Zlomovým byl pro Laudu rok 1976. Jeden titul mistra světa už měl. V této sezoně bojoval s Jamesem Huntem o další. Ve Velké ceně Německa na okruhu Nürburgring ale těžce havaroval, jeho monopost začal po nárazu hořet a Lauda utrpěl vážné popáleniny.

V nemocnici mu zachránili život, ale Rakušan musel podstoupit další procedury. Například tu, kdy mu laicky řečeno „luxovali plíce“. I kvůli následkům tehdejších těžkých zranění se musel v letech 1997 a 2005 podrobit transplantaci ledvin.

„Bylo to strašné, zavedli mi hadičku přímo do plic a snažili se vysát všechny spáleniny a karbonové i plastové úlomky, které jsem tam měl. To mi hodně pomohlo, byla to nová metoda, kterou do té doby nikdo nezkusil,“ vzpomínal Rakušan v talkshow Grahama Bensingera.

I přes vážná zranění se Lauda po dvaačtyřiceti dnech vrátil za volant. A v jakém stylu – ve velké ceně Itálie dojel na čtvrtém místě a získal tři body. Titul mu nakonec ale těsně unikl a mistrem svět se stal James Hunt.

I když z nich veřejnost dělala velké rivaly, oba piloti byli ve skutečnosti dobrými přáteli. O jejich zápolení na okruzích i mimo ně natočil v roce 2013 Ron Howard film Rivalové.

„Hunta jsem znal už z formule 3 a byli jsme přátelé. Když se stal mistrem světa, a porazil mě o půl bodu, řekl jsem mu, že jsem mnohem radši, že to byl zrovna on, a ne nikdo jiný. To jen ukazuje, jak dobrý náš vztah byl.“

Rok po nehodě získal Lauda další titul. Pak ale přišly dva slabší roky v týmu Brabham, který vlastnil Bernie Ecclestone. Po nich Rakušan ukončil kariéru. Po dvou vynechaných sezonách se ale vrátil a jako pilot McLarenu se stal potřetí světovým šampionem.

Kromě závodění se věnoval Lauda i letecké dopravě jako majitel společností Lauda Air, Niki či Laudamotion, jejichž letadla občas sám pilotoval. Svět formule 1 ale jeden z nejznámějších Rakušanů nikdy natrvalo neopustil, působil jako poradce u Ferrari, šéf Jaguaru, televizní komentátor a od roku 2012 byl šéfem dozorčí rady stáje Mercedes.