„Pokouší se vycouvat z dohody o vzácných zeminách, a pokud to udělá, bude mít jisté problémy, velké, velké problémy,“ pohrozil v neděli Trump ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Nejnovější návrhy americké administrativy ale jdou daleko nad rámec dřívější dohody o nerostných surovinách, která šla k ledu po bouřlivé návštěvě Zelenského v Bílém domě. Ukazují to detaily z nového návrhu, které se prostřednictvím agentury Reuters a dalších médií dostaly na veřejnost koncem minulého týdne.

Poslední verze dokumentu, kterou Spojené státy předaly Kyjevu 23. března, vyvolala na Ukrajině další pobouření a někteří ukrajinští představitelé dohodu označují za „loupež“ ze strany USA. Jako „dokument o vyvlastnění“ ji popisuje také odborník na energetické právo z think-tanku Atlantic Council Alan Riley.

„Nikdy předtím jsem nic podobného neviděl,“ řekl pro britský deník The Telegraph, podle kterého Spojené státy svými bezprecedentními požadavky drží zbraň u hlavy Zelenského. „Musím se ptát, zda skutečným záměrem nebylo donutit Zelenského, aby to odmítl,“ dodal Riley.

Americká administrativa od válkou zmítané Ukrajiny požaduje všechny příjmy z přírodních zdrojů, dokud Ukrajina nesplatí veškerou americkou vojenskou pomoc poskytnutou od roku 2022, a to i s úroky ve výši čtyř procent ročně. 

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka na něco takového Ukrajinci nepřistoupí a může to potvrzovat slova některých kritiků, podle kterých už americká strana o dohodu nestojí. „V hodnoceních často zaznívá, že americké požadavky jsou vůči Ukrajině takto formulované proto, aby dohoda pro Ukrajinu nebyla přijatelná,“ říká s tím, že jedním z možných výkladů je snaha Trumpovy administrativy ukázat na Ukrajinu jako na toho, kdo nestojí o mír.  

Spor mezi Washingtonem a Kyjevem je tak nyní „uměle přiživován“ požadavky, které jsou pro ukrajinskou stranu naprosto nepřijatelné, míní odborník na Rusko a východní Evropu.

„Je zřejmé, že situace dále eskaluje v neprospěch Ukrajiny, a naopak ve prospěch USA. To, co se na začátku jevilo jako samozřejmá věc, tedy dojednaný text a jasná ochota obou stran to podepsat, se nyní rozplývá. S tím také korespondují stupňující se požadavky z americké strany, které jsou pro Ukrajinu stále více nepřijatelné, až ultimativní a velmi nátlakové,“ dodává pro iROZHLAS.cz.

Kapitulace Ukrajiny

Materiální finanční pomoc, kterou Spojené státy Ukrajině od roku 2022 poskytly, Trumpova administrativa vnímá jako svůj první příspěvek do zvláštního fondu, který má po podpisu dohody vzniknout. Do tohoto fondu mají být převedeny zisky z ukrajinských přírodních zdrojů, které kromě kritických nerostů navíc zahrnují i ropu a zemní plyn.

Ukrajina by příjem z něj získala až ve chvíli, kdy by zaplatila za veškerou dosavadní americkou vojenskou a ekonomickou pomoc.

Podle nejnovější verze dohody by americké společnosti zároveň získaly přednostní právo na všechny budoucí investice do projektů týkajících se nejen strategických surovin, těžby ropy a zemního plynu, ale také infrastruktury, včetně železnic, přístavů nebo silnic, píše agentura Bloomberg. Účast dalším investorům by Ukrajina mohla nabídnout jen tehdy, pokud by ti američtí odmítli, uvádí server Ukrajinska pravda, podle kterého by Kyjev zároveň musel Spojeným státům poskytovat veškeré důvěrné podrobnosti z těchto jednání.

Fond by navíc spravovala americká vládní agentura známá jako Mezinárodní rozvojová finanční korporace (DFC), která by nominovala tři z pěti členů správní rady fondu. Tři členové dosazení americkou stranou by měli zvláštní hlasovací práva s možností blokovat určitá rozhodnutí, zatímco ukrajinská strana by jmenovala pouze dva členy a nemohla by zasahovat do každodenního řízení fondu.

Jak přitom upozorňuje Havlíček, podle dřívější verze dohody mělo být postavení obou stran rovnocenné, nynější návrh se ale posouvá výrazně v neprospěch Ukrajiny. Pokud by tedy Kyjev na novou verzi dohody přistoupil, byla by to jeho „ekonomická kapitulace“.

„Nejedná se jen o vzácné zeminy a kritické materiály, do dohody jsou zapojeny i zásoby ropy a zemního plynu, které má Ukrajina poměrně rozsáhlé, a to i v přilehlých vodách kolem Krymu. V některých ohledech je to až šíleně formulované a neokolonialistický přístup je tady opravdu velmi zřetelný. Myslím si, že to nebude něco, co bude pro Ukrajinu přijatelné. Právě proto se množí výklady, že požadavky jsou natolik vystupňované, aby nebyly pro Ukrajinu splnitelné a aby americká administrativa měla alibi se z některých vyjednávání stáhnout,“ upozorňuje Havlíček.

Podle serveru Ukrajinska pravda by navíc fond připomínal spíš americkou organizaci. Daně by platil v USA, ne na Ukrajině, a pokud by ukrajinská strana chtěla kroky fondu napadnout, musela by se obrátit na soud v New Yorku, nikoliv na ukrajinské soudy.

Ohrožení cesty do EU?

Podle Bloombergu dohoda rovněž Kyjevu zakazuje prodávat kritické nerostné suroviny zemím, které jsou „strategickými konkurenty“ Spojených států. Server Ukrajinska pravda přitom upozorňuje na riziko, že by se tato definice mohla vztahovat i na Evropskou unii. Kyjev, který usiluje o členství v EU, by se tak dostal do situace, kdy by musel omezit obchod se svými evropskými partnery.

Obavy v tomto směru neskrývá ani ukrajinský prezident, který dal v pátek jasně najevo, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie. Kromě toho také uvedl, že Ukrajina neuzná jako půjčku dříve poskytnutou americkou vojenskou pomoc v situaci, kdy se brání invazi ruského agresora.

Podle Havlíčka ale tato část dohody směřuje spíš než k Evropské unii především k Číně, se kterou Spojené státy vedou geopolitické soupeření. „Mluví se o pozici čínských firem z hlediska poválečné rekonstrukce Ukrajiny, přístupu k surovinám a tak dále. Tohle je pro Američany obecně velký strašák,“ říká odborník na východní Evropu pro iROZHLAS.cz.

„V tuto chvíli bych neřekl, že by to byl otevřený souboj mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ten tam zatím nevidím, ale nechci říkat, že bych si to teoreticky nedovedl představit někdy v budoucnosti,“ dodává Havlíček. Zároveň ale upozorňuje na skutečnost, že Ukrajina má s Evropskou unií podepsané vlastní dohody o přístupu k nerostným surovinám, což by v kontextu americké dohody mohlo vyvolávat rozpor.

Další osud dohody

Ukrajinská strana nyní doufá, že se jí podaří podobu dokumentu ještě proměnit. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak médiím v pátek řekl, že návrh dohody není konečný a že konzultace s americkou stranou stále pokračují.

„Doufám, že ukrajinská strana bude požadovat a dosáhne významných změn (této dohody). Ale text, který jsem viděl, je prostě příšerný,“ cituje server Kyiv Post ukrajinského poslance Jaroslava Železňaka, podle kterého musí dokument navržený americkou stranou projít zásadní změnou. „Jinak si nedovedu představit, jak by mohl být ratifikován parlamentem,“ dodal poslanec.

Podle odborníka z Asociace pro mezinárodní otázky je ale osud této dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou velmi nejistý a jeví se spíše negativně. Ukrajinské vedení proto bude pod velkým tlakem nejen ze strany Spojených států, ale také některých evropských lídrů, aby Kyjev k dohodě přistoupil a Spojené státy se vrátily do hry.

„Pozice Spojených států je v tuto chvíli tak nečitelná, že kterýkoliv smysluplný politik by dohodu v takovémto znění nepodepsal. Byla by to společenská i politická kapitulace před americkým nátlakem, který prokázal mnoho ve směru k Ruské federaci, zatímco vůči ukrajinské straně se chová macešsky, velmi asertivně a v ekonomické oblasti až agresivně,“ říká Havlíček.

Změnit situaci by podle něj mohlo jen to, pokud by Spojené státy zahájily výrazný tlak na Rusko a udeřily by na něj například sankcemi. Těmi americký prezident hrozil Moskvě už dřív a před tvrdými opatřeními varoval Rusko i během nedělního rozhovoru pro televizi NBC News.

Trump v rozhovoru řekl, že je na ruského prezidenta Vladimira Putina „velmi rozzlobený“, protože jeho kroky „nejdou správným směrem“. Zatím ale Trump zůstává jen u slov. Podle Putinova zmocněnce, šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva navíc obě země zahájily diskuse o vlastní dohodě ohledně těžby kovů vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít