Slatiňany přišly o koně Převalského. Kvůli špatnému výběhu
Koně Převalského ve Slatiňanech už jsou minulost. Zámecký chov skončil kvůli nedostatku peněz. Divoké koně si chodili lidé do parku prohlédnout od roku 1993. Pražské zoo ale vadil špatný stav ohrady, a zvířata proto odstěhovala do stanice v Dolním Dobřejově.
Slatiňanský chov fungoval od roku 1993 a narodilo se v něm celkem osm hříbat. U jeho začátku stál tehdejší kastelán Jaroslav Havlíček.
Podle něj koně Převalského sloužili jako zpestření hipologických sbírek zámku a navíc se z nich stala vyhledávaná atrakce.
„Spousta návštěvníku nejen ze Slatiňan, ale i ze širokého okolí se nejdřív běžela podívat na převaláky,“ říká Havlíček.
Zvířata patří pražské zoo, která památkáře kvůli podmínkám, ve kterých koně žijí, několikrát kritizovala.
Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek už na nápravu čekat nechtěl. „Někdo se musí postarat, aby tam byly základní podmínky. Pak by tam koně mohli zůstat,“ říká ředitel zoo.
Zašlo se podle něj už ale příliš daleko. „Bohužel za uplynulá léta se toho příliš nestalo a já teď už nevidím jinou možnost, než koně stáhnout do podmínek, které budou vhodné a kde to bude bezpečné,“ dodává.
Do Mongolska se koně stěhovat nebudou
Současný kastelán Jaroslav Bušta je ve složité situaci. Podle něj nejsou peníze ani na údržbu a opravu zámeckého areálu, natož pro divoké koně.
„Památkový ústav je tu primárně od ochrany kulturního dědictví a nikoliv od péče o zvířata, takže ohrada musí jít na druhou kolej,“ uzavírá kastelán.
Budoucnost prázdného výběhu ve Slatiňanech je tak nejistá. Pokud se památkáři dohodnou se sousedním hřebčínem, nahradí divoké koně starokladrubští vraníci. V opačném případě čeká ohradu demolice.
Slatiňanské odchovance Xendy a Fučíka už další stěhování nečeká. Na návrat do mongolských stepí jsou příliš staří. „Klisně je 22 let, hřebci 14. Nejsou vhodní pro převoz do Mongolska, protože tam se převáží mladí koně,“ říká Barbora Dobiášová z pražské zoo.
