„Pokud chceme prosadit náš program, musíme volby vyhrát o parník,“ vyjádřil se nedávno Karel Havlíček. Nevíme sice, jaký parník má první místopředseda ANO na mysli, ale v každém případě spadají jeho představy do kategorie zbožných přání.

Komentář Praha 6:29 28. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sny Andreje Babiše (ANO) o jednobarevné vládě již před časem překazila jeho sázka na Donalda Trumpa, který svými cly a podporou Ruska vyvolal obavy i u voličů ANO.

Babiš po tomto přešlapu chvíli tápal, a protože i v politice platí, že kdo chvíli stál, již stojí opodál, situace využil Tomio Okamura (SPD). Jeho nová koalice-nekoalice evidentně zapůsobila na voliče krajně nacionálních stran a – aspoň podle většiny průzkumů – odlákala Babišovi ty nejvíce nespokojené voliče.

Je otázkou, jestli se podaří Babišovi tuto ztrátu nahradit z řad spíše umírněných a středových voličů. Zatím nevypadá, že by si věděl rady, koho se má snažit oslovit především.

Pokud by volby proběhly dnes, Babiš nebude schopen nejen sestavit jednobarevnou vládu, ale musel by ve většině případů hledat dokonce dva partnery. To platí zejména v tom případě, že by chtěl sestavit vládu z nacionalistických a protisystémových stran. Musel by se obrátit na Tomia Okamuru a pak přibrat ještě Motoristy nebo Stačilo.

Rezignuje Petr Fiala?

Ačkoli by taková koalice byla z ideového hlediska logická, nemohli bychom se Andreji Babišovi divit, kdyby se mu do koalice s Tomiem Okamurou nechtělo.

SPD oslovuje nacionalistické voliče, kteří si přejí změnu demokratického systému, což potvrdila i nadšená podpora Okamury nápadům spolku Svatopluk na zavedení autoritativního prezidentského systému.

3:38

Pro Babiše je přijatelnější Konečná než Okamurův slepenec

Číst článek

Tak daleko Babiš ještě nezašel, protože si to většina jeho voličů nepřeje. Okamura je také rozhodně mazanější a nevypočitatelnější hráč, než byl blahé paměti předseda ČSSD Jan Hamáček. Kromě toho by takový koaliční partner Andreje Babiše dost dramaticky ostrakizoval od ostatních evropských státníků. 

Babiš by ovšem mohl složit koalici i s některou ze současných vládních stran. Starostové jsou sice ideově flexibilní a neurčití, ale jejich předseda Rakušan už veřejně oznámil, že koalice STAN s ANO není možná. Nabízí se tedy Spolu.

Babišovi by se asi příliš nechtělo do vlády s lidovci a TOP 09, což bude platit i obráceně, naopak by si mohl rozumět s ODS. Samozřejmě nikoli s celou ODS, ale jistě by nalezl společný jazyk s některými jejími tzv. pragmatickými politiky, kteří se dokáží domluvit s každým, jako je Martin Kuba, Pavel Blažek nebo Jan Skopeček. Nakonec, obě strany si nedávno úspěšně vyzkoušely spolupráci při kastraci zákona o lobbingu.

3:56

Rostoucí přitažlivost autoritářských vůdců

Číst článek

V takovém případě by samozřejmě záleželo na tom, kolik poslanců sama ODS získá a zda disciplinovaní voliči lidovců kandidáty ODS nakonec nevykroužkují. Ale pokud by ODS získala spolu s ANO více než 100 poslanců, lze si představit scénář, ve kterém se ODS zbaví Petra Fialy – nebo on sám rezignuje – a k moci se dostanou političtí šíbři ze staré „dobré“ ODS, kteří vědí, jak důležité je mít mocenskou základnu.

ODS by takovou koalici se svým hlavním politickým protivníkem odůvodnila potřebou zachovat prozápadní orientace země, Babiš zase potřebou stability a národní jednoty v těžkých časech.

Takováto „velká“ koalice by tedy nebyla výhodná jen pro ODS, ale vytrhla by trn z paty i Andreji Babišovi. Každá podobná operace má ovšem i své náklady. Babišovi jeho voliči koalici s hlavním nepřítelem nejspíš odpustí, horší by to měla ODS, která může vzpomínat na katastrofální důsledky opoziční smlouvy.

Autor je publicista

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít