O zlato nás připravili politici, vzpomíná legendární hokejista Jozef Golonka
Když Slovensko na hokejový šampionát vstoupilo, přišlo první vítězství a euforie. Jenže pak všechno začalo jít z kopce. „Euforie na mistrovství světa není dobrá, hráči se mají držet taktických pokynů,“ říká v rozhovoru s Vojtěchem Bidrmanem v pořadu Host Radiožurnálu Sport někdejší kapitán československé reprezentace a později úspěšný trenér Jozef Golonka.
Rozhodovat se podle Golonky má od střídačky. Ne na ledě. „Hráči na ledě v sobě mají adrenalin, nerozmýšlejí se příliš. Došlo tak k chybám taktického charakteru,“ připomíná Jozef Golonka, jak Slovensko dvakrát po sobě ztratilo zápas v jeho posledních minutách – a mimo jiné tím zřejmě přišlo o postup do dalších zápasů na hokejovém šampionátu.
„Mám takový dojem, že poslední zápasy jsme si prohráli sami. Nemůžeme přece útočit, když vedeme o dva góly. Proto nemluvím o hokejovém neštěstí, mluvím o nedorozumění,“ říká Jozef Golonka.
Do hokeje zasáhl i rok 1968
On sám toho má na hokejovém kontě hodně. Jako hráč byl na třech olympiádách a na osmi mistrovstvích světa. Na vrcholných akcích přitom s Československem získal čtyři stříbra a čtyři bronzy. Zlato mu ovšem celou kariéru unikalo. „O zlato nás obrali politici,“ soudí.
„V roce 1962 jsme měli nádherné mužstvo, hráli jsme fantasticky. Jenže pak NDR nedostalo vstupní víza a Sověti řekli, že žádná socialistická země na mistrovství světa nepojede. A vyhráli Švédi, kterým jsme o měsíc dřív dali osmičku.“
„Podruhé nás pak o mistrovství světa připravil vstup sovětských vojsk do Československa. Nemohli jsme tehdy uskutečnit mistrovství světa v Praze, kde bychom určitě vyhráli. Místo toho jsme o gól prohráli ve Stockholmu.“