Hned první den invaze na Ukrajinu ruská vojska obsadila čenobylskou jadernou elektrárnu, aniž by při tom narazila na odpor. O týden později dobyla záporožskou jadernou elektrárnu, která je největší v Evropě. Obojí se dá kvalifikovat jako válečný zločin. 56. článek Ženevské konvence totiž útoky na jaderné elektrárny zakazuje, píše se v analýze.

Během následujících let byly obě elektrárny nejednou ostřelovány. Do černobylského sarkofágu ukrývajícího čtvrtý, kdysi vybuchlý energoblok, narazil dron a způsobil na příkrovu požár. V záporožské elektrárně bylo dělostřeleckými náboji zasaženo skladiště jaderného odpadu.

Záporožská elektrárna byla také několikrát odříznuta od dodávek elektrické energie, což mohlo způsobit selhání chladícího zařízení reaktoru a jeho roztavení jako ve Fukušimě.

Odpovědnost za tyto situace by podle Fomina neměli nést jen ruští vojáci. Již 11. března 2022, týden po obsazení, se v záporožské jaderné elektrárně objevili pracovníci Rosenergoatomu, což je dceřiná společnost Rosatomu. V říjnu téhož roku Putin podepsal dekret, kterým elektrárnu označil za ruský majetek a její správu předal této ruské korporaci.

Ekologičtí aktivisté včetně Greenpeace a ruské nezávislé ekologické organizace Ekozaščita mnohokrát vyzývali, aby byly na Rosatom uvaleny sankce za účast v agresi. Západní vlády jim ale zatím nevyšly vstříc.

Obchod s nepřáteli

Rosatom neskrývá, že by rád zachoval a dokonce rozšířil spolupráci se západními partnery. Generální ředitel společnosti Alexej Lichačev minulý týden prohlásil, že doufá v obnovení jednání.

Každoroční tržba ze zakázek s takzvanými nepřátelskými zeměmi přitom v poslední letech představuje průměrně 4 miliardy dolarů – tedy 20 procent všech zahraničních zisků společnosti, vysvětluje Fomin.

Dynamika dodávek ruského uranu a jaderného paliva na Západ je rozporuplná. V roce 2024 sice Evropská unie v porovnání s předchozím rokem snížila nákup ruského jaderného paliva o 40 procent, jenže v roce 2023 nákup vyrostl téměř dvojnásobně.

Evropa tak dodnes kupuje více ruského jaderného paliva pro své jaderné elektrárny než před válkou.

Rosatom a jeho uran

Ani s uranem není vše jednoznačné. Obecně platí trend snižování dodávek, ale například Německo ve třetím roce války zvýšilo jeho import o 70 procent.

Spojené státy loni zakázaly dodávky ruského uranu, ale nařízení počítá s výjimkami v případě, že neexistuje žádná alternativní možnost nebo jsou dodávky „výhodné pro národní zájmy“.

Důvodem neutuchajícího zájmu je obrovský podíl Rosatomu na světovém trhu těžby a obohacování uranu. Poté co, společnost koupila půlku kazašského Buďonovského naleziště, kontroluje druhé největší zásoby uranu na světě a je na třetím místě, pokud jde o jeho těžbu.

V oblasti obohacování uranu zaujímá ruská státní korporace více než třetinu světového trhu. Odmítnout spolupráci s Rosatomem je proto pro Evropu a Spojené státy těžké.

Tento typ zakázek přitom zajišťuje přísun valut do Ruska a nepřímo podporuje i ruský zbrojní průmysl. Autor analýzy se odvolává na Washington Post, podle kterého společnosti spojené s Rosatomem nabízely ruským zbrojovkám pomoc s nákupem součástek, které nejsou k sehnání kvůli sankcím.

Desetiletí závislosti

Závislost na ruském uranu a jaderném palivu přitom není jediný nástroj mezinárodního politického vlivu, který Rosatom Putinovi poskytuje.

Ve výroční zprávě za rok 2023 ruská státní korporace uvedla, že její podíl na výstavbě a obsluze jaderných elektráren ve světě představuje 88 procent. Svým partnerům nabízí krajně výhodné podmínky.

Země, která si stavbu elektrárny objednává, za ni většinou dodavateli platí, ale v případě Rosatomu je tomu naopak. Společnost sama poskytuje úvěry, které pokrývají někdy i 100 procent nákladů na projekt.

Sumy se pohybují kolem 10 až 20 miliard dolarů a roční úrok je tři až pět procent. V některých případech je půjčka i bezúročná. Nad tím, k čemu to Moskvě je, se zamýšlí autor článku vlivného vědeckého časopisu Nature Energy.

„Cíl může být nejen v příjmech. Země, která si stavbu elektrárny objedná, se na desetiletí stává závislou na Rusku a je vystavena jeho politickému vlivu,“ píše se v Nature Energy.

Reaktory Rosatomu fungují v průměru 60 let a přechod k jinému dodavateli jadrného paliva je drahý a představuje technologická rizika.

Jako příklad takové závislosti Fomin uvádí Maďarsko, které se v roce 2014 dohodlo s Ruskem na výstavbě dvou energobloků v jaderné elektrárně Paks.

Získalo od Ruska úvěr na 10 miliard dolarů s odkladem splátek a důsledkem je loajálnost Budapešti, která pravidelně blokuje hlasování o podpoře Ukrajiny a zavádění sankcí proti Rusku.

To, že Rusko využívá civilní jaderné technologie k dosažení vojenských a politických cílů, není nic nového. Situace na Ukrajině ale představuje varovný precedens.

Jestliže dříve byly za zbraně považovány jaderné bomby a rakety, dnes se jimi mohou stát i civilní jaderné elektrárny, uzavírá Konstantin Fomin v analýze na stránkách nezávislého ruského vydání 7x7 Gorizontalnaja Rossija.

Poslechněte si všechny reportáže a analýzy Světa ve 20 minutách v audiu v úvodu článku. Benjamin Netanjahu vyvíjí tlak na izraelský právní systém. Proč se Arménii a Ázerbájdžánu nedaří uzavřít mír? Dalajláma oznámil, že jeho nástupce se nenarodí v Číně. Znamená pozastavení práva na azyl konec liberální demokracie v Polsku?

Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít