,Trumpova politika nás sbližuje.’ Evropská unie pracuje na dohodě o volném obchodu s Indií
Evropská unie by mohla uzavřít jednu z největších obchodních dohod na světě. Alespoň tak mluví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o dohodě o volném obchodu s Indií, která by po letech vyjednávání měla být letos úspěšně dotažena. Hlavní motivací k rychlému uzavření je změna ve vedení Bílého domu. „(Americký prezident Donald) Trump nám pomáhá být si blíž,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz odbornice na vztahy EU a Indie Swati Prabhu.
Poprvé se o dohodě o volném obchodu mezi Indií a Evropskou unií začalo mluvit v roce 2008. Reálná možnost jejího dotažení je ale až letos, jak prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když v únoru letěla na již několikátou oficiální návštěvu Indie. Tentokrát s sebou vzala rekordně velkou delegaci eurokomisařů.
„Jedna z největších obchodních dohod na světě“, jak ji nazvala šéfka Komise, by měla nastavit lepší podmínky pro bloky, které spolu stejně už ve velkém obchodují. Jen v poslední dekádě stoupl jejich vzájemný obchod o 90 procent. Evropská unie je pro Indii největším obchodním partnerem, pro EU je Indie v seznamu největších obchodních spolupracovníků na devátém místě, píše Světové ekonomické fórum.
Celní válka s Čínou donutila Apple přesunout výrobu iPhonů do Indie
Číst článek
V budoucnu by se tak mohly snížit cla pro import i export automobilů, alkoholu nebo pro zelené technologie. Právě energetická transformace, adaptace na změnu klimatu a vytvoření odolné infrastruktury je něco, co by chtěly EU s Indií společně rozvíjet. Konkrétně Česko chce s Indií spolupracovat na technologických inovacích, loni proto došlo k uzavření strategického partnerství.
„V Indii to bylo velké téma a každý o tom mluvil,“ popisuje důsledky cesty von der Leyenové pro iROZHLAS.cz Swati Prabhu, která v Indii působí jako výzkumnice v Centru pro novou ekonomickou diplomacii v Observer Research Foundation.
„Byl to zásadní průlom a od EU šlo o velmi důležitý krok. Ukázala, že bere Indii vážně,“ dodává v Bratislavě, kam přijela na konferenci o vztazích zemí střední a východní Evropy a Asie CEEasia Forum, kterou pořádal think tank CEIAS.
Důležité je vyjednávání i pro Evropskou unii, která se snaží diverzifikovat a zabezpečit si dodavatelské řetězce. Jejich budoucnost je podle Zuzany Krulichové, výzkumné pracovnice v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a v Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nejistá.
Nově nabytý důraz na rychlost podle ní souvisí se změnou geopolitické situace, která přišla s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Větší nezávislost chce Evropská unie získat i na Číně.
„Od nástupu Trumpa uzavřela Evropská unie podobnou dohodu s Mercosurem (jihoamerické sdružení volného obchodu, členem je Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Venezuela a Bolívie - pozn. red.) a teď tlačí na tuto dohodu,“ líčí Krulichová. Evropské společenství chce získat za partnera Indii i proto, že jde o rychle rostoucí ekonomiku, která je na vzestupu, „stejně jako byla kdysi Čína“.
Podobně diverzifikuje i Indie. Dohodu o volném obchodu nedávno uzavřela se Spojenými arabskými emiráty, Evropským sdružením volného obchodu, které spojuje Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, jedná i s Austrálií.
Ústupky jsou nezbytné
Přestože obě strany doufají, že k uzavření dohody o volném obchodu skutečně dojde, existují témata, na kterých se neshodnou a které se zmiňují jako potenciální překážky k jejímu finálnímu podepsání.
25:52
Hrozí další válka mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem? Otázka je spíše ‚kdy‘ než ‚jestli‘
Číst článek
Jednou z nich jsou odlišnosti v regulacích. Nové Dillí má podle Prabhu problém s evropským Mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích (CBAM), kdy země mimo společenství musí kompenzovat uhlíkovou stopu, která vznikla při výrobě produktů a která překračuje hodnoty povolené EU. Přísné regulace se z indického pohledu týkají i odlesňování.
Naopak v Evropě vzbuzuje otázky vztah Ruska a Indie, která k válce na Ukrajině zaujímá neutrální postoj a i nadále kupuje ruskou ropu. Prabhu se však nedomnívá, že by její země změnila kvůli EU svůj postoj.
„Indický ministr zahraničí S. Jaishankar nedávno uvedl, že Evropa si vždycky myslela, že její problémy jsou problémy světa, ale problémy světa nejsou jejím problémem. Evropa má válku ve svém sousedství, tak z toho udělala globální výzvu,“ popisuje odbornice, která dodává, že její země takovým hrozbám za hranicemi čelí poměrně často. Kromě sporů s Pákistánem a Čínou sledovala ekonomickou krizi v sousední Srí Lance nebo v Bangladéši.
‚Zelený Donald.‘ Trump jde aktivně proti ochraně klimatu, někteří ho ale nazývají radikálním ekologem
Číst článek
Evropská unie nebude Indii do změny názoru tlačit, domnívá se Krulichová, ale upřednostní ekonomickou bezpečnost, kterou jí spojení může přinést. „Je těžké po třetích zemích chtít, aby významně změnily svoji zahraniční politiku. Na zemích tohoto regionu je dobře vidět, že mají jiné názory,“ uvádí. „Pokud tu dohodu bude EU chtít, tak bude muset ustoupit.“
Protipól k USA a Číně
Ani jedna z oslovených odbornic se nedomnívá, že by tyto výtky hrály takovou velkou roli, aby ohrozily podepsání dohody o volném obchodu. Vliv by neměly mít ani velmoci jako Spojené státy a Čína, od jejichž vlivu se chce EU a také Indie částečně odpoutat.
„Obchodní válka mezi Čínou a USA je spíš impuls, proč se sbližovat s Indií, než že by spojení ohrožovaly,“ domnívá se Krulichová.
„Trump nám pomáhá být si blíž,“ doplňuje Prabhu a upozorňuje na téma, které Trump přehlíží nebo dokonce záměrně blokuje a které je pro státy Indopacifiku ale zásadní – snižování příčin a dopadů klimatické změny. „Když Trump z klimatu vycouvá, tak přirozeně Indie a EU toho budou muset udělat víc. A proč to nevyužít jako příležitost ke spolupráci?“ ptá se.
