Když v září 2021 proběhla na Západočeské univerzitě konference Jaderné dny, mediálním partnerem akce byl web Atominfo.cz. Web, který prosazoval zájmy ruského státního podniku Rosatom usilujícího o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Stránky zaregistrovala Natallia Sudlianková, dnes šedesátiletá žena původem z Běloruska. Podle dokumentu ministerstva vnitra, který Radiožurnál získal, ji tajná služba BIS označuje za vlivovou agentku Ruska.
Sudliankovou ve středu vláda zařadila na sankční seznam. Ženu teď čeká vyhoštění.

Radiožurnál zjistil, že důvodem k zařazení Sudliankové na seznam je právě její dlouhodobé a velmi aktivní prosazování zájmů Ruska. A nejen to.

„Je klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU,“ stojí v dokumentu ministerstva vnitra. „Bezpečnostní složky ČR shromáždily přesvědčivé důkazy o tom, že Natallia S. v posledních letech vědomě a systematicky působila ve prospěch Ruské federace… Natallia S. představuje klíčový článek ruského vlivového aparátu v ČR kombinující mediální, nadační a společenské aktivity, a je ukázkovým příkladem hybridního působení cizí moci, který jasně dokládá, že ruské vlivové operace v ČR jsou reálnou hrozbou,“ píše se dále v dokumentu.

Odměna v kryptoměně

Podle ministerstva vnitra za své aktivity v Česku získávala od ruské vlády odměnu několik desítek tisíc eur prostřednictvím kryptoměn. Peníze jí údajně chodily na kryptoměnovou peněženku, kterou jí speciálně pro tyto účely zřídil její syn Alexei.

Sudlianková žije v Česku od roku 1999. Kromě webu Atominfo.cz stojí i za PR agenturou Essential Communication, která rovněž působila ve prospěch Kremlu, lobbovala pro ruský Rosatom a měla vytvářet pozitivní obraz Rosatomu.

Essential Communication pro něj psala tiskové zprávy a podílela se i na různých propagačních akcích. Rosatom například před sedmi lety podpořil výstavu o česko-sovětské spolupráci při zkoumání atomového jádra, nazvanou 60. výročí mírového využívání jádra v Československu.

Mezi lidmi, kteří výstavu na půdě jaderné fakulty ČVUT oficiálně zahájili, byl i viceprezident Rosatom International Vadim Titov. A mediální servis zajistila právě agentura Essential Communication.

V roce 2020 převzala firmu její dcera Anastazie Čepelová. Za rok 2022 PR agentura uvedla, že má jednoho zaměstnance a roční tržby dva a půl milionu korun. Poslední účetní závěrku firma zveřejnila za rok 2023, tehdy neměla žádného zaměstnance a nevykazovala žádné tržby.

Sudlianková byla navíc předsedkyní správní rady Nadačního fondu Rusko-české smíšené obchodní komory, ve které sedí i její manžel Mikhail Čepeliv. Komora byla silnou lobbistickou organizací, ve které se angažovaly přední české firmy a která rovněž prosazovala účast ruských firem na dostavbě českých jaderných elektráren. Zakladatelé komory byly třeba firma Vemex, dceřiná společnost ruské státní firmy Gazprom, Lukoil Czech Republic, Červa, Volksbank, Hospodářská komora ČR, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners nebo MND miliardáře Karla Komárka.

Po ruské anexi Krymu začaly firmy z komory odcházet a dnes již nefunguje. Poté, co policie na jaře 2021 oznámila, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích mohou dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU, a vláda později vyloučila Rosatom z tendru na dostavbu Dukovan, poklesla i aktivita PR agentury Essential Communication.

Ruská propaganda

Sudlianková podnikala také v realitách a marketingu. Přes firmu AnnaVanna si v Praze založila bistro s ruským jídlem. Kromě toho sedí ve výboru jednoho z pražských šachových klubů. Byla pravidelným účastníkem akcí na ruské ambasádě, třeba při příležitosti výročí konce války.

Pracovala rovněž jako novinářka píšící v ruštině i češtině. V minulosti vysílala v běloruské redakci Rádia Svobodná Evropa, přispívala do časopisu Týden, Lidových novin nebo ruského deníku Izvestija. Byla šéfredaktorkou časopisu Rusko v globální politice s ruskojazyčného týdeníku Pražský Telegraf.

Poté, co se v roce 1999 dostala do Česka, byla považovaná za expertku na dění v Rusku a Bělorusku a dávala rozhovory i v českých médiích. Po anexi Krymu ale vystupovala ve prospěch Ruska a šířila prokremelskou propagandu. Třeba v rozhovoru pro Radiožurnál v září 2014 kritizovala protiruské sankce, které podle ní mohou narušit příměří na Ukrajině. V rozhovoru pro Respekt v září 2014 tvrdila, že „ruská armáda na Ukrajině neválčí, jde o mezinárodní konflikt, protože na obou stranách válčí i Češi, Francouzi nebo Poláci, a konflikt na Ukrajině vyvolali dva tamní oligarchové“.

Spolupracovala s ruskou iniciativou Nesmrtelný pluk, jejíž původní smysl uctívat oběti druhé světové války přerostl v šíření proruských výkladů historie a ospravedlňování současné ruské politiky.

Přestože bývala veřejně velmi aktivní, v posledních letech se stáhla do ústraní a na internetu o ní nejsou dohledatelné žádné zprávy. Naposledy veřejně vystupovala v roce 2021, co dělala od té doby, není úplně jasné.

V médiích působí i její manžel Mikhail Čepeliv, jenž má dvě PR agentury. Společnost PR-aspekt International v minulosti vydávala zmíněný týdeník Pražský telegraf. VRM Company v minulosti sháněla zkušené novináře s dobrou znalostí ruského jazyka. Obě firmy byly podle obchodního rejstříku v posledních letech aktivní.

Do 30 dnů musí odjet z Česka

Po zařazení na sankční seznam má nyní Sudlianková 30 dnů na to, aby opustila Česko. Pokud to neudělá, policie ji odveze na hranice, pravděpodobně s Polskem, kde ji předá polským kolegům, kteří ji odvezou do Běloruska. Její manžel a tři děti mohou v Česku zůstat.

Na sankční seznam vláda zařadila i jejího řídícího důstojníka v ruské vojenské rozvědce GRU Alexeje Šavrova, jeho se ale vyhoštění netýká, podle tajné služby BIS totiž pobývá v Rusku.

Pozoruhodné je, jak se Natallia Sudlianková dostala do Česka. Narodila se totiž 9. června 1964 v Bělorusku a ve své rodné zemi podnikala s akciemi a působila například ve vedení investiční firmy Fiko. Kromě toho se angažovala i v politice a od založení Běloruské lidové fronty v roce 1988 působila jako tajemnice strany a později kandidovala do parlamentu za opoziční stranu Sjednocená občanská strana.

Zpronevěra a útěk do Česka

Pak se ale o ni začala v Bělorusku zajímat policie kvůli údajným finančním machinacím. S prvním manželem Vladimírem Ševkem se rozvedla a vrátila se ke svému dívčímu jménu. Její druhý manžel Mikhail Čepeliv podle české kontrarozvědky pracoval pro běloruskou KGB, ještě před svatbou s Natallií Sudliankovou ale údajně z KGB odešel.

V roce 1999 Sudlianková z Běloruska utekla do Česka a požádala o politický azyl. Tvrdila, že ji jako jednu z vůdčích osob běloruské opozice pronásledoval Lukašenkův režim a útočil na ni. Azyl získala v prosinci 1999.

V Bělorusku však byla obviněna z finančních machinací a tamní úřady v roce 2001 požádaly Českou republiku o její vydání. Krajský soud v Hradci Králové 7. ledna 2002 ale rozhodl, že vydání azylantky není přípustné. Jenže, když 6. října 2002 Sudlianková na hraničním přechodu v Pomezí nad Ohří přejela do Německa, zadržela ji německá police a Sudlianková skončila ve vazbě v německém Bamberku.

Případ tehdy řešila i česká Poslanecká sněmovna. Poslanci žádali, aby ji (jako azylantku) Vrchní zemský soud Spolkové země Bavorsko nevydával do Běloruska, a na půdě Sněmovny kvůli tomu vznikla i petice.

„My, poslanci Parlamentu České republiky, jsme znepokojeni zadržením Natálie Sudliankové ve Spolkové republice Německo, žádáme její propuštění z vazby. Její případné vrácení do Běloruska bychom považovali za vážné porušení mezinárodních závazků z Vaší strany,“ stálo v ní.

Německé úřady zjišťovaly, zda lze Sudliankovou také v Německu chápat jako politickou uprchlici a odepřít vydání do její vlasti. Mluvčí vrchního soudu v Bamberku Josef Düsel upozornil, že Bělorusko ji nevinilo z politických aktivit, ale z činu, který je trestný kdekoli jinde. Povahu obvinění odmítl upřesnit, podle zjištění Radiožurnálu mělo tehdy jít o podvody a zpronevěru 4,5 milionu dolarů z jedné z běloruských bank v souvislosti s jejím působením ve firmě Fiko.

Svobodná Evropa, kde Sudlianková pracovala, jí sehnala v Německu právního zástupce a žena byla nakonec po několika dnech z německé vazby propuštěna. Od té doby žije v Praze.

Kdo už je na seznamu

Na sankčním seznamu je nyní devět lidí a dvě organizace – patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix Jevtušenko, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov s manželkou Olgou, ruský podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvenmosť a mediální platforma Voice of Europe.

Letos v lednu vláda zařadila na seznam ještě tři představitele gruzínského ministerstva vnitra – je na něm Zviad Charazišvili, Mirza Kezevadze, Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.

Pro zapsané lidi to znamená, že nesmějí vstoupit do Česka, mají znemožněné jakékoli finanční operace přes české subjekty, případně jim může Finanční analytický úřad zmrazit majetek v Česku.

Původně byl na české sankčním seznamu i zbrojař Boris Obnosov a ruský podnikatel Vladimír Jevtušenko, ti ale spolu s dalšími dvěma lidmi byli později vyškrtnuti kvůli tomu, že na ně uvalila postih Evropská unie. Ministerstvo zahraničí nyní požádá Evropskou unii, aby i Sudliankovou a důstojníka GRU zařadila na evropský seznam. Pak by z toho českého vypadli i oni.

Artur Janoušek, Vojtěch Gavriněv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít