30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách
V Moravskoslezském kraji roste počet sociálně vyloučených lokalit, žije v nich 30 tisíc Romů. Uvádí to zpráva o situaci romské menšiny, kterou schválila vláda. Přibývá i ubytoven, kde žije čím dál více lidí. V kraji je jich asi 200, v krajském městě pak 45. Typickým příkladem vyloučené lokality v Ostravě je například okolí Riegrovy ulice v Hrušově. Ve zchátralých domech tam žijí desítky rodin.
Dva malí kluci si hrají na hromádce písku, stačí jim k tomu jen rozlomená dřevotřísková deska. O kousek dál postává mladík v černé čepici a teplákách, jeho největší starostí přes den je postarat se o topení.
„Chodí se pro dřevo, všude možně,“ říká David, obyvatel Riegrovy ulice ve Slezské Ostravě, právě tato lokalita patří mezi ty sociálně vyloučené, většinu obyvatel tvoří Romové. Podle jedné z dřívějších studií nemělo přes 90 procent zdejších obyvatel v produktivním věku práci, nemá ji ani dvacetiletý David.
„Sem tam je nějaká brigáda, kde si vyděláváme. Teď půjdete někam pracovat a nevyplatí vás, nemá to cenu,“ tvrdí. Ve vedlejším domě opravují dva romští mladíci dveře do jednoho z bytů.
Obyvatelka bytu Monika Salajová tu evidentně spokojená není, byt je podle ní drahý a není v dobrém stavu. „Platíme za něj hodně, devět tisíc.“
Ulici lemují oprýskané domy a nevzhledné okolí. Podobná místa jsou jen v tomto ostravském obvodu čtyři. Nepřizpůsobiví či extrémně chudí lidé plní i ubytovny, kterých přibývá. Třeba v Karviné je jich 14, v Ostravě se jejich počet blíží 50. A zdejší magistrát teď v průzkumu zjistil, že 20 procent jejich nájemníků z Ostravy nepochází.
„Což neprokazuje to, že přímo na území Ostravy by se stahovali Romové z celé republiky. To v téhle chvíli víme jistě, otázka je, jak to bude za rok. Na druhé straně bez toho, aby to stát řešil zákonnými normami, které by měly do jisté míry zohledňovat i něco, jako je domovské právo, se ta situace nebude lepšit,“ říká primátor Ostravy Petr Kajnar z ČSSD.
Podle něj se do řešení problému musí stát více vložit. „Musí se vytvořit podmínky pro to, aby ti lidé mohli pracovat. Řekněme státní firmy, které je budou zaměstnávat na pracích jako úklid, čištění ploch a tak dále. S tím, že by organizace byly financovány ze sociálních dávek, které jim jdou dneska bez toho, že by pracovali,“ navrhuje.
Bez práce je v kraji přes 80 tisíc lidí a lidem se základním vzděláním se shání vůbec nejhůře.
