Podmáčený terén, ale i lesy plné borůvek. Ve Finsku probíhá světový šampionát v orientačním běhu
Když se řekne příměstský les, asi si většina lidí představí velké množství cest, udržovaný les vhodný pro venčení psa nebo proběhnutí se. Jenže příměstský les u Hradce Králové nerovná se tomu u finského města Kuopio, kde právě tento týden závodí ti nejlepší orientační běžci na mistrovství světa.
„Je to tady všechno hodně podmáčené, spadané stromy, rostou tu všude po lese borůvky. Člověk má pocit, jako by ho při každém kroku něco tahalo za nohy, kolenům se nechce nahoru. Takže s tím tady člověk asi bojuje úplně nejvíc,“ popisuje český reprezentant v orientačním běhu Tomáš Křivda.
Poslechněte si, jak čeští reprezentanti hodnotí terén, ve kterém probíhá mistrovství světa v orientačním běhu
Kousek od města Kuopio se devět českých reprezentantů snaží od středy prorazit mezi světovou orienťáckou elitu. Jenže i podle hlasatele v aréně a jeho výčtu favoritů většinou z Norska, Švédska nebo Finska je jasné, že to není jednoduchý úkol.
Spojení Skandinávie a orientační běh, to je totiž tak trochu samostatná disciplína. Málo cest, podmáčený, lehce zvlněný terén bez výrazných objektů.
Náročnost potvrzuje i Lucie Dittrichová, která si z nedávno skončeného juniorského mistrovství světa v Itálii přivezla tři medaile a na šampionátu dospělých zažívá premiéru.
28:00
Orientační běžec Křivda: S mapou se učíme pořád. Rád si odpočinu při exotických dovolených
Číst článek
„Tady ve Finsku je to asi ještě o fous těžší než naše středoevropské terény. Takže to asi chce trávit ve Finsku hodně času a mít to ve Skandinávii naběhané,“ přemýšlí Dittrichová.
Žít ve Skandinávii nestačí
Jenže ani žít ve Skandinávii mnohdy nestačí. Další česká reprezentantka Tereza Rauturier dlouhodobě bydlí nedaleko finského Kuopia a i ona byla překvapená, v jakém lese se závodilo.
„Přišlo mi to víc jako švédský terén. Upřímně jsem čekala, že tu bude víc plochých pasáží v zelenějším, difuznějším prostoru, kde si člověk bude muset mnohem víc hlídat buzolu a bude to taková divočinka. Asi nebylo úplně potřeba vyloženě trénovat v těchto specifických terénech. Ale určitě je to pořád severský les,“ popisuje Rauturier.
Finsko tak není asi jen země tisíců jezer, ale i tisíců terénů. Světový šampionát skončí v sobotu, kdy jsou na programu týmové štafety.
