15 let po bombardování Jugoslávie považuje Bělehrad Kosovo stále za svou provincii
Přesně před 15 lety zahájila Severoatlantická aliance vzdušný úder na Jugoslávii. Operace Spojenecká síla se zúčastnilo tisíc letadel zemí NATO. Ta po 78 dní bombardovala jugoslávské cíle, zejména v Srbsku a Kosovu.
Vzdušný úder začal 24. března 1999 v 19 hodin. Ze základen v Itálii a v Německu – mimochodem šlo o největší nasazení Luftwaffe od 2. světové války – i z americké letadlové lodi Theodore Roosevelt vzlétly letouny NATO a udeřily na Jugoslávii.
Použity byly i střely Tomahawk. Španělské letectvo zároveň uskutečnilo nálet na Bělehrad a vyřadilo systémy protiletecké obrany.
Začátek bombardování v televizi zdůvodnil tehdejší americký prezident Bill Clinton. V projevu k národu popisoval, jak režim Slobodana Miloševiče utiskoval albánské obyvatelstvo, upozorňoval, jak Kosovu nejprve zrušil autonomii a poté použil i vojenskou sílu. Podle Clintona navíc Miloševič už předtím rozpoutal konflikty v Bosně, Chorvatsku i Slovinsku.
Při náletech podle některých údajů zahynulo až 2500 civilistů, mnozí Srbové proto dodnes vnímají operaci NATO jako neopodstatněnou agresi. Ostatně údajná genocida kosovských Albánců se nakonec nepotvrdila.
Miloševičova armáda také celkem úspěšně mátla protivníka tím, že rozmisťovala makety tanků a další bojové techniky. Dokonce se jí podařilo sestřelit neviditelný americký letoun F-117, což Bělehrad okamžitě využil k propagaci. I v Kosovu se po válce prodávaly zesměšňující pohlednice s tímto letadlem.
Velký rozruch vyvolal zásah čínské ambasády v Bělehradu, kde zahynuli tři čínští novináři. Washington to označil za chybu navigátora.
Nezávislé Kosovo zatím uznalo 108 zemí
„Pár dní poté jsem tam byl a viděl jsem to na vlastní oči. I když můžu říct, že tam skutečně docházelo k chirurgicky přesným zásahům, kdy vybombardovali jedno jediné patro v televizi nebo ministerstvo obrany, které bylo uprostřed bytové zástavby. Tak je otázka, jestli to byl úmysl, nebo chyba,“ vzpomíná reportér Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
Nálety Severoatlantické aliance de facto ukončily nadvládu Bělehradu nad Kosovem. Po bombardování začala Kosovo spravovat mise OSN UNMIK, bezpečnost pak zajišťovaly jednotky NATO v rámci mise KFOR.
V únoru 2008 pak Priština vyhlásila nezávislost na Srbsku. Dosud ji uznalo 108 zemí včetně České republiky. Zemi ovšem sužuje organizovaný zločin a problémem jsou i útoky proti Srbům a dalším menšinám.
Nezávislost Kosova je ovšem faktem a v budoucnu ji bude muset uznat i Srbsko, které usiluje o vstup do Evropské unie.
