„Musím podotknout, že dokud jsem tu nepracovala, tak jsem vůbec nevěděla, co je to biatlon a vůbec mě to nezajímalo. Ale teď to samozřejmě žeru, jak se říká,“ povídá Radiožurnálu rázná a výřečná Slovenka Erika Pírová.

Pátou zimu jezdí z Malacek pracovat jako servírka do menšího hotelu v rakouském Hochfilzenu, a každý rok tak pár dní obsluhuje italské osobnosti Dorotheu Wiererovou, Lisu Vittozziovou, Lukase Hofera nebo Dominika Windische.

„Italové tu mají takové výsostné právo, protože už od roku 1978 od první Světového poháru bydlí v tomto hotelu. Všichni jsou vysloveně hákliví na kouření,“ říká Pírová.

A tak kvůli váženým hostům dočasně zakázali v hotelu kouřit. Češi zase mají výsadu si poručit, co by si od maďarského kuchaře přáli nechat uvařit.

„Zrovna včera jsem říkala italským trenérům, proč nejsou tak dobrý tým jako Češi. Ten český tým drží velice pohromadě, to u Italů nevidíte. Oni přijdou, nají se, prohodí pár slov a každý si zaleze do svého pokoje,“ říká Erika Pírová.

„I ostatní zaměstnanci říkali, že když to mají porovnat, Češi jsou o hodně příjemnější, přátelštější, slušní. Když obsluhuju váš tým, tak stokrát slyším díky,“ pokračuje Pírová. Zato v italském týmu...

„Nevím, jestli to můžu takhle říct, aby pak někdo neřekl, že to slyšel v českém rádiu, aby se na mě pak někdo nezlobil. Ale je tam jedna dívka, která vůbec nezdraví, a nemá žádné výsledky. Kdyby je aspoň měla...“ dodává Pírová.

A ještě jeden postřeh o té, která je má v téhle sezoně zatím nejlepší - vedoucí ženě Světového poháru a jeho loňské vítězce Dorothee Wiererové.

„Dorothea toho má hodně za sebou, i spoustu úspěchů. Na ní je vidět, že když jde, tak i tak trochu zvedne nos, ale je milá,“ usmívá se Pírová.

A proto by servírku Eriku Pírovou mrzelo, pokud by to bylo letos poslední vzájemné setkání vzhledem k plánovanému konci kariéry italské biatlonové hvězdy.

Jan Suchan, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít