Už 15 let Česko zná trest obecně prospěšných prací a už 15 let jsou s ním problémy. Asi polovina odsouzených stejně skončí ve vězení a s těmi, kteří nastoupí, jsou často komplikace. Ve Žďáru nad Sázavou žije muž, který se snažil obecně prospěšným pracím také vyhnout, ale souhrou okolností se mu to nepodařilo.

17:23 28. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Čerstvě uklizeným chodníkem míříme za třicetiletým Tomášem, je teď jediným člověkem, který je odsouzený k práci pro město a pravidelně dochází.

„Já už jsem seděl v kriminále tři roky a ještě bych tam měl sedět půl roku, ale už se tam nechci vrátit. Takže je lepší, když se to udělá hned. Já už jsem se na to taky jednou vykašlal, ale už bych to asi neudělal,“ řekl Tomáš.

Tomáš je ale svým způsobem výjimečným trestancem. Na pracoviště ho chodí kontrolovat maminka. „Je zvyklý, že když se něco dělá, tak se to má dělat pořádně a když něco provede, tak za to musí pykat,“ uvedla.

Že výjimka potvrzuje pravidlo, platí ovšem i na žďárském městském úřadě, kde Jiří Kasper z odboru komunálních služeb vysvětluje, že s trestanci má obrovské problémy.

„Třeba vyfasují zánovní nářadí v ceně 1500 korun. Za týden přijdou a tvrdí, že se zlomilo. Když jim řeknu, aby ho přinesli, tak se vymluví, že ho někdo ukradl,“ řekl Jiří Kasper.

Dodal, že obecně prospěšné práce dělá poctivě jen každý pátý člověk. Města a neziskovky si stěžují neustále na pozdní příchody, špatně odvedenou práci, alkohol, drogy. Situaci pak ještě zhoršují soudy, které takového „pracovníka“ nechají na místě celé měsíce.

„Píšeme zprávy, urgence a různé výzvy, ale s tím, že soud se na spis podívá po půl roce a veřejné zasedání se nařídí až po třech měsících s tím, že odsouzený nemusí na veřejné zasedání přijít, takže se to zase odročí a v závěru je z toho rok,“ postěžovala si žďárská probační úřednice Šárka Froncová.

Přesto předseda soudcovské unie Tomáš Lichovník, který je zároveň předsedou místního okresního soudu, udělování tohoto trestu podporuje.

„Určitě má své místo a své opodstatnění, protože to je trest, který nutí odsouzeného k nějaké aktivní činnosti. Vždycky je lepší, pokud někdo musí něco dělat, než aby jenom pasivně přijal nějaký trest, který pro něj znamená nějaké omezení, ale nic víc,“ vysvětlil Tomáš Lichovník.

Daniel Burda, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít