Tomáši, vy už nejste žádný benjamínek, na svůj velký úspěch jste si musel počkat. Jaké to teď je?
Možná chutná o to líp. Nevím, jaké by to bylo dřív, ale teď je to dobré.

Pro vás to bylo první velké finále v kariéře. Jak jste to prožíval?
Kupodivu jsem se hrozně těšil. Velké nervy nebyly, snažil jsem se zkoncentrovat a dělat to, co umím.

Slyšel jste, jak si vedli vaši soupeři? Ti zajeli nejlepší jízdy dne.
Je to divné, protože když tady jezdíme české závody, tak slyším úplně všechno. Teď jsem to vůbec nevnímal, možná proto, že je to víc v angličtině. Jen, když jsem jel do cíle, věděl jsem, že to nebude na první místo.

Na břehu závod sledoval i Lukáš Pollert. Byl to váš vzor, když jste začínal?
Každý úspěšný kanoista byl jeden ze vzorů. Nikdy jsem si nedával konkrétní vzor nebo inspiraci. Od každého jsem se snažil najít to dobré a nějak to poskládat.

Během sobotního programu jste komentoval pro televizi, mohla to být výhoda, že jste měl trať víc nakoukanou?
Ostatní si to taky mohli nakoukat tímhle způsobem. Spousta lidí se mě ptala, jestli nebudu unavený, nebo jestli mě to nerozhodí. Říkal jsem, že je to v pohodě, aspoň si trať pořádně projdu.

Vy jste známý jako člověk, co rád kreslí. Už jste nakreslil spoustu dalších slalomářů. Zvěčníte si i tento úspěch?
Já úplně nejsem na autoportréty. Možná, až přidám pár výsledků, tak to bude stát za řeč.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít