Mladí hráči, dobrá parta, rychlý fotbal. Ústecká ‚Arma‘ vede druhou ligu bez ztráty bodu
Druhou fotbalovou ligu tým, který se na jaře zachránil až v posledním utkání. Pět vítězných zápasů v řadě vyneslo na vrchol Ústí nad Labem, v jehož kádru je jedenáct odchovanců prvoligového regionálního souseda z Teplic.
„Věřím, že se tu tvoří velmi dobrá parta, bez které se nedá hrát dlouhodobě hrát fotbal na vysoké úrovni, ti je základ,“ má jasno trenér Aleš Křeček, co stojí za ústeckými výhrami.
Ústecká "Arma" vede po pěti zápasech Fortuna národní ligu i s omlazeným kádrem
Souhlasí s ním i klíčový záložník Daniel Richter: „Přišli míň zkušení hráči, ale dobře si rozumíme i mimo hřiště, trávíme spolu hodně času mimo fotbal a je to znát,“ upozorňuje s tím, že přes deset hráčů pochází z Teplic.
Vítězná sbírka se přitom neskládá z ubráněných a náhodných výher. Severočeši na podzim skórovali už jedenáctkrát, snaží se hrát rychlý, kombinační a týmový fotbal.
„Vychází to hodně od trenéra. Chce, abychom hráli co nejmíň dotyků a co nejrychleji nahoru. Když se na nás podíváte, jsme většinou menší a drobnější, takže takhle hrát prostě musíme. Je to jediný způsob jak uspět,“ vysvětluje Richter.
Ústecká hra v pohybu nese výsledky. A to tým nemá v trenérském sboru kondiční specialisty. „Vidíte, my je nepotřebujeme,“ směje Martin Jindráček. „Je to v nás i v tom, že teď se daří. V minulé sezoně to bylo horší. Měli jsme svázané nohy, muselo se vyhrávat. Teď se daří, to se pak hraje jinak,“ tvrdí nejlepší střelec Army.
Jeho tým válí, vyhrál deset druholigových zápasů za sebou, vedení ale euforii krotí.
„Je to pěkné, ale vždycky říkám hráčům, aby si to dneska užili a zítra oslavili, ale pak už to nikoho nebude zajímat. S patnácti body se nikdo nezachránil, ani nikam nepostoupil,“ nemyslí teď Aleš Křeček na první místo, ani dvě barážové příčky.
A své svěřence umí držet při zemi. Byť pouze pěti z nich je víc než 25 let. Ústecké fotbalisty nemotivuje pouze případný boj o postup, ale taky se chtějí zviditelnit a případně si říct o angažmá v prvoligových klubech. V nich totiž působili v minulosti jen čtyři hráči.
„Byl bych rád, jako každý z nás. Ale odvíjí se to od toho, jak budeme hrát jako tým. Když budeme 13., nikdo nikoho nebude chtít. Je důležité, abychom hráli po zemi, aby se na to dalo koukat,“ uvědomuje si záložník Daniel Richter.
Už další dva nejbližší zápasy jeho tým pořádně prověří, Severočeši hrají v Českých Budějovicích a doma hostí Brno.
