Britští muslimové se distancují od radikálních islamistů
Bojovníci takzvaného Islámského státu nahánějí svými činy hrůzu obyvatelům Sýrie a teď hlavně severního Iráku. Pořádně těžkou hlavu mají z jejich úspěchů taky západní vlády. Má se za to, že v řadách radikálních islamistů bojuje třeba na 500 britských občanů. S extremisty z Islámského státu, známými taky pod zkratkami ISIS nebo ISIL, přišli tenhle týden do styku i Londýňané. Naštěstí zatím jen ve formě letáků, které v centru města islamisté rozdávali.
„Skupina britských muslimů rozdávala letáky na Oxford Street, tedy jedné z nejrušnějších ulic nejen v Británii, ale celé Evropě,“ říká jeden z předních britských odborníků na islamismus Haras Rafiq a pokračuje:
„Snažili se získat podporu lidí pro tzv. Islámský chalifát, který podle nich vzniknul. V textu na letácích nenajdeme nikde zmínku o Islámském státu o ISIS, o Iráku nebo o Sýrii. Od britských muslimů mimo jiné očekávají, že složí slib věrnosti novému chalífovi, což není nikdo jiný, než vůdce Islámského státu, Abú Bakr Bagdádí."
S předním britským odborníkem na islamismus Harasem Rafiqem rozmlouval londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek
Haras Rafiq považuje aktivity sympatizantů Islámského státu v Británii za znepokojivé. Sám byl po Londýnských atentátech v roce 2005 členem vládního týmu pro potírání islámského radikalismu. Teď působí v Nadaci Quilliam, londýnském think-tanku zaměřeném na extremismus. V něm mimochodem působí několik bývalých islamistů, kteří včas prozřeli.
„Muslimové v centru Londýna nabádali k něčemu, co britská vláda postavila mimo zákon. Současný protiteroristická legislativa kriminalizuje vycestování na Blízký východ za účelem podpory terorismu, zapojení se do bojů nebo jen získání teroristického výcviku. Už jen nabádání k něčemu takovému se v Británii dá trestně stíhat a jsem zvědavý, jestli se tak skutečně stane," uvádí Haras Rafiq.
Málikí doufá, že jeho odstoupení zklidní situaci v Iráku
Číst článek
Rafiq nechápe, proč britská vláda umístila ISIS na seznam teroristických organizací teprve před měsícem. I proto je podle složité kriminalizovat odhadem necelé tři stovky britských muslimů, kteří se už z nejrůznějších důvodů ze Sýrie nebo Iráku vrátili domů a představují podle úřadů hrozbu pro národní bezpečnost.
„Neexistuje mechanismus, jak tyto lidi integrovat zpátky do normálního života. Tihle britští muslimové se částečně vrátili proto, že pobyt na Blízkém východě nesplnil jejich očekávání, že vystřízlivěli a odvrhli myšlenky Islámského státu. Ale samozřejmě je mohli islamisté poslat zpátky domů s nějakým úkolem: ať už získávat nové členy, nebo shánět peníze. Několik lidí policie zatkla, ale celkově nevíme úplně přesně, co tady dělají," říká Rafiq.
Haras Rafiq zdůrazňuje, že zabránit radikalizovaným muslimům v cestě ze Spojeného království je v podstatě nemožné. Stačí jim vlastně jen zamluvit si dovolenou v Turecku. Dostat se odtamtud do Iráku je pak už snadné. Vymývání mozků mladých a zranitelných britských muslimů a jejich rekrutování do řad ISIS, se podle Harase neodehrává v mešitách, nýbrž na internetu. To je podle něj hlavní kolbiště. Tam podle něj západní vlády svůj boj prohrávají.
Britská vláda je připravená poslat Kurdům přímé dodávky zbraní
Číst článek
„Vládní přístup je zhruba takový: Tady máme problematickou webovou stránku, tak ji pojďme zavřít. Tak se i stane, ale islamisté si okamžitě otevřou tři čtyři nové stránky. Monitorování internetu samo o sobě nepomůže. Extremisté používají indonéské nebo čínské servery a s tím se dá těžko něco udělat. Chtělo by to spustit na internetu liberální aktivismus proti této hrozbě. Nemyslím si, že by tohle byl úkol pro vládu. Tahle iniciativa by měla vzejít od Googlu, Facebooku nebo Twitteru," navrhuje Rafiq.
Uznávaný londýnský analytik si myslí, že obavy z možné další radikalizace části britských muslimů přispěly k tomu, že se vláda Davida Camerona zatím nezapojila do leteckých úderů proti Islámskému státu na severu Iráku. Podle Harase Rafiqa by to ale Británie udělat měla. Mnohem víc očekává Haras od bezproblémových britských muslimů, kteří by se od radikálů měli jasněji distancovat.
„100 britských imámů nedávno podepsalo dopis, ve kterém ostrakizují ISIS a osoby, které sdílejí tyto radikální myšlenky. Čím dál tím víc muslimů se hlásí o slovo a protestuje proti činům bojovníků Islámského státu. Je ale třeba ještě větší aktivity. Řadě muslimů se ale třeba nelíbí používání výrazu ‚islamismus‘. Mají pocit, že to přispívá k démonizaci všech muslimů. Já sám jsem praktikující muslim a podle mě je naopak strašně důležité pořád dokola vysvětlovat široké veřejnosti i samotným muslimům, jaký je rozdíl mezi islámem coby vírou a islamismem coby politickou ideologií," uzavírá Rafiq.
