Natruc komunistům. Baťovských oslav prvního máje se účastnilo ve Zlíně až 200 tisíc lidí
Svátek práce je mezinárodním svátkem pracujících, který se od roku 1890 slaví právě 1. května. Svéráznou podobu mívaly oslavy v baťovském Zlíně. Na tuto tradici se snaží navázat organizátoři i v moderní době třeba apolitickým průvodem centrem Zlína. „Tomáš Baťa chtěl, aby rodiny pracovníků společně strávily aktivní čas, aby si mohly odnést nějaký zážitek, emoci,“ vysvětluje akci ředitelka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková.
Prvomájová oslava, kterou jste uspořádali v zahradě zlínské Baťovy vily, se dopoledne nesla ve znamení sportu. Jak si připomínáte výročí založení Baťovy školy práce?
Letos je to 100 let od založení Baťovy školy práce, ale také je to 101 let od doby, kdy Tomáš Baťa začal s prvomájovými oslavami. A začal s nimi právě zde v zahradě. Po návratu Tomáše Bati juniora v devadesátých letech, tak se tato tradice znovu obnovila.
A co ten sport? To patří k té tradici?
Samozřejmě, vždyť už během té první prvomájové oslavy v roce 1924, zde bylo postaveno několik boxerských ringů, několik sportovišť, protože Tomáš Baťa miloval sport. Měl rád, když si lidé vyzkoušeli různé sportovní aktivity. I on sám tak činil. Sport má skvělý vliv na mentální zdraví člověka, takže navazujeme na tradici, která tady byla již před 101 lety.
V čem byly ty baťovské oslavy svátku práce ve Zlíně tehdy charakteristické? Jaký měly ráz, kdo všechno se do nich zapojoval?
Musíme přiznat, že s prvomájovými oslavami Tomáš Baťa začal tak trochu natruc. A to z toho důvodu, že tehdy komunistická strana oslavovala svátek práce, který by on – coby největší zaměstnavatel v kraji – nemohl slavit. Takže začali s vlastními oslavami práce, které měly sloužit k tomu, aby se továrna otevřela široké veřejnosti a rodinným příslušníkům pracovníků.
Děti se podívaly, kde pracuje táta a pak se vyrazilo na průvod Zlínem. Každé oddělení si vytvořilo vlastní alegorický vůz, aby mohlo ukázat, na čem jeho zaměstnanci pracují a v čem jsou dobří. Oslav se dříve účastnilo přes 200 tisíc návštěvníků.
Právě k tomu mířila moje další otázka, protože už ve třicátých letech to byly opravdu masové akce. Do jaké míry byla tehdy účast na bázi dobrovolnosti?
V té firmě byla natolik silná firemní kultura, že jim přišlo vlastně zvláštní, se toho neúčastnit.
Nové objevy o Baťově vile. Postavil ji vizovický stavitel Novák, nikoliv slavný architekt Kotěra
Číst článek
Vy, jako pracovník Baťovy firmy, jste věděl, že se podílíte na něčem výjimečném a úspěšném. Ti pracovníci to chtěli ukázat ostatním oddělením. Byli k tomu vedeni. Bylo by asi zvláštní, kdyby se té oslavy neúčastnili. Při bádání jsem nenarazila na to, že by byla účast nějak vynucována, nebo že by se o tom nějak diskutovalo.
A čím byly speciální oslavy prvního máje v roce 1937, po návratu šéfa koncernu Jana Antonína Bati z úspěšné obchodní cesty kolem světa?
Tak zejména tím, že se Jan vrátil přímo na tu prvomájovou oslavu, což mělo v sobě pro Zlín hlubokou symboliku. Byla to i určitá hrdost na to, že se šéf vrátil z cesty kolem světa, že přináší nové trendy do Zlína. Takže to bylo ještě povýšeno o kousíček dál, že to nebyla pouze hrdost na firmu jako takovou, ale i na její sílu v zahraničí.
A v jakém smyslu navazují tehdejší tradice na dnešní prvomájové oslavy ve Zlíně?
Zejména v tom smyslu, že zakladatel Tomáš Baťa chtěl, aby ta prvomájová oslava nebyla v žádném případě „předváděcí atrakcí“. Firmy Baťa to nepotřebovaly. On chtěl, aby rodina společně strávila aktivní čas, aby rodiče mohli něco tvořit s dětmi, aby si mohli odnést nějaký zážitek, emoci. K tomu se jim snažil vytvořit co nejvíce příležitostí.
Na tuto část navazuje Nadace Tomáše Bati, kdy se opravdu během dopoledne, tady vytvoří několik tvůrčích dílen pro děti a pro rodiče, odpočinkové zóny, gastro zóny, sportovní zóny, vzdělávací zóna. Je to takový rodinný svátek.