Výstava k 300. výročí Lánské obory na Křivoklátě přibližuje tajemné části obory i život prezidentů
Lánská obora, která má rozlohu 30 kilometrů čtverečních, je jednou z největších a z nejstarších obor v Evropě, podle některých hlasů i na světě. Byla založena před třemi sty lety, v roce 1713. K jejímu 300. výročí připravil hrad Křivoklát celoroční výstavu v prostoru bývalé spilky na dolním nádvoří.
„Lánská obora je vnímána jako určitý fenomén tajemnosti, protože de facto už od dob Valdštejnů byla běžnému obyvateli nepřístupná. Bylo to z důvodů udržení stavu zvěře i z důvodu ochrany prostředí,“ popisuje Luděk Frencl, kastelán hradu Křivoklát.
Nyní hrad připravil výstavu k výročí založení Lánské obory. Přesněji k výročí jejího ohrazení, které mělo v roce 1713 zamezit tomu, aby zvěř přecházela do smečenského revíru.
Hrad Křivoklát připravil výstavu k 300. výročí Lánské obory. S kastelánem hradu Luďkem Frenclem si o ní povídala redaktorka Alena Rokosová.
Ačkoli do Lán jezdil už Rudolf II., který nechal přestavět lánskou tvrz v lovecký zámeček, úbytku zvěře zamezili ohrazením obory až Valdštejnové, kteří zámek koupili na konci 17. století.
„V roce 1919 Fürstenberkové prodali státu zámek spolu s oborou a stal se odpočinkovým sídlem československých a posléze českých prezidentů,“ připomíná kastelán.
Nejvíce podle něj jezdil do zámku v Lánech T. G. Masaryk a naopak nejméně Edvard Beneš. „Protože ta doba nebyla už odpočinková, byla víceméně hektická před 2. světovou válkou. Ale ani prezidenti Gottwald, Zápotocký a Svoboda nebyli častými návštěvníky. Spíše jezdili na lidové slavnosti do obce Lány,“ popisuje.
Chruščov poslal do obory soby
Často byl ale podle kastelána na Lánech přítomný prezident Novotný. „Nechal si pak i postavit chatu na břehu Klíčovské přehrady. Za jeho života sem jezdili významní komunističtí představitelé z celého světa. Byl tady Kaddáfí, Fidel Castro, byl zde několikrát Chruščov,“ vyjmenovává.
Díky Chruščovovi se dokonce na čas rozšířily řady místní zvěře. Mezi jeleny, daňky, muflony a divokými prasaty pobíhali i sobi, které nechal Novotnému poslat z Ruska. Obora na ně byla ale malá a tak v ní vydrželi asi jen pět let.
„Manželka prezidenta Svobody, která velmi často navštěvovala chatu na břehu Klíčovské přehrady, tam velice ráda pekla a vařila. A místní lesníci, kteří oboru udržovali, k ní chodili na buchty,“ poznamenává kastelán.
I takové zajímavosti doslova z kuchyně prezidentů se návštěvníci výstavy na hradě Křivoklát dozvědí. A to až do 3. listopadu v prostoru bývalé spilky zaniklého pivovaru na dolním nádvoří.
„Je zde připomenuta ta nejstarší historie, přemyslovská, posléze valdštejnská i fürstenberská. A pak vývoj Lánské obory až do současnosti. Takže výstava je takový vstup do Lánské obory pro každého,“ dodává kastelán Luděk Frencl. Připomíná, že poslední úpravy éry prezidenta Václava Klause a jeho ženy Lány přiblížily zpět do doby Masarykovy První republiky.
