Proti jednání ministerstva kultury se náboženská společnost důrazně ohrazuje. „Pro zrušení registrace svědků Jehovových neexistuje žádný právní ani doktrinální důvod,“ uvádí pro iROZHLAS.cz David Kulla, ředitel oddělení komunikace s veřejností Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (NSSJ). 

„Takový krok by byl diskriminační, nezákonný a pro tisíce pokojných občanů České republiky by znamenal hrubý zásah do jejich náboženského života,“ tvrdí mluvčí. Věřících členů je podle dat z posledního sčítání lidu 13 298. Společnost mluví o 30 000 svědků a sympatizantů.

Odnětí registrace v praxi neznamená zákaz praktikování. Díky posvěcení od ministerstva však může církev využívat speciální právnickou osobu – církevní organizaci –, vyučovat ve vlastních duchovních školách a případně užívat další speciální práva. Mezi ně patří uzavírání sňatků, kázání ve věznicích nebo státem uznané zpovědní tajemství.

Pět prohřešků proti zákonu

První krok proti společnosti podniklo ministerstvo kultury v září 2024, kdy jí zaslalo oficiální výzvu k opuštění od nezákonné činnosti. To umožňuje církevní zákon, pokud má resort za to, že církev nebo náboženská společnost svým učením nebo činností porušuje platné předpisy.

Z dokumentu vyplývá, že ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) svědky viní z pěti prohřešků, které měli do tří měsíců odstranit. Obě zúčastněné strany pro iROZHLAS.cz potvrdily, že k nápravě nedošlo.

Tři výtky úřadu se týkají údajného poškozování sociálních vazeb lidí a rodin. Vycházejí z nauky, že pokud někdo náboženskou společnost opustí, ostatní svědkové s ním musí výrazně omezit, často i úplně ukončit sociální kontakt.

Další bod viní organizaci z toho, že brání nezletilým obdržet odpovídající zdravotní péči. Mezi známější nauky svědků Jehovových totiž patří odmítání krevních transfuzí, a to i v případě ohrožení života. 

Spor o utajování učení

Problém v očích ministerstva představuje i utajování některých částí učení, což zakazuje církevní zákon. Výzva konkrétně popisuje, že „NSSJ odmítá ministerstvu sdělit jednoznačné odpovědi na otázky ohledně svého učení. V některých vyjádřeních pak poskytla ministerstvu nepravdivé či zavádějící informace“. Jako příklad lži zmiňuje úřad tvrzení svědků, že po vyloučení člena „běžný život nejbližší rodiny dál pokračuje, její členové si projevují lásku a tráví čas společně“.

Náboženská společnost tvrdí, že toto obvinění ministerstvo stáhlo. „Tím uznalo, že NSSJ byla vůči ministerstvu transparentní,“ stojí v dokumentu s názvem „Souhrn faktů: Česká republika následuje Rusko a útočí na svědky Jehovovy“, který server iROZHLAS.cz obdržel společně s písemnými odpověďmi na dotazy.

Resort kultury ale toto tvrzení vyvrací. „Ministerstvo neupustilo od pátého bodu výzvy. Vypustilo větu ‚Dále NSSJ utajuje části svého učení před svými členy‘ z odůvodnění tohoto bodu, protože na základě komunikace s NSSJ zjistilo, že je tato informace nepodložená,“ odpovídá Jana Malíková, mluvčí ministerstva kultury. Zbytek textu pátého bodu i celé výzvy zůstává podle ní platný.

Nedodržování se trestá

Svědkové Jehovovi všechna nařčení úřadu z protiprávního jednání zásadně popírají. „Šokovalo nás, že nás ministerstvo takto obvinilo pouze proto, že zjevně nesouhlasí s některými našimi náboženskými názory,“ uvádí ředitel komunikace NSSJ David Kulla. Argumentuje tím, že ministerstvo nepředložilo žádné rozhodnutí soudů nebo stížnosti adresované policii či jiným úřadům.

„Svědkové Jehovovi respektují právo každého člověka změnit své náboženství či víru nebo nemít žádnou náboženskou příslušnost. Věří, že Bible dává pokyn, aby věřící omezili nebo přerušili společenské kontakty s člověkem, který se rozhodl zříct své víry tím, že se oddělil od sboru. Jednotlivé věřící ale nenutí, aby se tímto biblickým pokynem řídili, a sboroví starší v tomto ohledu nikoho nekontrolují,“ tvrdí svědkové Jehovovi. 

I to je v rozporu s informacemi ministerstva kultury, které ve výzvě píše, že nedodržování pravidel ohledně přerušení styku náboženská společnost trestá. Podobně má postupovat i v případě, kdy věřící dostane krevní transfuzi. 

„Odpovědnost za zdraví svých nezletilých dětí mají výhradně rodiče, ne náboženská komunita. Když děti potřebují lékařskou péči, rodiče z řad svědků Jehovových je okamžitě vezmou k lékaři nebo do nemocnice a snaží se jim zajistit špičkovou lékařskou péči,“ reaguje společnost. Lékaře prý pouze žádají, aby jejich děti léčili pomocí medicínských postupů, při kterých se nevyužívají krevní transfuze.

Co s majetkem?

Pokud by ministerstvo kultury zrušilo registraci Svědků Jehovových, znamenalo by to i likvidaci jejich církevní organizace, a tím pádem i veškerého jejího majetku. Jde hlavně o 148 sálů Království, tedy míst, kde se věřící schází ke společnému uctívání. 

Prostředky získané z likvidace, velmi pravděpodobně vyšší stovky milionů korun, by stát ze zákona musel použít na podporu ostatních církevních organizací.

S žádostí o vyjádření oslovil iROZHLAS.cz Zdeňka Vojtíška, religionistu, který se zabývá sektami a novými náboženskými hnutími. O případu hrozby zrušení registrace také jako první informoval v prosinci minulého roku na odborném webu Náboženský infoservis, jehož je zároveň šéfredaktor.

Vojtíšek už dříve upozornil, že až do zahájení správního řízení může NSSJ se svým majetkem nakládat jak chce a převést ho třeba na spolek. Svědkové tento postup odmítají s odvoláním na to, že nedělají nic protiprávního. 

Religionista ale spekuluje, že může jít o páku vůči ministerstvu: „Kdyby byl majetek svědků převeden na jinou náboženskou společnost, jak to likvidátorovi ukládá zákon, právem by to v mezinárodním měřítku bylo vnímáno jako ohromná křivda.“

V tom případě by pak podle Zdeňka Vojtíška nebylo příliš důležité, jestli své nemovitosti svědkové mohli nebo nemohli převést.

Po vzoru Norska

Odebrání registrace církvi v Česku zatím nemá precedens. Jelikož svědkové Jehovovi do stanovené lhůty nezjednali nápravu, mělo by ministerstvo kultury zahájit správní řízení o zrušení jejich registrace. Zákon mu na to ale nestanovuje žádnou časovou lhůtu a resort zatím s řízením nezačal.

„V současné době ministerstvo pečlivě hodnotí dokumenty, které obdrželo od členů NSSJ a důkladně zjišťuje stav, o kterém nebudou důvodné pochybnosti,“ popisuje přes mluvčí ministerstvo. 

Zdeněk Vojtíšek doufá, že spor nemusí skončit vyškrtnutím organizace z církevního rejstříku. „V roce 2024 se doktrína ohledně toho, co by bylo případně možné klasifikovat jako narušení sociálních vazeb podle církevního zákona, změnila. To je věc, na které by se dala obnovit určitá důvěra mezi státními úřady a tou náboženskou společností,“ říká religionista. 

V zahraničí už k vyškrtnutí z podobných důvodů došlo. Svědkové Jehovovi v roce 2022 ztratili svou církevní registraci v Norsku. Na rozdíl od České republiky tam ročně dostávali na svou činnost státní příspěvek ve výši 16 milionů norských korun, tedy asi 34 milionů korun českých. Soudní bitvy ohledně odebrání registrace nadále pokračují, odvolání svědků bude v únoru řešit soud v Oslu. Stejně jako v Česku státní orgány zajímalo především odloučení bývalých členů od rodin a přátel. 

Náboženská společnost ale českou situaci častěji přirovnává k Rusku, které učení zakázalo a organizaci označilo za extremistickou. Tamní věřící musí praktikovat potají, v opačném případě jim hrozí tvrdé postihy. Podle dat americké vládní Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu z roku 2020 věznil ruský stát deset svědků, 38 držel ve vazbě a 26 poslal do domácího vězení. Obvinění dostávají vysoké tresty a lidskoprávní organizace upozorňují na špatné zacházení s vězni.

Zapřeli nos mezi očima

Svědkové Jehovovi získali v Česku registraci v roce 1993 a už tehdy se proces neobešel bez kontroverzí. Konkrétně se týkaly lživých odpovědí na tři otázky úřadů. Jde o podobná nařčení, jimž svědci čelí i v současném sporu s ministerstvem.

Jak vysvětluje religionista a spoluzakladatel Společnosti pro studium sekt Prokop Remeš, za hlavní problém úřady považovaly odmítání civilní služby. Nelíbil se ani zákaz transfuzí a armádní služby, ministerstvo ale po konzultacích nad prohřešky chtělo přimhouřit oči. 

„Mělo se za to, že když odpoví, že to učí, tak stejně registraci dostanou,“ popisuje Remeš. „K obrovskému šoku na všechny tři otázky napsali: ‚Ne, tohle NSSJ nevyučuje.‘ Všichni věděli, že to učili. Do té doby hlásali, jak je důležité nezalhat a nezapřít svou víru, a najednou zapřeli nos mezi očima,“ vzpomíná na tehdejší překvapení religionista.

Ministerstvo však i přesto nakonec zapsání do církevního rejstříku schválilo. Prokop Remeš poukazuje na to, že perzekuce této náboženské společnosti prospívá, a jejich lhaní naopak řadové věřící pobouřilo. „V samotných sborech to způsobilo velké rozčarování vůči vedení, které jim tvrdilo, že radši mají jít do vězení, než zalhat,“ vysvětluje Remeš. „Za 40 let totality u nás vzrostl počet jejich členů patnáctinásobně. Velké množství lidí kvůli lžím svědky opustilo a tím, že nejsou pronásledováni, mají od roku 1995 prakticky stejný počet členů.“

I kvůli tomu není příznivce nápadu, že by nyní organizace měla o zápis přijít. „Jakmile by ztratili registraci, začnou zase vystupovat jako mučedníci a přitahovat lidi,“ podotýká.