„Dárce pro Madlenku a další registrované pacienty se stále hledá ,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.
„Byli jsme připravení na všechno, ale tohle jsme teda nečekali,“ říká mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny Martina Kolačná. Zájem lidí byl velký, fronta zájemců stála i před nemocnicí.
Zatímco dárce ledviny dostane v případě jakékoliv komplikace plnou náhradu své mzdy, dárce kostní dřeně na totéž nárok nemá. Musí se spokojit jen s šedesátiprocentní náhradou a poté s nemocenskou.
Asi 35 dětí ročně podstoupí na Klinice dětské hematologie a onkologie v pražském Motole transplantaci kostní dřeně. Jedním z nich byl i osmiletý Radek, pro kterého našli dárce v německém registru.
Ve skutečnosti méně než jedno procento všech dárců v registru daruje, ale registr potřebujeme tak široký, aby každý případný pacient svého dárce našel, objasňuje primář Pavel Jindra.
„Bylo by dobré kdyby alespoň polovina nebo třetina našich pacientů našla dárce v Čechách. Bylo by to levnější a organizačně jednodušší než vozit sem dřeň z ciziny,“ vysvětluje lékař.
Nová metoda by mohla znamenat zjednodušení procesu měření a tím pádem i zásadní změnu v diagnostice. Zjišťování biomarkerů by totiž mohlo nahradit laboratorní infrastrukturu jednoduchým zařízením.
Dárcem kostní dřeně se v Česku může stát zdravý člověk, který váží alespoň 50 kilo a je mladší 35 let. V národním registru už je přes 100 tisíc potenciálních dárců.
„Je to celosvětový problém. Ve všech registrech je téměř 38 milionů dárců. Pro záchranu pacientů by bylo potřeba, aby toto číslo bylo dvojnásobné,“ říká mluvčí Českého registru dárců.
Parazitické vosičky kladou do vajíček much své larvy a tím je zahubí. Tématu se věnuje deník Právo. Více se dozvíte ve středečním přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Studenti pořádají další náborovou akci pro zájemce o darování kostní dřeně. Lidé se mohou zapsat do registru dárců mimo nemocnici. Náborovou akci hostí stavební fakulta ČVUT.
Chronická myeloidní leukémie – takovou diagnózu si vyslechl dnes 13letý Matěj. Jedinou nadějí na úplné uzdravení je transplantace kostní dřeně. Vhodného dárce se pro něj rozhodl najít sám jeho otec.
Předkladatelé z opozičního klubu TOP 09 a Starostů v úterý stáhli daňovou novelu, jež by zvýšila daňové úlevy dárcům krve a zavedla by je pro dárce kostní dřeně. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) tak nedostal šanci připojit k předloze ve druhém čtení návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů.
O dárcovství kostní dřeně je v Česku zájem. Často se ale hlásí starší lidé, které registry kvůli věkové hranici dosud odmítaly. Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se proto rozhodl zvýšit maximální věk pro vstup do registru z 35 na 40 let. Ve dvou největších tuzemských registrech je v současnosti skoro 100 tisíc dobrovolníků.
Dobrovolně a bez nároku na odměnu se rozhodli někteří lidé darovat svou kostní dřeň a zachránit tak lidský život. Právě na třetí zářijový víkend připadá Světový den dárců kostní dřeně. Podle statistik Českého registru dárců krvetvorných buněk se jako možný dárce hlásí každý dvoustý člověk. Například v Německu je ochota lidí až desetkrát větší.
Český národní registr dárců kostní dřeně symbolicky poděkuje všem, kdo pomáhají zachraňovat lidské životy. Uspořádal slavnostní galavečer v pražském Obecním domě a na pozvánku dopsal heslo „Kdo zachrání lidský život, zachrání celý svět“. Dárce pomohl například i dívce Nikol Révayové, která měla leukémii.
České registry dárců kostní dřeně evidují kolem 80 tisíc dobrovolníků. O řadu z nich ale ještě do konce roku přijdou, protože už nesplňují podmínky. Registry tak musí znovu hledat nové dárce, což není jednoduché - nábor si totiž financují samy. Pomáhají jednotlivci i velké firmy, nově by ale mohl přispět i stát.
Má rád fotbal, stavebnici Lego a těší se do školy. Až na to poslední celkem obvyklé záliby devítiletého kluka. Adam Hlobil ze Znojma ale mezi svými spolužáky už přes rok nebyl. Bojoval s akutní formou leukémie. Život mu zachránila transplantace kostní dřeně.
Za své dítě by člověk i dýchal, kdyby to bylo potřeba. Petr Štangler z Olomouce je názorným příkladem. Když se dozvěděl o vážné nemoci své dcery, začal hledat dárce kostní dřeně přes sociální sít Facebook. Výzva se šířila mezi uživateli jako lavina.
Na třetí zářijovou sobotu připadá Den dárců kostní dřeně. V Česku jsou registry dva, dohromady evidují 70 tisíc lidí. Každý z nich dává naději na záchranu života nemocným s poruchami krvetvorby.
Pacienti s leukemií by už nemuseli pro transplantaci kostní dřeně potřebovat naprosto shodného dárce. V pražském Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) úspěšně vyzkoušeli metodu, která umožní transplantovat krvetvorné buňky i od dárce shodného jen napůl.
Ochota darovat kostní dřeň a zachránit tak život i zcela neznámému člověku v Česku roste. V národním registru dárců evidují na 50 tisíc dobrovolníků. Pomohly i organizované nábory mezi policisty, vojáky i mladými lidmi.
