Návštěvníci Grabštejna si mohou nově prohlédnout vrchnostenskou kancelář
Prohlídková trasa na hradě Grabštejn u Chotyně na Liberecku se rozrostla o tři pokoje. Návštěvníci mohou nově nahlédnout do někdejší vrchnostenské kanceláře, do pokoje panského úředníka i do pokoje posledního mužského potomka rodu Clam-Gallasů.
Podle spoluautora expozic Vladimíra Tregla z Územní památkové správy Sychrov nelze na Grabštejně udělat prohlídkovou trasu v jediném historickém období.
„Rozhodli jsme se udělat procházku proti proudu času a ukázat návštěvníkům z každé etapy něco – od 16. století, kdy hrad de facto získal dnešní podobu, až po počátek století dvacátého, kdy se zde stále ještě bydlelo,“ přibližuje.
Prohlídka začíná v lovecké chodbě a hned odkrývá vzácnou sbírku žitavské keramiky ze 17. a 18. století.
„Pro talíře ze žitavské fajánse je typická hráškově zelená barva. Nejsem přesvědčen o tom, že se z tohoto grabštejnského pokladu návštěvníci posadí na zem. Jsou to obyčejné lidové talíře, ale svou raritu to má,“ upozorňuje Tregl.
Rozšířenou prohlídkovou trasu na hradě Grabštejn si prošla i redaktorka Eva Malá
Grabštejn se navíc pyšní vůbec největší sbírkou žitavských talířů.
„Na celém světě se dochovalo přibližně jenom 400 kusů. Dokonce i muzeum Louvre v Paříži má ve své sbírce jenom jeden talíř. Tady na Grabštejně jich máme přes 40. Tento talíř s letopočtem 1656 je úplně nejstarší na celém světě,“ dodává Tregl.
Návštěvníci poprvé uvidí také takzvaný zámecký pokoj z konce 19. století, který obýval poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů František. Zajímavá byla jeho druhorozená dcera Eleanora.
„Byla provdána za knížete Karla V. ze Schwarzenbergu. S ním měla dva syny, Karla a Františka. No a ten starší, Karel, to je vlastně tatínek Karla Schwarzenberga, kterého známe všichni z politiky,“ říká Tregl.
Za povšimnutí stojí podle Tregla také dva zlatě rámované obrazy nazvané Přepadení pocestných a Dělení kořisti za svitu měsíce. Jejich autorem je malíř Francesco Casanova, bratr proslulého milovníka.
Další novinkou prohlídky je pokoj panského úředníka a vrchnostenská kancelář. „Tady na hradě bylo zřízeno ředitelství clam-gallasovských panství. Každé panství mělo svou vrchnostenskou správu, zpracovávali si tam svoje účetnictví, ale tady byla ta centrála, kde se potom doklady scházely,“ vysvětluje Tregl.
Návštěvníkům se otevírá i nejstarší část hradu ze 13. století. Ke sklepení se pojí legenda, kterou dětem při prohlídkách vypráví svatá Barbora. Zamřížovaný otvor podle ní vede až do domu v Hrádku nad Nisou, kde přežívá takzvaný vampýr Tobiáš.
Sklepení je zatím holé, v budoucnu ale nabídne víc než jen zajímavé klenby. Vystaveny by tam měly být artefakty spjaté s nejstarší historií Grabštejna a rodem Donínů.
