Bylo to jen o pár centimetrů, protipovodňová opatření se v Hranicích na Přerovsku osvědčila
Na mnoha místech na Moravě loňská podzimní povodeň otestovala nová protipovodňová opatření. Pro Moravu byly zásadní lekcí už záplavy v roce 1997. Poté vznikl plán, jak ničivé následky velké vody výrazně zmírnit. Budování protipovodňových opatření ale často zabere několik let. V Hranicích měli docela štěstí. Opatření, která prověřila loňská povodeň, byla hotová sotva dva roky.
„Voda tehdy byla třeba pár centimetrů pod okrajem. Myslím si, že to zafungovalo velmi dobře,“ ukazuje místostarosta Hranic Karel Machyl (Hranice pro život) na betonovou zídku, která stojí asi čtyři metry nad hladinou řeky Bečvy. Být tu před rokem, tak jsme pod rozbouřenou hladinou řeky.
V Hranicích na Moravě loňská podzimní povodeň otestovala nová protipovodňová opatření. Jak zafungovala zjišťovala reportérka Jana Karasová.
Voda tehdy sahala jen kousek pod horním okraj protipovodňové zídky. Ta je dimenzovaná na 50letou vodu. „V Bečvě běželo 675 až 676 kubíků za vteřinu a stačilo by o 43 kubíků víc, a už by to dosáhlo vrcholu, tedy té 50leté vody a přelilo by se nám to,“ přibližuje technické limity opatření místostarosta.
„Bylo to tak tak, ale zafungovalo to velmi dobře,“ chválí si na břehu řeky, která je v Hranicích už docela široká. Za nízkého stavu jako teď ale také vcelku líná řeka. Když ale začne v nedalekých Beskydech prše a naplní se oba přítoky Bečvy, Vsetínská i Rožnovská, žene se masa vody právě přes Hranice.
Vzpomínky na ’97
Tak to bylo i při povodních v roce 1997. „To byla úplná apokalypsa,“ vzpomíná místostarosta, který velkou vodu tehdy ve městě zažil. „Voda byla tam, kde nikdo nepředpokládal, že se dostane.“ Záplavy byly varováním a od té doby se na Moravě začala dělat taková opatření, aby k tak masivním záplavám už nikdy nedošlo.
6:15
Stále nám chybí protipovodňová ochrana. Modlíme se, aby nepřišla velká voda, říká starosta Krnova
Číst článek
Chránit obce před velkou vodou je odpovědnost samospráv. Povodňové plány a záměry úprav vypracovalo i Povodí Moravy. Jenže stavba je často projekt na několik let. Některá vodní díla namyšlená před čtvrtstoletím, se ještě nezačala budovat. A ne každá obec je tak aktivní jako Hranice.
Kilometr těch protipovodňových zídek a víc jak 350 metrů protipovodňových hrází ve městě stojí od roku 2022. S místostarostou se díváme na druhý břeh řeky, kde zídka lemuje parky. Na několika místech je místo betonu několik kovových desek. To jsou zábrany, které se do zídky vkládají, pokud začne hrozit velká voda. Město také do okolí instalovalo odčerpávače, které do řeky vrací vodu protečenou do okolních ulic kanály.
Jinak je zídka na několika místech přerušená a po schodech se dá sejít k řece. Na jednom místě si město také naprojektovalo takové několikastupňové pódium, na kterém se můžou lidé slunit. Teď ještě za zídkou staví sociální zařízení, aby v ulici vznikla příjemná náplavka.
Před rokem sem ale členové povodňové komise chodili pozorovat, jak Bečva stoupá a kontrolovat, jestli zídka ještě stačí. „To jste si mohla rukou sáhnout na vodu přes tu zídku,“ přibližuje mi místostarosta chvíle, kdy se Bečva v polovině září blížila kulminaci.
Během předchozích nocí navíc ještě foukalo a proti proudu popadaly stromy, které vydržely ještě i povodeň v roce 1997. „Když jsem viděl ty veliké kmeny, které nám tady jeli po té hladině, tak jsem si říkal, co to udělá na tom jezu,“ ukazuje hranický místostarosta po proudu řeky.
Širší jez
U zrekonstruovaného jezu asi o půl kilometrů dál mne čeká investiční ředitel Povodí Moravy Tomáš Bělaška. „Hlavním důvodem pro rekonstrukci nebyl ani tak technický stav jezu, ale to, že jez vytvářel při vysokých průtocích na Bečvě jakýsi špunt,“ objasňuje mi, proč se nakonec rozhodly jez rozšířit.
2:18
Obce nabízely pozemky na nové bydlení po povodních. Lidé místo toho využívají realitky a mění územní plán
Číst článek
„Ten jez měl původně dvě pole, každém o šíři 16 metrů. My jsme jej právě během té rekonstrukce rozšířili o další třetí pole,“ ukazuje Bělaška na takový most nebo lávku, která stojí na čtyřech pilířích. Zmiňované pole je prostor mezi nimi. Teď jsou tu tři mezery, před rekonstrukcí byly jen dvě.
Rozšíření řeky pomohlo. „Před tou rekonstrukcí ta kapacita koryta byla zhruba na 20letou vodu, nyní je zhruba na 50letou,“ popisuje parametry Bělaška. Bečva tu navíc dostala i takzvaný rybí přechod – úzké postranní rameno, které do řeky znovu ústí pod jezem a ryby tak můžou bezpečně proklouznout a plavat dál po proudu.
Na každém pilíři vedle cesty přes lávku je i taková budka – strojovna, ve které je pohon mechanických segmentů jezu. Nad přepadem jezu je v každém poli zábrana. Teď pod ní protéká takový mírný proud vody. Jako v silnější sprše. Pokud by se ale segmenty zvedly, sotva bychom se s investičním ředitelem Povodí Moravy slyšeli. Přehlušil by nás hukot proudu vody.
Kromě protipovodňových zídek a jezu Hranicím taky pomohla místa v krajině protiproudu řeky, do kterých se voda mohla bezpečně rozlít. „Nad Hranicemi umožňujeme víceméně rozliv vody, naopak tady v intervilánu se tu řeku snažíme malinko spoutat a udržet ji v mantinelech, které jí dáme, tak aby nezaplavovala obydlí a majetky občanů,“ vysvětluje investiční ředitel Povodí Moravy Tomáš Bělaška.
‚Následky jsou stále vidět na každém kroku.’ Široká Niva a Zátor musí řešit škody i rok po povodních
Číst článek
To se v Hranicích vesměs podařilo. Nikoho řeka nevzala a škoda kromě zatopených zahrádek taky nebyly vysoké. „Tak to víte, že jsme si oddechli, to si oddechli všichni,“ vrací se ještě hranický místostarosta k loňskému září.
„Tam velmi dobře zafungovalo, jednak to, že vůbec to bylo vybudováno. Potom, že ty jednotlivé kroky se dělaly s dostatečným předstihem, že se nic nehonilo na poslední chvíli. Skutečně velmi dobře fungoval integrovaný záchrany systém, velmi dobře fungovala ta komunikace, jak s povodím Moravy, tak s Českým hydrometeorologickým ústavem“ pochvaluje si Karel Machyl.
Do budoucna má město chránit až před stoletou vodou taky chystané vodní dílo Skalička. „To by mělo transformovat tu ničivou povodeň zhruba na tu úroveň 50leté vody, tím pádem ty obce po proudu by byly chráněné zhruba na stoletou vodu,“ popisuje Bělaška.
