Babiš je muž dvou tváří. V Bruselu je Evropan, v Praze ostře kritizuje EU, říká francouzská europoslankyně
Andrej Babiš jako muž dvou tváří. Přesně tak o šéfovi hnutí ANO a expremiérovi mluví bývalá francouzská ministryně pro evropské záležitosti a současná vlivná liberální europoslankyně Nathalie Loiseauová v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas. Babiš francouzskou političku vítal v Praze v roce 2018. Oba se pak setkali ještě několikrát například na Evropské radě.
Před časem svět obletěly snímky z jednání prezidentů Ukrajiny a Spojených států Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Oba státníci jednali jen chvilku před zádušní mší za zesnulého papeže Františka. K oběma politikům se připojili i francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Kier Starmer.
Ukrajinská strana krátce na to označila jednání za potenciálně historické. Trump následně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za údery na civilní infrastrukturu. Myslíte, že šlo o přelomové jednání? Že Spojené státy mohou změnit přístup vůči Rusku?
Není to tak dlouho, co americké ministerstvo zahraničí ohlásilo, že Spojené státy ukončí svou roli mediátora mezi Ruskem a Spojenými státy. Byla to zvláštní zprostředkování rozhovorů. Vůči Rusku se dělaly jen ústupky, na Ukrajinu se tlačilo. Mluvilo se o výsledku mírových rozhovorů ještě před tím, než se začal řešit bezpodmínečný klid zbraní. Tohle zprostředkování rozhovorů začalo špatně.
Dnes existuje riziko, že se Spojené státy přestanou zajímat o Ukrajinu, že se k ní otočí zády. Donald Trump tohle už v minulosti udělal v případě Severní Koreje nebo Afghánistánu. Tohle riziko existuje a Evropa si to musí uvědomit a pracovat.
Sblížení Trumpa s Moskvou, izolace i nový mediátor. Co by mohlo přinést stažení USA z jednání o Ukrajině?
Číst článek
Ukrajina je evropské téma, je to Evropa. Příliš dlouho mnoho Evropanů spoléhalo na Spojené státy, že zajistí jejich bezpečnost a že budou i nadále hrát roli světových policistů. Oni už ale dlouho říkají, že tuhle roli plnit nechtějí. Tahle válka je existenční pro Evropu. Naše činy tomu musí odpovídat.
Klid zbraní
Mluvíte o klidu zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil klid zbraní v květnu. Je to podle vás náznak dobré vůle, že je připravený vyjednávat? Nebo jde jen o strategii, jejímž cílem je uchlácholit Američany a ve válce pokračovat?
Ruský prezident Vladimir Putin měl skoro dva měsíce na to, aby prosadil klid zbraní, kdyby o to opravdu stál a chtěl mír. Nechce, aby mu něco 9. května zkazilo oslavy konce druhé světové války v Moskvě. Nemá to co dělat s mírem ani se současnou Ukrajinou.
Za druhé světové války zvítězil Sovětský svaz, který čítal další země, včetně Ukrajiny. Tahle válka je ohavná. Viděla jsem ji zblízka. Lidé umírají na obou stranách. Bohužel Putin nechce mír, chce Ukrajinu rozdrtit. To je nepřijatelné. Ukrajinci už tři roky dokazují neuvěřitelnou odolnost. Málokdo si to dokázal představit.
Bohužel dnes nejsou naplněny všechny podmínky pro mír. Je potřeba dělat úplný opak toho, co jsme viděli v uplynulých dnech. Je třeba zatlačit na Rusko a více pomoct Ukrajině.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff byl v polovině dubna v Paříži. Představil sérii návrhů k uzavření klidu zbraní a jednání o míru. Mezi těmito body figuruje například uznání ruského Krymu nebo že Ukrajina nevstoupí do NATO. Jsou pro vás tyto body přijatelné?
Víte, slyšeli jsme mnoho o schopnosti se domluvit, uzavřít dohodu. Viděli jsme ale spíš schopnost uzavřít špatnou dohodu. Krym je ukrajinský. V momentě, kdy budeme říkat něco jiného, podpoříme agresory na celém světě.
Putin chce třídenní klid zbraní na Ukrajině. Rusko si připomene konec druhé světové války
Číst článek
Já jsem byla diplomatkou ještě dřív, než jsem začala dělat politiku. Nezapomínám na to, že Američané zasáhli v Kuvajtu, na který zaútočil Irák. Tehdy jsme byli na jejich straně a hájili jsme mezinárodní právo.
Rusko anektovalo Krym za podmínek, které mezinárodní společenství neuznává. Nemůžeme vyjednávat tímto způsobem, pokud ano, tak musíme zároveň říct, že mezinárodní právo už nemá žádnou hodnotu.
A pokud jde o vstup Ukrajiny do NATO?
Nejlepší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu by byl její vstup do NATO. Podporuji to dlouhodobě. V roce 2008 jsme pokrytecky říkali, že dveře jsou otevřené. Nezačali jsme ale jednat o vstupu Ukrajiny do NATO. Nechali jsme ji za dveřmi. Byla to kolektivní chyba. Francouzi a Němci neměli historickou vizi a vlastně tak umožnili Putinovi, aby šel dál. Přitom už v roce 2008 jsme viděli čeho je Putin schopný při ruské invazi do Gruzie.
Myslím, že bychom neměli být proti budoucímu vstupu Ukrajiny do NATO. Ti, kteří mluví o tom, že Ukrajina nebude mít celkovou územní suverenitu, zapomínají na to, že západní Německo bylo v Severoatlantické alianci, zatímco východní část Německa byla součástí Varšavského paktu. Je potřeba znát svou minulost a mít vizi pro přítomnost i budoucnost.
Varovné signály
Takže připouštíte, že Evropa nevnímala některé varovné signály jako třeba vystoupení Vladimira Putina na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2008?
Byly věci, které jsme nechtěli brát v potaz. Bylo to období zmrazených konfliktů. Jako diplomatka jsem tenhle výraz neměla ráda. Nic takového jako zmrazený konflikt neexistuje. Jde o konflikt, na který jsme zapomněli, a který se zase probudí.
Stalo se to v Gruzii a dnes tu máme novou etapu ruského imperialismu v Gruzii. Tamní vláda je proruská proti vůli mnoha obyvatel. Stejně tak jsme zavřeli oči před děním v Náhorním Karabachu a skončilo to první etnickou čistkou 21. století.
Mír ve skutečnosti nechtějí, kritizuje ruské podmínky příměří šéfka unijní diplomacie Kallasová
Číst článek
A když mluvíte o tom že „my“ jsme nevnímali, nechtěli vidět… tak tím myslíte, my západ, my Evropané?
Mám na mysli celý svět. Globální jih v tomto ohledu není poctivější. Ale myslím tím především Evropany, kterých se to týká víc než ostatních. Vzpomínáte na to hrozné vyjádření prezidenta Jacquesa Chiraca v momentě rozšíření unie v roce 2004?
Kritizoval tehdy středoevropské a pobaltské země a říkal, že v případě Iráku promarnily možnost mlčet. Byl přesvědčený, že se tyto země mýlily. Přitom měly právo na názor. Nikdo jim nemohl říct, aby mlčely. Před dvěma lety prezident Emmanuel Macron řekl, že jsme to byli naopak my, kdo promarnil příležitost naslouchat, pokud jde o ruskou hrozbu.
Mluvíte o konferenci Globsec v Bratislavě, kde vystoupil i prezident Emmanuel Macron. Vraťme se ale k návrhům, které v Paříži před časem představil velvyslanec Steve Witkoff. Je mezi nimi i bod, který poukazuje na to, že Ukrajina obdrží bezpečnostní garance od Evropanů i mimoevropských států. Litujete toho, že Američané nechtějí Ukrajině poskytnout podobné bezpečností garance?
Musíme si uvědomit, že se Spojené státy minimálně na čtyři následující roky vojensky stahují ze světa. Není to úplně nové. Už jsem zmiňovala Afghánistán.
Donald Trump chce vyvíjet tlak prostřednictvím ekonomických zbraní. Spojené státy za jeho vlády nepřejímají roli vojenské mocnosti. To je prostě fakt. Můžeme toho litovat, ale k ničemu nám to nebude.
Doma mu to moc nevychází, v rámci Unie ale přebírá iniciativu. Macron se snaží být evropským lídrem
Číst článek
Jde podle vás skutečně o stahování nebo spíš o to, že se Američané chtějí zaměřit na jinou část světa, konkrétně na Čínu?
Nemyslím si, že by Donalda Trump byl připravený válčit s Čínou. Doufám, že to tak není. Chci věřit tomu, že je připravený zabránit Číně před válkou v Asii. Rozhodně to ale nejsou signály vůči Rusku, které by měly odstrašit Čínu.
Evropané musí pochopit, že se musíme zhostit svého vlastního osudu. Musíme dospět. Nemůžeme donekonečna delegovat naši bezpečnost na někoho jiného. Není to zdravá závislost. Znamená to, že každé čtyři roky bude naše bezpečnost záležet na tom, jak volí jeden americký swing state.
Strategická autonomie
Emmanuel Macron mluví dlouhodobě o strategické autonomii na několika úrovních - například pokud jde o léky, bezpečnost, apod. Neznamená ale tato snaha podpořit evropské investice do obrany, nakupovat francouzské nebo německé zbraně velkých společností jako jsou Thales, Safran nebo Rheinmetall?
Ptáte se ve správný čas. Právě jsem skončila vyjednávání o evropském programu obranných investic. Šlo o velmi otevřenou debatu v Evropském parlamentu ohledně evropské preference. Neznamená to, že sto procent toho, co nakoupíme, bude evropské. Každá země je svobodná, může se rozhodnout, jak chce.
Jestliže ale využijeme prostředky evropských daňových poplatníků, tak to bude proto, abychom posílili evropskou obranu. Abychom nemuseli řešit kapacitní nedostatky, abychom nebyli závislí na rozhodování mimoevropských zemí, abychom neměli omezení ve využívání našich zbraní.
Válka na Ukrajině nám ukázala mnoho věcí. Například to, že americký Kongres už za Joea Bidena neodhlasoval dodatečnou pomoc Ukrajině pod vlivem Donalda Trumpa. Viděli jsme taky, jak se soukromá společnost Starlink rozhodla vypnout část svých služeb pro Ukrajinu. Byla jsem tehdy na místě, v Oděse. Velmi dobře jsem viděla, co to znamená v praxi.
26:03
Analytik Ludvík: Scénář války se zapojením NATO je teď jasnější, tři procenta na obranu je nutnost
Číst článek
Ukrajinci de facto po vypnutí Starlinku oslepli….
Přesně tak. Tahle závislost má velmi vážné následky. Opravdu tohle chceme pro naše spoluobčany? Říct jim, máme zbraně, ale nejsme si jistí, jestli je budeme moct využít v momentě, až je budeme potřebovat. Jestli s tím náhodou Washington nebo někdo jiný bude souhlasit.
V tomto případě jsme získali většinu v Evropském parlamentu. Nebylo to vůbec jednoduché ze začátku. Hodně jsem spolupracovala s pobaltskými europoslanci. Byli jsme ve skupině dva zpravodajové. Kolega je Lotyš. Jsem přesvědčená, že není lepšího obhájce nákupů evropských zbraní, než je můj lotyšský kolega. Obhajovala jsem pozici východoevropských zemí a států, které jsou nejblíže Rusku. Je to dobrý příklad evropského dialogu.
Evropská cesta Ukrajiny
Současná americká administrativa je sice proti vstupu Ukrajiny do NATO, ale na druhou stranu podporuje evropskou cestu Ukrajiny. Je podle vás realistický vstup Ukrajiny do Evropské unie? Podporujete ho?
Hluboce si přeji, aby Ukrajina vstoupila do Evropské unie. Ukrajina už je evropská krví, kterou prolila. V roce 2014 během revoluce na Majdanu byly vidět evropské vlajky.
Rusko zaútočilo na Ukrajince ne proto, že by pro ně představovali bezprostřední hrozbu, ale zaútočili na ně kvůli tomu, čím se chtěli stát – demokracií, která provádí reformy, a která se otáčí směrem k Evropě. Dlužíme to Ukrajině, pro Evropu by to byl přínos. Otázkou je, jestli Evropská unie s Ukrajinou by byla stejná jako dne.
To je právě ono. Jak by se Evropa měla změnit před případným přijetím Ukrajiny?
Ukrajina má před sebou mnoho práce a ona to ví. Neúnavně na evropské perspektivě pracuje. Vnímají to všichni ukrajinští poslanci, se kterými jsem o tom mluvila. Evropská unie se taky musí změnit. Už to nebude ta stejná unie. Především na úrovni rozhodování.
24:35
Analytik: Evropa za jednacím stolem sedět nebude. O míru na Ukrajině budou rozhodovat Trump a Putin
Číst článek
Můžeme si myslet, že ve 30 nebo 32 členských zemích budeme rozhodovat stejně jako dnes ve 27? Byla jsem ministryní pro evropské záležitosti v době, kdy nás bylo 28. Rozhodování je pomalé, neefektivní. To se musí změnit.
Nemyslím si, že by se Ukrajina připojila hned plnohodnotně na všech úrovních. Evropa byla vždy několikarychlostní. Všichni nejsou v eurozóně nebo v Schengenu. Je to o vzájemném respektu. Země vstupují do eurozóny a do Schengenu v momentě, kdy to chtějí a jsou na to připravené.
Měli bychom být schopní tohle aplikovat i v jiných evropských politikách. Vezměte si třeba Dánsko. Ještě do nedávna nebylo v jednotné evropské obranné politice. Nechtělo. Potom změnilo názor.
Myslíte si, že je potřeba, aby si země střední Evropy více uvědomovaly, že se vstupem Ukrajiny do EU přijdou o část peněz?
Země střední Evropy se po vstupu do Evropské unie výrazně změnily. Byla jsem v Praze krátce po pádu komunismu. Současná Praha je úplně jiná. A to platí pro celou Českou republiku i další země střední Evropy. Není možné donekonečna předstírat, že jste nově příchozí. Jednou je prostě potřeba se postavit na vlastní nohy.
Jsem přesvědčená, že Ukrajina přinese bohatství, zkušenosti i velmi dobře vycvičenou armádu. To bude velké plus pro Evropskou unii. Musíme mít taky méně limitovaný evropský rozpočet. Dneska každého Evropana stojí asi tolik jako kafe na zahrádce v Paříži. Pravda, to není zrovna zadarmo. Není to ale zase tolik ve srovnání s tím, co nám všechno Evropská unie přináší.
Evropská unie musí mít své vlastní zdroje, abychom dokázali naplnit naše potřeby. Evropa ale zase nemůže nahradit vše. Členské státy mají vlastní povinnosti vůči svým obyvatelům.
Koalice ochotných
Francie a Velká Británie společně vedou koalici ochotných. Paříž a Londýn hostily několik summitů se zástupci evropských i mimoevropských zemí. Myslíte si, že je tato koalice dostatečně silná, aby Rusko odradila od dalšího útoku potom, co bude podepsaný klid zbraní?
Řekla bych, že se tato koalice musí stát dostatečně silnou. Pokud neodradíme Putina od dalších útoků na Ukrajinu, neodradíme ho ani od útoku jinde v Evropě. Je to nesmírně důležitý test pro Evropany.
Spíš psychologický než odstrašující efekt. Ukrajinská mise ‚koalice ochotných‘ čelí skepsi. Co o ní víme?
Číst článek
Když říkáte, že se koalice ochotných musí stát dostatečně silnou, tak to tedy znamená, že ještě v takovém stavu není?
Všechno je v procesu vytváření. Jsem ráda, že Francie a Velká Británie převzaly roli lídrů, což je přirozené. Jsou to stálí členové Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a zároveň jaderné mocnosti. Obě země mají silné armády. Je tedy normální, že tyto státy dají prvotní impulz.
Chtěla bych ostatním evropským zemím říct, aby nebyli jen černými pasažéry této iniciativy. Nemůžete toho tolik chtít pro Francii a Velké Británii, když sami něčím nepřispějete. Na Ukrajině se hraje o naši kolektivní bezpečnost, věrohodnost vůči Vladimiru Putinovi, Spojeným státům i zbytku světa. Je to velký test a musíme uspět.
Kdo ale ve finále pošle vojáky, zbraně a veškeré vybavení potom, co bude podepsaný klid zbraní a bude potřeba hájit demarkační linii?
První obrannou linií a bezpečnostní zárukou Ukrajiny a Evropy bude ukrajinská armáda. Je tedy potřeba pokračovat v jejím výcviku a v dodávkách materiálu. Musíme ještě zintenzivnit tuto spolupráci. Evropané budou v druhé linii.
Pak je tu otázka, kdo bude platit veškeré to vybavení. Na to se dá odpovědět poměrně jednoduše. V Evropě máme přes 200 miliard eur zmrazeného ruského majetku. Musíme je využít. Půjčit Ukrajině, aby si mohla pořídit vybavení, které potřebuje.
Až tu bude mír, tak Rusko bude muset vyplatit Ukrajině náhrady škod. Buď na to Rusko přistoupí, nebo Ukrajina bude moct využít tento zmrazený ruský majetek. Myslím, že naše země jsou stále ještě příliš bázlivé na to, v jak historickém okamžiku se nacházíme.
Ruský majetek
Dosud jsme z tohoto zmrazeného ruského majetku používali úroky. Prezident Emmanuel Macron i další členové francouzské vlády poukazují na to, že je potřeba být obezřetní a nevytvořit nebezpečný precedens ve vztahu k zahraničním investorům. Vy byste využila zmrazený ruský majetek nejen úroky z něj?
Ano. Jasný signál investorům jsme dali v době, kdy jsme zmrazili ruský majetek. De facto jsme tím řekli, že když nějaká země napadne svého souseda, poruší mezinárodní právo a chartu OSN, tak už není chráněná.
Věříte tomu, že Evropa bude schopná a ochotná Ukrajinu podporovat dlouhodobě? Česko na podzim čekají parlamentní volby. Ve Francii budou za dva roky prezidentské volby. Je možné, že si voliči zvolí politiky, kteří nebudou chtít podporovat Ukrajinu tak, jako tomu bylo dosud.
Dívám se na šetření veřejného mínění napříč Evropou. To je můj kompas. Vycházím taky z toho, co mi lidé říkají tady v Paříži nebo doma na jihozápadě Francie. Říkají mi, že nedělám dost pro podporu Ukrajiny.
23:31
Nechali jsme Ukrajince vykrvácet, když byli silní a nadšení. Putin zvítězil, myslí si politolog Tomský
Číst článek
Dvě třetiny Francouzů říkají, že hrozba ze strany Ruska je reálná. Je potřeba těmto lidem naslouchat a vytvářet Evropu, která bude obranyschopná, a nenechá si věci líbit.
Zmiňoval jste volby v Česku. Dá se poukázat i na volby v Rumunsku, v Polsku a v roce 2027 na hlasování ve Francii. Nemám křišťálovou kouli. Nevím, kdo vyhraje. Podporuji Édouarda Philippa (pozn. redakce – bývalý premiér Francie v letech 2017–2020). Byl se mnou na Ukrajině. Podporuje ji. Je si velmi dobře vědomý hrozeb, které představují riziko pro naše vlastní bezpečí.
Když nebudeme moct pokračovat ve 27, což už se místní děje, stačí se podívat na Maďarsko, tak bude potřeba nalézt jiný formát. Mluvili jsme například o koalici ochotných, kam patří i Velká Británie nebo Norsko. Nesmíme zabřednout v procesech, musíme usilovat o výsledky.
Dva Babišové
V roce 2018 jste byla v Česku. Spouštěla jste tehdy šetření veřejného mínění ohledně budoucnosti Evropské unie. Přijal vás tehdejší premiér Andrej Babiš. Jeho strana ANO je mezi favority podzimních parlamentních voleb. Andrej Babiš by se tím pádem mohl znovu stát předsedou vlády. Jak na něj vzpomínáte?
Setkala jsem se s ním v roce 2018 i na Evropské radě, při mnoha příležitostech. Měla jsem tehdy dojem, že existují dva Babišové. Jeden v Bruselu trochu bručel, ale vystupoval jako Evropan. Tehdy byl součástí stejné europarlamentní skupiny centristů jako já.
A pak tu byl druhý Babiš, který mluvil úplně jinak, když byl v Praze. Ostře kritizoval Evropskou unii. Měla jsem s ním společnou tiskovou konferenci. Účastníci mi potom říkali, že to bylo zvláštní a že Evropská unie vypadá jinak v podání Nathalie Loiseauové a Andreje Babiše.
Podobně jednají i jiní evropští lídři. Neříkají to stejné doma a v Bruselu. Je to škoda. Obyvatelé si tak nemohou vytvořit jasný názor na to, co pro ně Evropa dělá nebo nedělá. Mrzí mě, že ANO odešlo do frakce Patriotů, kteří jsou patrioty jen podle názvu a špatně připravují Evropany na současné výzvy.
Nemyslím si, že bychom se vypořádali s pandemií covidu, kdybychom nespolupracovali v rámci Evropy. Stejně tak bychom nedokázali čelit ani energetické krizi nebo americkým clům. Netvrdím, že všechno, co Evropa udělá je pozitivní. Každý den proti něčemu bojuji a něco mě rozhněvá. Vnímám, ale nakolik potřebujeme tento evropský rozměr. Doufám, že si to Andrej Babiš taky uvědomuje.
26:04
Trumpovo vítězství Babiše posílilo. O Americe ale mluvit nechce, řeší prý jen Česko, říká Dolejší
Číst článek
Myslíte, že by bylo dobrou zprávou, kdyby se Andrej Babiš znovu stal premiérem? Není na mě, abych se rozhodovalo na místě českých voličů. Přeji si ale, aby se volby odehrály bez vměšování. Na tomto tématu pracuji dlouhodobě a zneklidňuje mě. Plně si uvědomuji přímé zásahy v Evropské unii jako třeba korumpování politiků, kupování volebních hlasů, manipulaci ze strany cizích mocností.
Jasně jsme to viděli v Rumunsku i v roce 2023 na Slovensku. Mělo by nás to varovat a měli bychom o tom mluvit podstatně více. Nejde o to rozhodovat za Evropany a říkat jim, koho mají volit. Jde o to, aby Evropané mohli hlasovat vědomě se znalostí všech faktů a bez toho, aby je ovlivňovaly cizí mocnosti.
Mluvila jste o rozchodu mezi ANO a Renew. Bylo to nevyhnutelné?
Renew Europe a ANO už nesdílely mnoho věcí. Bylo to bolestné pro některé členy ANO, mluvili se mnou o tom, že by s námi chtěli zůstat. Ostatně, někteří podali demisi a odcházejí z politiky, protože už tam pro sebe nevidí místo. Nechci zasahovat do české politiky. Jsem citlivá, pokud jde o vměšování. Jde pouze o konstatování. Přátelé, kteří byli v ANO nesouhlasili s tím, co se stalo.
Smlouva o přátelství
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek podepíše historickou smlouvu o přátelství s Polskem. Francouzi mají podobné dohody se svými sousedy s Německem a s Itálií. Znamená to, že Francouzi pokládají Poláky za své hlavní partnery ve střední Evropě?
Polsko je velkou a důležitou zemí Evropské unie. S Francii má dlouhodobé a citové vazby. Byla jsem ministryní v době, kdy byla u moci PIS. Vždy to nebylo zrovna jednoduché. Přesto jsem vždy vnímala snahu dosáhnout uzavření takové smlouvy.
Jsem ráda, že jsme se současnou polskou vládou v čele s Donaldem Tuskem, který je velkým Evropanem, mohli pokročit zase o kus dál. Oceňuji ale taky to, co dělá prezident Emmanuel Macron. Vnímá, že všechny země střední Evropy jsou důležité. V Evropské unii nejsou velké nebo malé země. Jednou mi tohle řekl jeden portugalský filosof.
Myslíte si, že až za dva roky budeme hodnotit prezidentství Emmanuela Macrona, tak změna francouzského pohledu na střední Evropu bude vnímaná jako jeden z jeho přínosů?
Obecně evropské zapojení prezidenta Emmanuela Macrona bude pozitivním bodem jeho prezidentství. Stejně tak i jeho schopnost naslouchat tomu, co říkají středoevropské, pobaltské i severské země. Jde o země, které předchozí francouzští prezidenti nebrali tak v potaz.
Pamatuji si, že jsem jako ministryně byla ve Švédsku, ve Finsku, v zemích, kde mi říkali, že tam francouzský ministr málokdy přijel. Samozřejmě to byla chyba. Velmi dobře dnes vidíme, jak jsou tyto země důležité. Emmanuel Macron nás taky neučil mluvit se všemi unijními lídry bez ohledu na to, jestli se nám líbí nebo ne.
Celní politika
Dovolte mi, abych se vás ještě zeptal na celní politiku. Spojené státy uvalily cla na řadu zemí. Je vidět, že se prezident Donald Trump snaží Evropu rozdělit. Někteří politici jako třeba italská premiérka Giorgia Meloniová vyjednávali ve Spojených státech. Věříte, že Evropa zůstane jednotná. Jste spokojená s evropskou reakcí na americká cla?
Správně říkáte, že se Donald Trump snažil o rozdělení Evropy. Dosud se mu to nepodařilo. Cestu Giorgii Meloniové jsem sledovala s obezřetností. Meloniová hájila jednotu Evropanů. Evropská komise tu hru dosud sehrála velmi dobře. Nepřeháněla, neeskalovala jednání. Dnes čelíme 10 % clům a 25 % na některé výrobky.
Trump zavedl stoprocentní clo na zahraniční filmy. ‚Jsou hrozba pro národní bezpečnost,‘ uvedl
Číst článek
A čekáme na pokračování, je to taková přestávka.
Ano, čekáme na další vývoj. Evropská komise navrhla zvýšit dovoz některých amerických výrobků v případě, že americká administrativa opustí od cel. Jde o to zachovat klid, být jednotní, věrohodní a dát najevo, že v případě potřeby máme silné nástroje, jak odpovědět. Jde o to ale nepřistoupit na eskalaci, která ve finále znamená prohru pro všechny. Trhy zatím Donaldu Trumpovi vysvětlily, co si o tom všem myslí.
Spojené státy zavedly ještě vyšší cla na Čínu. Nebojíte se, že se Evropa stane odpadkovým košem pro čínské zboží? Myslíte si, že by Evropa měla lépe chránit svůj trh?
Tohle je reálná hrozba. Někteří lidé říkají, že se Spojenými státy nemůžeme nic udělat, a že bychom měli jednat s Čínou. Evropská unie už přijala opatření v případě státních subvencí, pokud jde o čínské elektrovozy. Tuhle politiku jsme měli prosazovat už dlouho, například pokud jde o solární panely. Tento trh jsme do značné míry ztratili. Nejde o protekcionismus, ale o schopnost vytvářet spravedlivou soutěž.
Jestliže dotujete váš průmysl, tak jste nespravedlivě konkurenceschopní. Čína to musí přijmout. Buď bude hrát podle férových tržních pravidel, nebo bude čelit opatřením, která jsme přijali, abychom chránili svůj průmysl. Nikoliv z pohledu protekcionismu ale, protože v obchodě, stejně jako v jiných odvětvích, se nepodvádí.
Odsouzení Le Penové
Pařížský soud před pár týdny odsoudil Marine Le Penovou za zneužívání evropských peněz. Tento rozsudek znamená, že Le Penová teď nemůže kandidovat ve volbách. Nezašli soudci v tomto ohledu příliš daleko?
Marine Le Penová měla právo se odvolat a taky to udělala. Soudy uvedly, že v případu rozhodnou příští rok v létě, tedy před prezidentskými volbami v roce 2027. Práva Marine Le Penové jsou plně respektována, platí presumpce neviny.
Přesto je vidět, že se Národní sdružení připravuje na jiný scénář. Nejde o lehký přestupek, ale o zcizení čtyř milionů eur. Tedy o vytvoření systému, který zneužíval veřejné peníze ve prospěch politické strany. Není to zrovna lehké téma. Pokud odvolací soud potvrdí rozsudek prvoinstančního soudu, jde o zradu důvěry.
Mezi poškozenými stranami je Evropský parlament. Jde o aféru, která trvala dlouhou dobu až do roku 2016. Paní Le Penové to nezabránilo, aby kandidovala v prezidentských volbách v letech 2017 a 2022. Nikdo tu nepopíral demokratické principy.
