Wimbledonská cesta Krejčíkové: Singl i čtyřhra, vyléčená zranění a největší triumf v kariéře
Kdyby se ze sportovních příběhů roku 2024 vybíral ten nejpřekvapivější, možná by to byl triumf Barbory Krejčíkové ve Wimbledonu. V minulosti se sice již stala grandslamovou šampionkou, ale že podobně zazáří i v tomto roce, to se dlouho mohlo zdát jako hodně nepravděpodobné.
Česká tenistka i při tradiční večeři šampionů v centru Londýna, při které už mohla mít odstup od svého výjimečného představení, stále vstřebávala pocit toho, čeho na travnatých dvorcích All England Clubu dosáhla. Předchozí grandslam - Rolland Garros -opouštěla v brzké fázi turnaje a přiznávala, že se kvůli vleklým zdravotním potížím na jaře nedokázala na turnaje pořádně připravit.
Největší moment kariéry! „Náročná cesta. Pořád nevěřím, bude trvat dlouhou dobu, než to vstřebám. Mám obrovskou radost,“ usmívala se Krejčíková
Před Wimbledonem se její zdraví však zlepšilo - jako by pořádně zatřepala dekou a zbavila se všeho, co Krejčíkovou do té doby tížilo.
„V tom je tenhle sport krásný a krutý zároveň. Je to takový zrychlený a zmenšený život. Prošla si těžším obdobím, byla několikrát nemocná. Po nemoci začínáte od nuly a musíte se zvednout“ vyprávěl po finálovém zápase přímo na stadionu Tomáš Breicetl, kondiční trenér wimbledonské šampionky.
V kariéře Barbory Krejčíkové v posledních letech vždycky platilo, že když je fyzicky dobře připravená a věří si, dokáže porážet i ty nejlepší hráčky světa. To potvrdila například loni na turnaji v Dubaji, kde během pár dní porazila první tři tenistky žebříčku. Do Londýna letos rozhodně nedorazila s tak velkým herním sebevědomím, ale postupně si ho budovala, především díky vyhraným velmi těsným zápasům v úvodních kolech.
‚Nemohu tomu uvěřit, já vyhrála Wimbledon.‘ Krejčíková zmínila i moment, co jí změnil život
Číst článek
I při náročném programu, kdy Krejčíková kombinovala singl se čtyřhrou, si česká tenistka ověřila, že má dostatek sil - a mohla se měřit i s těmi nejsilnějšími soupeřkami. Porazila obávanou Američanku Danielle Collinsovou, pravděpodobně nejlepší specialistku na travnatý povrch Jelenu Ostapenkovou z Lotyšska a v semifinále i Elenu Rybakinovou z Kazachstánu.
„To byl nádherný pocit. Když jsem viděla, že jde její míček do autu, tak jsem se podívala ke svému týmu, zvedal jsem ruce a viděla jsem, jak tam všichni skákají do vzduchu,“ vzpomíná rodačka z Brna.
Právě semifinálový obrat byl zřejmě největším sportovním počinem Barbory Krejčíkové v cestě za wimbledonským talířem. Ve finále Krejčíková nastoupila proti Italce Jasmine Paoliniová, kde bylo zřejmé, že se dostane k režii zápasu snadněji.
Krejčíková si poradila s Rybakinovou a poprvé v kariéře si zahraje wimbledonské finále
Číst článek
„Byla to dlouhá a náročná cesta. Jsem ráda, že jsem to zvládla a ukázala jsem, že jsem odolná. Pořád tomu nevěřím a myslím, že to bude ještě nějakou dobu trvat. Zažila jsem strašně moc emocí a mám obrovskou radost,“ přiznala Krejčíková v červencovém rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
„Od začátku turnaje jsme se snažili nevracet se do minulosti, nemyslet na budoucnost a jít den po jednotlivých dnech,“ vyprávěli krátce po titulu trenér Pavel Motl.
Přímo na centrálním kurtu londýnského areálu sledoval výkony hokejový mistr světa, brankář Lukáš Dostál.
„Hrála v přítomném okamžiku. To jí ten titul vyneslo,“ obdivoval koncentraci své kamarádky hokejový brankář.
Stejně jako v roce 2023 měl Wimbledon českou šampionku ženského singlu, Krejčíková navázala na a Markétu Vondroušovou. Pro obě české tenistky šlo o největší moment kariéry, který vynahradil všechny potíže velmi komplikované sezóny.
„Podle úspěchů to byla má nejlepší sezona, na druhou stranu si ale myslím, že podle konzistence výkonů to byla zase má nejhorší sezona. Ale spíše se přikláním k tomu, že byla nejlepší,“ řekla Krejčíková v rozhovoru pro Radiožurnál Sport z poslední akce sezony - Turnaje mistryň, kde nakonec skončila v semifinále.
Světová desítka získala i největší ocenění mezi tenisty - Zlatého kanára. V jiné anketě, Sportovec roku, skončila druhá, stejně jako v roce 2021, kdy vyhrála ženskou dvouhru i čtyřhru na Roland Garros a k tomu ještě zlatou olympijskou medaili ze čtyřhry.
