Rozhodovali jsme se na poslední chvíli, říká o tvorbě finální nominace na Euro asistent Veselý
V Německu začne v pátek 14. června fotbalové mistrovství Evropy soubojem mezi domácím výběrem a Skotskem. Češi do kontinentálního šampionátu vstoupí v úterý v Lipsku, kde na úvod turnaje vyzvou favorizované Portugalsko. Národní tým byl minulý týden na soustředění v Rakousku. S reprezentačním asistentem Jaroslavem Veselým si na konci kempu povídal reportér Pavel Tylšar - ještě předtím, než se zranil Michal Sadílek a byl povolaný Petr Ševčík.
Soupiska na Euro se uzavřela v pátek o půlnoci, na turnaj do Německa pojede 26 hráčů, které jste nominovali spolu s asistentem Jaroslavem Köstlem a trenérem Ivanem Haškem i na kemp v Rakousku, do Schladmingu jste nevzali nikoho navíc, jaký byl ten důvod?
Chtěli jsme se poučit z minulosti, Ivan to sám zažil jako asistent Pepy Chovance. Znám se s hráči, které to postihlo, třeba Ivo Šolich by mohl vyprávět. Ta atmosféra by byla narušená. Pokud bychom tu byli ve větším počtu, tak by tu od prvního dne byla velká nervozita. Asi ne u těch opor, ale třeba polovina mužstva by byla v určité nervozitě. Mohlo by se něco přihodit, ať už na tréninku nebo jinde. Neumím si představit, že bychom někomu na konec soustředění oznamovali, že jede domů. Pomohlo nám, že jsme mohli nominovat o tři hráče víc. Přispělo to tomu klidu, který na soustředění byl.
Poslechněte si rozhovor s reprezentačním asistentem Jaroslavem Veselým před evropským šampionátem
Jak dlouho vznikala nominace pro evropský šampionát?
V podstatě pět měsíců. Začali jsme pracovat vlastně od 1. ledna a ještě večer před vyhlášením nominace jsme zvažovali dvě jména a čekali jsme i na ligu, jestli se něco nestane. Rozhodovali jsme se opravdu na poslední chvíli. To jádro bylo jasné, i když řešila se i kauza Belmondo, prolínala se do toho i politika. Nikdo nás ale netlačil, že bychom se měli rozhodnout tak nebo tak.
Z těch co zůstali mimo soupisku, kdo byl nejblíže nominaci? Hodně se mluvilo o Václavu Jurečkovi, dvakrát za sebou nejlepší ligový střelec.
Určitě Václav Jurečka, samozřejmě Tomáš Čvančara, kdyby byl zdravý. Zvažovali jsme, jestli neoslovit i Pavla Kadeřábka, protože také hraje velmi dobře. Roli hrálo, že už reprezentaci odmítl, ve finále jsme ho neoslovili i kvůli věku, protože už máme vize pro mistrovství světa. Zajímavé byly výkony Martina Jedličky, který tlačil na ty gólmany. Ve finální nominaci jsme se rozhodovali podle využitelnosti a variabilnosti. Bylo tam takových pět, šest jmen, která byla na hraně, kdyby se někdo zranil.
U někoho jsme se rozhodovali třeba z hlediska bránění standardních situací. Tam má Tomáš Chorý výhodu svojí výškou, je to jiný somatotyp. A co padlo ve prospěch Ondřeje Lingra nebo třeba Matěje Juráska je, že umí naskočit jako žolíci. Někteří hráči jsou zvyklý hrát, ale nejsou zvyklí takhle naskakovat. Lingr to má v krvi, Matěj Jurásek ve Slavii to také umí. A to je taky cenné, mít hráče, kteří umí vzít roli náhradníka a umí přijít a změnit děj hry.
Vsadili jste na hodně mladý, dá se říct trochu nezkušený tým. Polovina hráčů měla před zápasem s Maltou méně než deset startů v národním týmu. Co si od toho mužstva obecně slibujete? V čem bude podle vás silné?
To je Ivanova vize, kterou razí od prvního momentu, chce, aby tenhle tým měl vrchol na mistrovství světa v USA. Samozřejmě to neznamená, že to Euro je nějaký přípravný kemp, to určitě ne, chceme uspět. Ale v té nominaci se odráží, že to mužstvo se staví s nějakou vizí. Aby hráči, jako Lukáš Červ, Martin Vitík nebo Pavel Šulc, kteří mohou být v dalším cyklu páteří reprezentace byli ti, kteří to prožijí.
Je fajn, že těm hráčům to říká někdo, kdo si tu cestu prošel. Ivan jako jeden z mála to mistrovství svět hrál, takže ví, o čem mluví. Sám mi to říkal, že mistrovství světa je nejvíc, co fotbalista může zažít. Myslím, že je dobře, že je to takhle postavené. Může to být vítr do plachet. Možná nezkušenost, ale na druhou stranu tam může být entuziasmus a taková ta dravost něco dokázat, která může tomu mužstvo pomoct tady rozfoukat staré pořádky.
To si jen tak někdo nedovolí, vzpomíná Němeček na Poborského lob proti Portugalsku na Euru 1996
Číst článek
Máte za sebou kemp v Rakousku. Co vám ukázal, na čem je potřeba ještě před mistrovstvím Evropy zapracovat?
Tady se hodně mluvilo o hokejistech, jak při sobě stáli. Tenhle tým je dost podobného ražení. Jestli my jako Češi máme nějakou výhodu, tak se umíme spojit, když jde do tuhého. Někdy ne, ale většinou v týmových sportech to umíme přes tu partu nakopnout. Když se člověk baví s hráči, co jsou venku, tak to třeba v italské nebo německé lize postrádají. Tam je to trochu jako fabrika, takže i oni si to užívají.
Ty první dva dny se to hledalo. Ti hráči nevěděli, co od nás čekat a my od nich. Bylo vidět, že jsme úplně nebyli naladění, bylo to takové oťukávání. Pak ale den ode dne to začalo být lepší. Samozřejmě pomohly i ty výsledky, byť ta hra třeba nebyla podle našich představ. Jsou tady i trošku i jiní hráči, byly tam nějaké změny proti tomu srazu, ale ten tým táhne za jeden provaz.
Někteří hráči nebyli na Maltu nominovaní, měli ráno trénink a jeli hodinu a tři čtvrtě autobusem podpořit ostatní. A byli to největší hvězdy toho týmu, třeba Tomáš Souček nebo Patrik Schick, kteří by mohli mít hvězdné manýry. Ale oni jeli a těm hráčům celou dobu fandili, takže od toho se můžeme odrazit.
Samozřejmě pracovali jsme tady na nějakých herních principech. V zápase vynecháváme standardní situace, na tréninku se jim ale věnujeme. Nechceme úplně odkrývat karty a úplné detaily si necháváme až do Německa za zavřené dveře.
Jaký je program asistenta reprezentačního před mistrovstvím Evropy? Jak vidí šance českého týmu? A jak zvládá kombinovat roli asistenta Ivana Haška a hlavního trenéra Pražských Bohemians? Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Veselým, audio je v úvodu článku.