Odpověď na Trumpova cla: Kanada a Mexiko zavádějí protiopatření, Čína opět hrozí stížností
- Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny.
- Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů, tedy asi 2,6 bilionu korun.
- Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová oznámila, že pověřila ministra hospodářství zavést celní i netarifní opatření na obranu zájmů země.
- A Čína odpoví na cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem odpovídajícími opatřeními. Peking hodlá také podat stížnost ke Světové obchodní organizaci, uvedlo v neděli čínské ministerstvo obchodu podle tiskových agentur.
Cla namířená proti Kanadě, Mexiku a Číně vstoupí v platnost od úterý. Termín už potvrdil Bílý dům. Cla budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států.
V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo, informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům.
Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.
USA uvalí cla na dovoz z Kanady, Mexika i Číny. Ohledně Evropské unie zatím Trump nerozhodl
Číst článek
Agentura AP uvedla, že Trump uvalením cel splnil další z předvolebních slibů, zároveň ale zvýšil riziko zdražení zboží pro americké spotřebitele. Agentura dále poznamenala, že republikánský prezident sice argumentuje tažením proti fentanylu, zároveň ale cla doplňují jeho ochranné kroky k posílení domácí výroby a také podle něj mohou sloužit jako možný zdroj dalších příjmů pro federální vládu.
Bílý dům na sociální síti X napsal, že o dopadech cel již kolují fámy. Podle Bílého domu ale jistá studie z loňského roku ukázala, že cla uvalená v době Trumpova prvního prezidentského mandátu naopak americkou ekonomiku posílila a vedla k významnému povzbuzení průmyslových odvětví, jako je produkce oceli.
Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele. Lídr senátorů Demokratické strany Chuck Schumer již ale podle Reuters varoval, že kroky Trumpovy administrativy pravděpodobně dopadnou na peněženky Američanů. „Obávám se, že nová cla ještě více zvýší náklady americkým spotřebitelům,“ prohlásil.
Kanadská odvetná cla
Kanadský premiér Justin Trudeau upřesnil, že od úterka půjde o zboží za 30 miliard kanadských dolarů a za 21 dnů má následovat zboží za 125 miliard.
Kanadský premiér upozornil, že cla porušují dohodu o volném obchodu, uzavřenou před několika lety, a že americké kroky a kanadská odveta budou mít reálné důsledky pro lidi žijící na obou stranách hranice. Příští týdny budou podle něj perné. Vybídl obyvatele Kanady, ať kupují kanadské výrobky a ať dovolenou tráví doma.
Kolumbie ustoupila Trumpovu tlaku ve sporu o běžence. USA hrozily clem ve výši 25 procent
Číst článek
„Toto jsme nechtěli, o toto jsme nežádali. Ale neustoupíme,“ zdůraznil Trudeau podle serveru BBC a dodal, že kanadská vláda je odhodlaná postavit se za Kanaďany a za úspěšné partnerství mezi Kanadou a USA.
V narážce na Trumpovu argumentaci poznamenal, že cla nejsou nejlepší způsob, jak si vzít na mušku drogu fentanyl. Americko-kanadská hranice je podle premiéra jednou z nejbezpečnějších na celém světě.
„Méně než jedno procento fentanylu mířícího do Spojených států pochází z Kanady. Méně než jedno procento nelegálních migrantů mířících do Spojených států pochází z Kanady,“ poznamenal. A dodal, že to neznamená, že by nebylo co zlepšovat, ale „obchodní akce proti Kanadě není nejlepší způsob, jak můžeme skutečně spolupracovat na záchraně životů“.
Trudeau také potvrdil, že Kanada Spolupracuje s Mexikem, kterého se Trumpova cla také týkají. Na tiskové konferenci také poznamenal, že s prezidentem Trumpem od jeho návratu do Bílého domu ještě nehovořil, jakkoli se o to snažil.
‚Mexiko nechce konfrontaci‘
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová kategoricky odmítla pomluvy Bílého domu, že by mexická vláda byla spolčena s drogovými kartely.
Uvedla, že mexická vláda během čtyř měsíců zabavila více než 40 tun drog, včetně 20 milionů dávek fentanylu. Rovněž zatkla více než 10 tisíc lidí napojených na zločinecké skupiny.
„Mexiko nechce konfrontaci,“ uvedla a vyjádřila ochotu ke spolupráci a koordinaci, nikoliv však k podřízenosti. Navrhuje proto prezidentu Trumpovi vytvořit společnou pracovní skupinu. „Problémy se neřeší uvalením cel, ale rozhovorem a dialogem,“ dodala.
Reakce Číny
Peking podle čínského ministerstva obchodu podá stížnost na Washington u Světové obchodní organizace, protože uvalení cel vážně porušuje pravidla organizace. V obchodních válkách nejsou žádní vítězové a Čína podnikne nezbytná protiopatření, varovalo čínské ministerstvo zahraničí.
„Čína je s těmito novými cly silně nespokojená a rozhodně se staví proti,“ uvedlo v prohlášení čínské ministerstvo obchodu. Ohlásilo, že přijme „odpovídající opatření k rozhodné ochraně čínských práv a zájmů“.
Obklopí-li se USA celní bariérou, zareagují i ostatní. Životní úroveň Američanů poklesne, myslí si Švejnar
Číst článek
„Fentanyl je americký problém,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí a dodalo, že čínská strana v rozsáhlé protidrogové spolupráci s Američany dosáhla „pozoruhodných výsledků“.
Čínská vláda kromě odsouzení kroku Trumpovy administrativy nechala otevřené dveře pro jednání s USA, které by mohlo zabránit prohlubujícímu se konfliktu. Reakce se zastavila těsně před eskalací, která poznamenala obchodní vztahy mezi Čínou a USA v Trumpově prvním období v Bílém domu, napsala agentura Reuters.
Dodala, že podání stížnosti u Světové obchodní organizace by bylo do značné míry spíše symbolickým krokem, který Peking také podnikl proti clům uvalených Evropskou unií na čínské elektromobily.
Trump riskuje novou obchodní válku, která by podle ekonomů mohla zpomalit globální růst a znovu podnítit inflaci, napsala dříve agentura Reuters. Zavedením cel vůči třem hlavním obchodním partnerům USA, na které celkem připadá více než 40 procent dovozu do USA, už Trump obchodní válku rozpoutal, usoudila agentura AFP.
Během Trumpova prvního funkčního období vedly USA a Čína země od roku 2018 dlouhou obchodní válku, která poškodila obě ekonomiky, rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst. Částečně skončila až v lednu 2020 podpisem první části obchodní dohody.
Od vypuknutí obchodní války byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahovala 370 miliard USD, tedy asi 8,9 bilionu korun. Čína reagovala recipročně a obrátila se i na Světovou obchodní organizaci.