„Poslal jsem zprávu americkému olympijskému výboru. Pokud Sověti do měsíce neodvolají své vojáky z Afghánistánu, hry Moskvě by se měly buď přesunout na jiné místo, nebo odložit, případně zrušit,“ prohlásil Carter 20. ledna 1980.

Oficiální žádost USA o přeložení moskevských her byla zamítnuta, a protože Sovětský svaz vojáky z Afghánistánu neodvolal, zrodila se myšlenka bojkotu.

„Informoval jsem olympijskou komisi, že kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, doporučuji neposlat americký tým do Moskvy,“ řekl tehdejší šéf Bílého domu.

V Moskvě nakonec nesoutěžily kromě Spojených států třeba ani Japonsko, Keňa, Kanada nebo Čína. Hry bojkotovaly i další země, jejich sportovci se jich ale účastnili pod olympijskou vlajkou. Nakonec v Moskvě závodilo nejméně sportovců od roku 1956.

O čtyři roky později se situace otočila. Americký bojkot vyvolal reakci v podobě neúčasti zemí sovětského bloku na hrách v Los Angeles, což výrazně ovlivnilo i československé sportovce.

„Sovětský svaz, Německá demokratická republika a Bulharsko se nezúčastní olympijských her,“ hlásal tehdy reportér Československé televize.

„Tato věc se začala řešit až dva měsíce před odjezdem. O to bylo drastičtější, že lidé, kteří byli maximálně namotivováni a obětovali tomu všechno, náhle před olympiádou zjistili, že žádná nebude, a že důvody, proč se tam nejede, jsou banální a evidentně zástupné,“ vzpomínal v pořadu Paměť národa veslař a držitel bronzové medaile z her v Montrealu 1976 Vladek Lacina.

Američané a Sověti spolu na Letních olympijských hrách opět soupeřili až v Soulu v roce 1988. Paradoxem byl ale fakt, že sovětské jednotky opustily Afghánistán až o rok později.

David Prouza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít