Jak vám to zní, že šlo o váš poslední závod kariéry?
Pořád si to asi úplně neuvědomuji a chvíli mi to potrvá, ale je to tak. Zakončil jsem to nejlepším možným způsobem, týmovým vítězstvím. Byl to úžasný zážitek, zatím zažívám euforii.

Od stáje Alpecin-Fenix jste dostal nabídku na prodloužení smlouvy. Bylo to těžké rozhodování?
Bylo, hodně jsem o tom přemýšlel. Trvalo mi to asi dva měsíce, než jsem dospěl k finálnímu rozhodnutí. Probíral jsem to s bezpočtem lidí, koukal na to ze všech úhlů. Ale nakonec jsem se rozhodl poslechnout své srdce, které mi říkalo, že je čas se vydat do neznáma, na novou cestu.

Kdy se vám to rozhodnutí rozleželo v hlavě definitivně?
Po letošní Tour de France jsem si uvědomil, že to byl úžasný zážitek, jeden z největších, co jsem v cyklistice zažil. Najednou jsem cítil, že jsem cyklistikou naplněný a že mám chuť se pustit do dalších výzev a oblastí života, které jsem v posledních letech trochu zanedbával.

Čeho si ve své kariéře ceníte ze sportovního hlediska nejvíc?
Nejvíc si cením toho, že jsem se po vážném zranění, kdy mě při tréninku na soustředění v Jižní Africe srazil náklaďák, dokázal vrátit na nejvyšší level. Že jsem vytrval navzdory negativním prognózám, že už to na profesionální sport nebude. Udělal jsem pro to všechno a jsem neskutečně hrdý, že se mi to povedlo.

Mluvil jste o tom, že se teď chcete věnovat studiu psychologie. Jak daleko jste v této oblasti a čím vás tenhle obor tak zaujal?
Teď budu ve druhém ročníku, takže mě čekají ještě dva roky. Je to oblast, která mi neskutečně pomáhala už před zraněním, ale zejména po něm. Práce na psychologii a v emoční rovině hrála zásadní roli, že jsem překonal všechny překážky, strach z pádů a pomohlo mi to předvádět nejlepší výkony.

Karel Janů, dpr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít