Dvakrát jsem Evce Stardance zakázal, potřetí už to nešlo, směje se trenér reprezentace Jelínek
Dovedl Evu Adamczykovou k vítězství na její první olympiádě. Marek Jelínek je trenér České snowboardcrossové reprezentace. „Měl jsem štěstí na skvělé profesory na Fakultě tělesné výchovy a sportu,“ zdůvodňuje, proč je tak úspěšným trenérem. Kromě Adamczykové dovedl ke světovému vítězství i neslyšícího Tomáše Pazderu.
Jste jednou z tváří dokumentu o Evě Adamzcykové, EFKA: Nejrychlejší holka ve vesmíru. Hrál jste tam?
Je to dokument, takže jsem se nepřetvařoval. Tím, že jsem trošku zrychlený, tak jsem okamžitě zapomněl, že je kolem štáb a natáčí, a žil jsem svůj život. Nemusel jsem hrát, protože hraní je mnohonásobně těžší než život.
Nikdy se nepřestanu snažit, aby byl snowboardcrossing v Česku podporovaný, profitovali by profesionálové i veřejnost, je přesvědčený Jelínek
V dokumentu zaznívá velká spousta přezdívek.
Ano, máme krásné přezdívky. Tomáš Pazdera, můj neslyšící svěřenec, má přezdívku Zvukač, je s tím ztotožněn a po patnácti letech, co spolu trénujeme, se tak i představuje.
Tomáš Pazdera se ale rozhodl ukončit kariéru.
Bohužel se nepodařilo sehnat dost peněz na jeho hry, navíc v Turecku se změnila pravidla. Tomáš se živí ve stavebnictví, má rodinu a nemá čas na trénink. Musí přestat, přestože je možná v nejlepší formě v životě a je to velká škoda, protože by mohl motivovat další lidi.
Pomůže využít skateboard při učení snowboardingu?
Myslím si, že určitě. V rámci tréninku využíváme longboard, který je delší a lépe jezdí na povrchu, jako je asfalt. Mám dobrou zkušenost s kombinací učení se na longboardu se svými vlastními děti, které právě na longboardu začínaly.
Kdy se dostanete s dětmi na hory?
Kdykoliv chci určitě ne, přes Vánoce se občas dostanu do Pece pod Sněžkou, kde ale sněhové podmínky v posledních letech nebývají ideální. Po několika letech jsem byl s dcerou na dva dny v Alpách. Moje děti jezdí i na lyžích, což doporučuju pro začátečníky, je to jednodušší než snowboard. K prknu měli moje děti despekt, nechci říct úplně odpor, ale snowboard jim trošku bral tatínka. Teď jezdí oba i na prkně, učím je od začátků a díky tomu se u nich neobjevují chyby, které bych musel přeučovat. Jezdí skvěle, což se nám jako trenérům mnohdy nedaří napravovat u svých svěřenců, právě kvůli naučeným chybám z dětství.
Co jste Evce řekl, když přišla s tím, že se chce zúčastnit Stardance?
Tato sezona Stardance byla už třetí, kterou chtěla absolvovat. Dvě předchozí jsem jí zakázal. Když si z pozice trenéra představíte, že přijde svěřenkyně před Olympiádou s tím, že chce naskočit do jiného projektu, tak pochopíte, že jsem jí to dvakrát zatrhl. Pak ale přišla potřetí s tím, že už se neptá, že už je velká holka a že jde do Stardance. Tak mi nezbylo než hledat pozitiva a našel jsem je tam. Vlastně to bylo super a Evčin návrat do sportu byl díky pauze skvělý.
‚Náročné, ale je to jiná zátěž.‘ Adamczyková zvládá tanec i přípravu na sezonu. Dva závody by oželela
Číst článek
Co dala Eva světovému snowboardcrossu?
Ženský snowboardcross se vždycky trochu vezl za mužským. Myslím, že Evka přinesla mužský element co se týče techniky a dobrého provádění prvků při přejíždění překážek. Taky přináší na start uvolnění a radost. Ženy na závodech bývají zaťaté, což možná souvisí s tím sportem samotným, ale Evka je uvolněná a zlepšuje atmosféru.
Vy osobně jste do snowboardcrossu zavedl mnoho nových pojmů.
Měl jsem výhodu, že jsem do světa snowboardu vstupoval po studiích na Fakultě tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově se zaměřením na gymnastiku. Tím nechci říct, že ostatní trenéři nejsou dobří. Ale nikdo z nich nebyl profesionál, spíš to brali jako koníček. Neznali třeba dobře fyziku, nebo jakým způsobem funguje pohyb. Měl jsem prostě větší teoretické základy a štěstí na učitele na FTVS. Umím číst pohyb, znám jeho příčiny a vidím, co je potřeba změnit. Něco jsem tomu sportu dal.
Mění se pravidla snowboardcrossu? A jak se na český tým dívají na zahraničních šampionátech? Poslechněte si celý rozhovor.