Prezident vloni udělil pro boj na Ukrajině 40 povolení, 74 žádostí zamítl. Mezi uchazeči byly tři ženy
Prezident Petr Pavel povolil v roce 2024 čtyřiceti lidem zúčastnit se bojů na Ukrajině, což je dvakrát více, než v předchozím roce. S kladným rozhodnutím se tak setkala zhruba třetina loňských žádostí, celkově jich bylo 114. Nejčastější příčinou nesouhlasu bylo zamítavé stanovisko ministerstva obrany, vnitra nebo zahraničních věcí. Povolení letos udělil prezident i třem ženám.
Stejně jako v prvním roce prezidentova volebního období, i v roce 2024 žádaly desítky lidí o povolení k obraně Ukrajiny před ruskými vojsky. Celkem řešil prezident 114 žádostí, z nichž tři pocházely od žen.
DOKUMENT: Ztrácíme schopnost si naslouchat. Mír by nás neměl rozdělovat, řekl v projevu prezident Pavel
Číst článek
„Prezidentovi republiky bylo v loňském roce postoupeno ministryní obrany k rozhodnutí v součtu 114 žádostí od 109 žadatelů. Celkem pět osob tedy podalo žádost opakovaně,“ uvedl pro iROZHLAS.cz tiskový mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Filip Platoš.
Protože službu v cizích ozbrojených silách jinak Čechům zakazuje zákon, je získání takového povolení jediným způsobem pro ty, kteří chtějí legálně pomoci napadené Ukrajině se zbraní v ruce.
Důvody zamítnutí
Důvodů k zamítnutí žádosti může být několik. Žádosti se neposílají přímo na Pražský hrad, ale na ministerstvo obrany. To může neudělit doporučující stanovisko třeba těm, kteří jsou bývalými vojáky z povolání – ti totiž zůstávají takzvaně v záloze – nebo těm, kteří v minulosti prošli základní vojenskou službou.
Po konzultaci s ministerstvy zahraničních věcí a ministerstvem vnitra pak ministerstvo obrany předá vybrané žádosti ke schválení prezidentovi.
„Za své volební období prezident Petr Pavel celkem 121 žádostí zamítl, a to z důvodu, že minimálně jedno z ministerstev vydalo nesouhlasné stanovisko,“ vysvětlil mluvčí Platoš.
Petr Pavel byl v roce 2024 mediátorem i vládním terapeutem. Jeho podpora ale mírně klesla
Číst článek
„Obecně žádost posuzujeme například z hlediska trestně-právního, to znamená, zda nejde o osoby stíhané, odsouzené a podobně. Nebo také služebního, tedy zda nejde o příslušníka bezpečnostního sboru. V takových případech pak souhlas nedoporučujeme,“ uvedl za ministerstvo vnitra již dříve jeho mluvčí Ondřej Krátoška.
Kdo může dostat výjimku?
Povolení mohou obdržet například ti, kteří mají dvojí občanství, nebo ti, kdo by chtěli sloužit v některé z armád Severoatlantické aliance.
„Prezident Petr Pavel do této chvíle obdržel žádosti o povolení ke službě v Ozbrojených silách Ukrajiny od celkem 181 občanů České republiky. V součtu vyhověl šedesáti žádostem, kdy obdržel souhlasná stanoviska od všech tří ministerstev,“ popsal prezidentův mluvčí.
Oproti předchozímu roku stoupl zájem Čechů podílet se na ozbrojené obraně Ukrajiny. Od začátku války před téměř třemi lety přišlo 667 žádostí. Z toho většina – 477 – ještě bývalému prezidentu Miloši Zemanovi. Od něj získalo potřebné povolení 132 lidí.
Není jasné, kolik lidí se nakonec na Ukrajinu dostalo, a to jak s povolením, či bez něj. Kdo by se k ukrajinské nebo kterékoliv jiné nealianční armádě přidal bez povolení, hrozí mu v Česku trestní stíhání.
