Skanzen v Kouřimi obcházeli Tři králové. Ukázali, jak se koledovalo za starých časů
Tříkrálové koledování přilákalo dnes do kouřimského skanzenu stovky návštěvníků. Vyzkoušeli si, jak vypadali tříkrálové obchůzky v polovině 19. století. Svátek Tří králů byl totiž pro naše předky stejně významný jako Štědrý den.
Tři králové obcházejí s kantorem Michaelem Pospíšilem chalupy a zpívají koledu z 18. století. Ředitel skanzenu Vladimír Rišlink vysvětluje, proč koledují s učitelem.
„Tři králové nechodívali sami, chodili s kantorem, popřípadě chodili s kostelníkem nebo s obecním sluhou. Většinou to byl ten kantor, záleželo na tom, jestli ve vesnici byla škola. Většinou si vykoledovali něco praktického, co se dalo sníst, hrách, čočku, kus špeku, koláče nebo jablka. Kantor dostával peníze,“ říká.
A kantor s kadidlem a třemi králi se zase přesouvá k další chalupě. V každé je něco k vidění.
S koledníky se v kouřimském skanzenu vydala na obchůzku i reportérka Alena Rokosová
Valdimír Rišlink ve světnici roubené rychty vypráví o tradici Tří králů, svátku Zjevení Páně, který je připomínkou Ježíšova narození. Na Tří krále se hodovalo podobně jako na Štědrý večer. A co na stole nesmělo chybět?
„Nesmělo se zapomínat na chleba, protože byl vnímán jako boží dar. A kdyby se na něj ve sváteční dny zapomnělo, tak se věřilo, že by se chleba mohl urazit a pak by se ho během roku nedostávalo. Pak tam vidíme samozřejmě vánočky a koláče, které jsou typickým pečivem souvisejícím se svátkem Třech králů. Do tříkrálového koláče bylo zapečené nějaké překvapení, třeba drobná mince nebo fazole, každý člen rodiny si ulomil kousek a kdo to překvapení našel, tak se mělo za to, že bude celý rok šťastný,“ popisuje Vladimír Rišlink.
Se Třemi králi je spojené i svěcení křídy a vody. V lidovém prostředí byli totiž považováni za ochránce proti zlým silám, špatnému počasí nebo nemocem. Posvěcenou křídou se dodnes na dveře domů píší písmena K, M a B, což jsou první písmena latinské prosby, která v překladu zní „Kriste, požehnej tomuto domu“.
