Hroneš se dokázal dostat do elitní desítky Světového poháru jak v Big Airu, tak ve Slopestylu, a přestože měl dřív raději právě druhou disciplínu, která víc připomíná jízdu ve snowparku s různorodými překážkami, letos přišel na chuť i závodění na jednom velkém skoku. 

„To, že to letos vyšlo, je vlastně jen výsledek strašně dlouhé práce, která do těch triků a ježdění šla. Jsem hrozně rád, že to takto vyšlo, protože to bylo něco, co jsem si hrozně dlouhou dobu vysnil a užívám si to na maximum,“ říká český snowboardista pro Radiožurnál Sport.

Nedílnou součástí freestyle snowboardingu jsou pády, ale při pohledu na skoky českého mladíka v posledních měsících byste viděli i mnohem větší dávku jistoty než v minulosti.

„Tuhle sezonu jsem se zaměřil hlavně na to, abych měl trochu jiné triky než ostatní kluci. Je to něco, co jsem sledoval, že se docela líbí a je to pro mě přirozené. Není pro mě přirozené točit se nejvíc ze všech, ale spíš dělat trochu více kreativních triků,“ vysvětluje Hroneš.

Tak už se primárně nesnaží o co největší počet rotací kolem různých os těla – ale začal skákat třeba i tzv. rodeo.

„Skáču zádama první směrem dopadu, což je proti normálním trikům naopak. Zároveň se většinou odrážím vysoko, takže to vypadá, že jsem vždycky o dva metry výš než ostatní kluci. Rozhodčím se to taky líbí, takže mám radost. Je to o něco těžší, takže to nejde dělat na všech skocích. Jsem rád, že to funguje tak, že to není jen o tom, kdo se nejvíc točí, tak vyhrává, ale že se do toho poslední dobou začíná dost zapojovat i kreativita. To, kde si chytám snowboard, jak se točím, jestli se točím na jiné strany a to myslím, že je super,“ těší Hroneše.

Tisíce pokusů

Ale se snahou o co největší kreativitu a co nejpestřejší zásobník triků samozřejmě jde ruku v ruce obrovská časová náročnost.

„Přípravná lhůta u těch triků se liší. Některé triky jsou přirozenější, každý jezdec se točí přirozeněji na jednu stranu a na tu stranu se ty triky dělají snadněji. Jsem schopný se trik naučit za dva dny v air bagu, do měkkého dopadu a pak záleží na počasí a přenést ho během týdne. U těžších triků je to o tom, že jsem zavřený celé léto na tu nepřirozenou stranu, udělám ho třeba tisíckrát, pak ho přenáším už jen na sníh. Velká část triků se děje do těch bezpečných dopadů, je to taková svalová paměť, kterou pak převádím na sněhový odraz,“ dodává Hroneš.

A v této oblasti je Jakub Hroneš také velkým talentem – jak o něm mluví fyzioterapeut Michal Lešák, který v se v minulosti staral třeba i o Ester Ledeckou.

„Ještě k tomu to je nadměrně inteligentní sportovec. To, jak vnímá svůj pohyb a sport komplexně, tak je určitě ve světové špičce,“ mluví Lešák o Jakubu Hronešovi, který potřebuje optimálně kontrolovat své tělo, když dopadá na sníh po různorodých rotacích z výšky druhého možná někdy i třetího patra klasického bytového domu.

Jakub Marek, mim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít