Velká gratulace k třetí medaili ze světových šampionátů. Po posledním pokusu jste nevypadal úplně nadšený, jaké pocity máte nyní?
To tak bylo, protože jsem maximalista. Jinak jsem moc rád, že mám znovu bronzovou medaili. Je to zároveň i obrovská motivace pokračovat. Tolik lidí s třemi medailemi z mistrovství světa není.

Uvědomil jste si během závodu, že váš hod 86,67 metru je stejně dlouhý jako ten stříbrný z olympiády v Tokiu?
Uvědomil jsem si to, je to docela zajímavé. Jsou to nejhorší centimetry, za co mám medaili. Je skvělé, že všech pět velkých medailí mám za výkony 86,70 a dál. V historii bývaly medaile i za 82 nebo 83 metrů. Značí to, že soutěže jsou vždy velmi kvalitní.

Čekal jste i tady tak kvalitní finále?
Tušil jsem, že Nadím bude skvěle připravený a u Níradže je to jasná věc. Zase těch jeho 88 metrů není extra hod, ale já neměl top den. O to víc mě těší, jak jsem zabojoval. Myslím si, že mě Julian Weber nebude mít vůbec rád, protože jsem mu potřetí vzal medaili.

Před pátým pokusem jste byl na pátém místě. Jak těžké bylo zmobilizovat síly?
Vůbec to není jednoduché, když máte den, kdy to nelítá samo. Jsem rád, že jsem ze sebe dokázal vydolovat další tři metry a přeskočit kluky. I v posledním pokusu jsem bojoval, ale už to tam nebylo.

Máte podobně jako ostatní sportovci po třicítce motivaci v tom, aby vás viděly děti vítězit?
Malá to bude vnímat asi až za rok v Paříži. Tak musím ještě pár let vydržet. Regulérně měl Nírádž radost z toho, že mám medaili. Po závodě se mě totiž ptal, jaký jsem skončil. Když jsem mu řekl, že třetí, tak mě objal. Je to skvělé, protože spolu soupeříme už několik let. Těší mě, jak jsem vyrovnaný, a když se to na akci zúročí, tak je to skvělé. 

Jakub Marek, rej Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít