Kovařík (ANO): Cla dopadnou na vztahy mezi Evropou a Spojenými státy, nepovažuji to ale za konečný stav
Donald Trump oznámil zavedení odvetných cel na mnoho zemí světa. Zboží z EU zasáhnou až dvaceti procenty. „Není to dobrá zpráva. Je to faktor, který bude dopadat na vztahy mezi evropskými zeměmi a Spojenými státy a na jejich vzájemný obchod,“ komentoval pro Radiožurnál Trumpovo rozhodnutí europoslanec ANO Ondřej Kovařík, člen hospodářského výboru Evropského parlamentu. Na druhou stranu je to podle něj výzva pro Česko a Evropu.
Jak vnímáte americká cla?
Z mého pohledu to obecně není dobrá zpráva. Je to faktor, který bude dopadat na vztahy mezi evropskými zeměmi a Spojenými státy, na jejich vzájemný obchod atd. Na druhou stranu viděli jsme i při těch předchozích rozhodnutích Trumpovy administrativy, že ne všechno, co se oznamuje, je považováno za definitivní.
Europoslanec Kovařík: Cla dopadnou na vztahy mezi Evropou a Spojenými státy, nepovažuji to ale za konečný stav
Myslím si, že by to měla být zároveň výzva i pro Česko, další evropské země a Evropskou komisi nadále se angažovat v rozhovorech s americkou stranou a snažit se najít diplomatická řešení.
Takže to nepovažuji za konečný stav. Doufám, že tady možnosti v jednání jsou. Ale samozřejmě ten okamžitý dopad, který aktuálně pociťujeme, může být poměrně složitý.
Když mluvíte o tom, že by se mělo dál jednat, jak by teď měla zareagovat Evropská unie? A jak čeští vládní politici?
Osobně si myslím, že bychom měli být schopni dát na stůl veškerá témata, která chceme s našimi americkými partnery řešit. Nejenom ta obchodní.
Slovensko se děsí amerických cel. Patří mezi největší vývozce aut do USA, doufá v pomoc Evropské unie
Číst článek
V těch obchodních oblastech se můžeme bavit o tom, jestli například nejsme schopni ulevit v některých našich celních opatřeních. Typicky v dovozu automobilů ze Spojených států. Evropská unie uplatňuje vyšší cla, než USA do této doby uplatňovala. Takže je otázka, jestli tam nemůže být nějaká flexibilita. Dlouho se tady diskutovala i otázka dodávky zkapalněného zemního plynu ze Spojených států.
Pak samozřejmě obecná témata, která souvisí se zajištěním obrany a bezpečnosti. To, co už od předvolební kampaně Donald Trump zmiňuje a vysílá do Evropy jako signály, kde bychom měli být více samostatní nebo akční.
Generátor náhodných čísel, chorá logika nebo poctivý výpočet? A jak americká cla dopadnou na Česko
Číst článek
Myslím, že těch věcí na stole může být celá řada. Ale z naší strany je potřeba udržovat si diplomatické kanály otevřené a spíše než situaci eskalovat se snažit o její zklidnění.
Ale to, co říkáte, tedy zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, snížení cel atd., podle informací médií přesně přivezl do Spojených států evropský komisař Maroš Šefčovič. A nesetkal se vůbec žádnou odezvu. Proč myslíte, že by to teď mělo být jinak?
Je samozřejmě otázka, což víme i z předchozí Trumpovy administrativy v jeho prvním volebním období, jestli například evropský komisař je tím relevantním partnerem pro americkou administrativu.
Byť tady v Evropě má Evropská komise výjimečnou nebo výlučnou kompetenci z hlediska formování obchodní politiky, tak se ukazuje, že celou řadu obchodních a dalších dohod prezident Trump a jeho kolegové raději uzavírají napřímo s některými členskými státy.
Vlček označil Trumpova cla za velkou chybu. ‚Nezalekneme se jich,‘ zdůraznil Výborný
Číst článek
Takže je otázka, jestli bychom neměli rozšířit spektrum zástupců Evropy v rámci těch jednání, jestli skutečně dostačuje Evropská komise. Z našeho pohledu to odpovídá tomu, jak jsou nastaveny politiky v EU. Ale jestli například z toho amerického by to nemělo větší váhu, pokud by tam přišel nějaký lídr jedné nebo více třeba větších zemí Evropské unie, jako je Německo, Itálie atd.
Kdyby tam ale přijel například Emmanuel Macron nebo Giorgia Meloniová, nehrozilo by, že by pak zastupovali zájmy hlavně své země, které by se s našimi třeba nemuseli krýt?
To se stát samozřejmě může. Bylo by optimální, kdyby se tam těch lídrů mohlo objevit více. Je tam také více členských států, které s americkou administrativou řeší některé své problémy, například Dánsko.
Ale neměl by tam výlučně dojednávat třeba prezident Macron. Mělo by tam být prostě širší spektrum zástupců evropských zemí, včetně evropských institucí. Tak aby ten vzkaz, který chceme vyslat americké straně, byl jasný, byl sdělován z více stran, ale i z takových stran, které třeba americká strana považuje za relevantní.
