Válka na papíře – Anexe Západního břehu versus uznání Palestiny
Zatímco izraelská armáda dobývá město Gaza, na papíře a přes mikrofony se vede další bitva. Totiž hrozba izraelské anexe Západního břehu, nebo naopak silnějšího mezinárodního uznání státu Palestina.
Otázka anexe se vrátila na pořad dne prostřednictvím návrhu ministra financí Becalela Smotriče. Ten navrhl anexi 82 procent Západního břehu, zbytek by byly ostrovy kolem větších palestinských měst.
Jan Fingerland: Válka na papíře – Anexe Západního břehu versus uznání Palestiny
Proti tomu se silně vymezily Spojené arabské emiráty, které pohrozily, že takový krok by znamenal konec dobrých vztahů s Izraelem a konec integrace Izraele do regionu.
Následně izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že anexe nebyla vůbec na programu jednání vlády. Z minulosti víme, že Netanjahu hrozbu anexe používal pro své politické účely, a naposledy od ní takto odstoupil před pěti lety, mimo jiné právě aby vyhověl Emirátům, s nimiž Izraelci následně uzavřeli mírovou dohodu.
Anexe, nebo ne
Netanjahu pravděpodobně o anexi moc nestojí, pro Izrael by znamenala mnohem více problémů než prospěchu – přinejmenším v očích politika Netanjahuova typu.
Smotrič je nacionalista jiného druhu a dává přednost suverenitě na „Zaslíbené zemi“ před zájmy státu. Není jisté, jak by správa takto anektovaných území vypadala. Rozdíl je v tom, že Smotrič má nějaký cíl, ke kterému míří, Netanjahu spíše reaguje na různé podněty.
‚Hřebík do rakve myšlenky na vznik palestinského státu.‘ Izrael povolil stavbu osad na Západním břehu
Číst článek
Nyní Netanjahu pravděpodobně použil hrozbu ze strany Emirátů proti Smotričovi, ale současně je hrozba anexe součástí jiné politické hry, totiž reakcí na hrozbu některých západních států, včetně Británie, Francie, Kanady nebo Austrálie, že uznají palestinský stát, například v souvislosti s nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění OSN.
Postoj Emirátů a Západu je podobný v tom, že chtějí udržet ve hře zřízení palestinského státu. Liší se v podstatném detailu. Emiráty, a podobně další státy oblasti, předpokládají, že cesta k palestinské státnosti závisí nejen na izraelské ochotě ustoupit z konkrétních území, ale i na eliminaci Hamásu a dalších forem radikálního islámu.
Naopak západní státy obvykle žádají co nejrychlejší ukončení války, ukončení izraelského dobývání města Gaza a slib uznání palestinské státnosti nepodmiňují jasnými kroky ze strany ať už Hamásu nebo Palestinské samosprávy. S Netanjahuem mají společné to, že nemají žádnou dlouhodobou představu, jak by věci měly fungovat.
Belgie uzná Stát Palestina, uvedl ministr. Zároveň přijme tvrdé sankce proti izraelským představitelům
Číst článek
Samotné uznání Palestiny pravděpodobně nebude mít žádné reálné dopady, ale může ovlivňovat kalkulace palestinské strany a nepochybně symbolicky oslabí izraelské postavení v OSN, jakkoli většina států světa na bilaterální úrovni Palestinu uznává.
Nejasné vyhlídky
Izraelská vláda chce dalšímu uznávání Palestiny zabránit a hrozba anexe je jedním z nástrojů. Současně je pravda, že tento izraelský kabinet otevřeně říká, že chce zabránit nejen vyhlášení, ale i ustavení nezávislé Palestiny.
Část ministrů její území považuje za svou historickou domovinu, jiná část se domnívá, že nezávislá Palestina se stane státem v rukou radikálů, což bude pro Izrael smrtelným ohrožením.
V těchto dnech také dostal premiér Netanjahu na stůl varování tajných služeb, že Palestinská samospráva, vládnoucí omezeně na Západním břehu, vykazuje známky rozpadu. Její neefektivita a zkorumpovanost je sice důvodem izraelské skepse vůči případné palestinské státnosti.
‚Nezbyde nikdo, kdo by vás informoval.‘ Přes 250 médií upozornilo na zabíjení novinářů v Gaze
Číst článek
Ovšem fungování Palestinské samosprávy také negativně postihl fakt, že Jeruzalém už několik měsíců omezuje finanční transfery do Ramalláhu. Tajné služby vycházejí z přesvědčení, že stabilita Palestinské autonomie je i v izraelském zájmu a premiérovi doporučují, aby své palestinské partnery finančně podpořil.
Vše se děje v období, kdy většina Palestinců, ale i většina Izraelců v průzkumech veřejného mínění vykazuje velmi nízkou podporu dvojstátního řešení. Palestinci dávají přednost pokračujícímu boji nebo jednostátnímu řešení, tedy společnému státu. Izraelci se zas vyslovují pro anexi nebo okupaci do doby, než se najde nějaké jiné řešení.
V přítomném okamžiku se tedy na jednu stranu střetává hrozba anexe Západního břehu s hrozbou uznání Palestiny a na druhé straně není na stole žádné řešení. Všichni musejí doufat, že se objeví s koncem války. Pak bude ale také záležet na tom, jak vlastně bude tento konec vypadat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Je vina Ruska, že potřebujeme zbraně jako protipěchotní miny a kazetovou munici
Martin Fendrych
Tak jak na tom Česko ohledně chudoby vlastně je?
Kateřina Smejkalová
Na ukrajinské dezertéry se vláda chystá pořádně vycenit zuby
Libor Dvořák
Škrtání na platech se může transformovat do úspor – a litovat toho budeme časem všichni
Julie Hrstková