Sportovce čekají na olympiádě v Tokiu vysoké teploty. Češi se vybaví chladicími vestami
Je to už takový kolorit posledních olympijských her - vždycky se před nimi objeví něco, čeho se mohou sportovci, fanoušci, dobrovolníci, pořadatelé nebo i novináři obávat. Před Riem to byl virus Zika i vysoká kriminalita, před Pchjongčchangem zase jen pár desítek kilometrů vzdálená Severní Korea se svým jaderným arzenálem. Rok před hrami v Tokiu je strašákem, i když pochopitelně menším, tamní počasí.
„To extrémní horko se řeší dlouhodobě. U outdoorových sportů, které jsou na přímém slunci, se dávají termíny závodů a kvalifikací do brzkých ranních nebo do pozdních večerních hodin,“ řekl Radiožurnálu předseda Českého olympijského výboru a člen toho Mezinárodního Jiří Kejval.
Česká výprava bude čelit vysokým teplotám na olympiádě v Tokiu chladicími vestami. Více v reportáži Jana Suchana
Jeden příklad za všechny – maraton má odstartovat už v šest hodin ráno. Češi nechtějí ponechat nic náhodě ani třeba při výběru oblečení, testovali prý až stovky materiálů.
„Do čtyřicetistupňového tepla potřebujete jiné tričko, ale potom přijdete do klimatizované místnosti, kde bude dvacet stupňů. To znamená, že musíte mít i nějaké lehké věci, savé,“ dodal Kejval. Veslař Ondřej Synek dokonce testoval trička i v sauně, aby simuloval japonské podnebí.
Sportovní ředitel ČOV Martin Doktor představil další věc, která by měla českým sportovcům ve vedrech pomoct – bílou chladicí vestu.
„Chladit se těsně před závodem asi není dobré, ale v průběhu dne je to znát. Má to jednoduchý princip, do vesty se nalije půl litru vody a funguje to,“ řekl Doktor.
3:32
Japonci pro sportovce udělají maximum, říká dráhař Bábek rok před olympijskými hrami v Tokiu
Číst článek
V současnosti jde prý o jeden z nejmodernějších modelů, ale chladící vesty nejsou pro české olympioniky úplnou novinkou. Dostali je už před 15 lety do Atén.
Bylo to dobré, spíš ale pro srandu. Ono tam totiž takové teplo nakonec nebylo, ale jako večerní zábava to bylo fajn. Lidem to slušelo,“ vzpomínala oštěpařka Barbora Špotáková.
„Měli jsme je už teď v Berlíně, ale není to úplně super. Musí se pořád dokola ládovat ledová voda, a když si ji někdo vezme na sebe, hned se zahřeje. Lepší je si dát led přímo za krk,“ přidala svou zkušenost dvojnásobná mistryně světa překážkářka Zuzana Hejnová.
Mezi další nástrahy her v Tokiu patří možnost zemětřesení, tajfunů, špatná dopravní situace nebo velké vzdálenosti mezi sportovišti. Ani na jedno se ale Češi příliš připravit nemohou, snad jen se vybavit obezřetností a trpělivostí.
