Přijala postižené děti svého zemřelého manžela. Stala se dobrovolně pěstounkou

Věra Měšťanová z Dašic je stoprocentní máma. Sama vychovala tři dospělé syny a v kritické životní situaci se po smrti svého manžela ujala jeho dvou dětí z předchozího manželství. Jinak by obě holčičky skončily v ústavu, a to paní Věra nechtěla dopustit. Stala se z ní proto pěstounka. Její život ale není žádné peříčko, obě děti mají totiž vážné zdravotní problémy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daruj hračku - vizuál

Daruj hračku - vizuál | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

15letá Hanička si nejraději hraje se zvukovými hračkami. Ráda je poslouchá a sleduje jejich barevná světélka. Má těžkou formu dětské mozkové obrny, nemluví a nechodí. Pohybuje se sice sama, ale po kolenou a jako autistka žije ve vlastním světě.

„Vyloudit jí úsměv, aby se smála, je hrozně těžká věc. Neřekne vůbec nic, ale zase když jí něco řeknu já, tak mě třeba poslechne,“ popisuje úskalí vzájemné komunikace pěstounka Věra Měšťanová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pěstounku Věru Měšťanovou navštívil s mikrofonem Ondřej Wolf

Těžce postižená dívka má o čtyři roky mladší sestru Vendulku. Ta bojuje s diparézou a pohybuje se pouze s pomocí chodítka. Každý den ale dojíždí do speciální školy v Pardubicích.

Jednou týdně tam s ní jezdí i Hanička. Frekvence školní docházky nemůže být častější, protože se nesnese se s jinými dětmi a po delším pobytu v kolektivu se začíná sebepoškozovat.

„Když jsem s nimi zůstala sama, tak to bylo hodně náročné, i když nám hodně pomáhal děda,“ vzpomíná Věra Měšťanová a pokračuje:

„Teď mám přítele, takže ten mi pomáhá s péčí o Haničku a já mám péči na Vendulku a samozřejmě se doplňujeme, protože obě děti dostat do vany musí on, a nebo společně – tam je to už docela náročné. Přece jenom něco váží.“

Souhra partnerů

„Pomůže mi s holkou, nebo přebalí, já zase běhám po zahradě, udělám kolem chalupy,“ popisuje rozdělení rolí partner paní Věry Josef Stropnický. O obě děti se stará jako opravdový táta, naučil se třeba přebalovat postiženou Hanu, která musí být stále na plínkách.

Věra Měšťanová je pěstounkou na plný úvazek. Když jí zemřel manžel, obě jeho děti si vzala do péče ze dne na den. Jejich biologická matka selhala. Volba to prý byla jednoduchá.

„Už jsme měli navázané kontakty s holkami a vlastně jsem je brala jako svoje vlastní, takže tam nebylo, co řešit,“ uzavírá Věra Měšťanová.

Věra za péči o obě zdravotně postižené děti dostává 23 tisíc korun.

Marína Dvořáková, Ondřej Wolf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme