V Americe se cítím jako doma. Českou krev ale mám pořád v sobě, říká nová brankářská hvězda Dobeš
V noci nastoupil do čtvrtého zápasu v NHL, a vychytal své čtvrté vítězství. Hokejový brankář Jakub Dobeš píše jeden z nejzajímavějších českých příběhů této sezony. „Je to super, ale člověk nemůže být uspokojený,“ říká Dobeš v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
Jak si užíváte týmovou a osobní fazónu? Do NHL jste vkročil čistým kontem a máte na kontě už čtyři výhry.
Asi bych neřekl, že je to fazóna. NHL je rychlá, během několika dní máme další zápasy a jde to rychle za sebou. Je to super, ale člověk nemůže být uspokojený.
Poslechněte si rozhovor reportéra Radiožurnálu Sport Adama Weidenthalera s brankářem Montrealu Jakubem Dobešem
Držíte se tzv. „nohama na zemi“ celou svojí kariéru?
S věkem a zkušenostmi se člověku myšlení změní. Myslím, že to je nejlepší a nesmím se dívat moc dopředu. Další den musíte znovu ukázat, že na to máte.
Hádám tedy, že vám nedělá problém vytěsnit myšlenky na to, že proti vám hrají superhvězdy jako Aleksander Barkov nebo Nathan Mackinnon?
Samozřejmě z nich respekt mám, ale jestli chci v NHL zůstat, tak musím předvést co umím a že na NHL mám. Respektuju to, co během posledních let předvádějí, ale musím chytat dobře, má to dvě strany.
Mají i vaši spoluhráči stejné nastavení a zdravé sebevědomí? Je to správný typ sebedůvěry na to, aby vydržel na nejlepší úrovni?
Určitě ano, kluci jsou dost sebevědomí. Každý den mají stejný v tom smyslu, že jim je jedno, jestli jde o trénink nebo zápas. Když musí zapnout, tak to také umí a ví, co dělat.
Vy jste zatím neodchytal žádný zápas ve slavném Bell Centre, domácí aréně Montrealu. Nemrzí vás, že jste se zatím nestihl představit před jednou z nejlepších hokejových atmosfér na světě?
Těším se, jednou to přijde, ale já jsem rád za každý zápas. Jsem mladý a nováček, takže je pro mě každý zápas super.
Dobeš vychytal Montrealu výhru i ve čtvrtém zápase, Chytil bodoval při porážce Vejmelkova Utahu 5:3
Číst článek
Jak vypadá dlouhá šňůra venkovních utkání pohledem nováčka v kabině? Liší se to od nižší soutěže AHL?
Já byl i na farmě v Lavalu mladý a byl jsem tam jen rok a pár měsíců. Starší hráči mají jisté výhody, můžou chodit později nebo se déle vyspat. My mladší musíme na stadion přijít dříve, ale já si nestěžuju, užívám si mládí a jsem rád, že si tím můžu projít.
Pomáhá vám někdo s aklimatizací v hlavním týmu Montrealu? Napadá mě Slovák Juraj Slafkovský nebo obránce s českými kořeny Arber Xhekaj.
Arber umí česky trochu, takže je na tom dobře. S nimi se bavím nejvíc, protože s Jurajem si dobře popovídám a s Arberem už jsem hrál na farmě. Je tu i dalších pár mladších hráčů, jsou to moji kamarádi a je to super.
Zajímají mě, jak fungují vaši trenéři. Říká se, že hlavní kouč na tým dohlíží jako na celek a práci na tréninku organizuje především asistent. Jak to má Martin St. Louis?
My se moc nebavíme, on se soustředí na hráče a se mnou je trenér gólmanů. Martin je super, už třetím rokem podává dobré výkony a sedí našemu týmu.
Jde z něj cítit aura velké osobnosti? Byl skvělým hráčem a vypadá to, že bude úspěšným trenérem.
Je velký profesionál, do hokeje dává všechno a všichni k němu mají velký respekt.
Česká a americká kultura
Řadu let o vás česká hokejová veřejnost nevěděla. Již v roce 2017 jste odešel do zámoří, jak na náctiletého kluka ze Slezska dýchla americká kultura?
Já jsem v Americe spokojený, cítím se tu jako doma. Přestože teď jsem v Kanadě, tak kdykoliv přeletíme do Ameriky, tak se těším. Jsem rád, že jsem dostal šanci a už tady jsem od šestnácti let.
Dá se říct, že se cítíte lépe ve Spojených státech než v Česku?
Asi ano. Mám tu kamarády, dobré trenéry, ovládám jazyk. Za těch osm let jsem si zvykl, mám tu i přítelkyni, bydlí tu můj bratr. Rodiče tedy zůstali doma, ale cítím se více pohodlně tady, protože jsem si tady vybudoval život. Do Česka se ale vrátím, příští léto se pojedu podívat zpět. Mnoho velkých kamarádů tam ale nemám, dlouho jsme se neviděli. Jsem na to zvyklý, tam, kde žijete, si vždy někoho najdete.
VIDEO: Brankář Nedeljkovic dal gól přes celé hřiště, k historické trefě přidal asistenci a čtyřicet zákroků
Číst článek
Vracíte se do Česka každé léto?
Ne, každý druhý rok. Je to těžké, kondiční trenéry mám v Americe, takže když se chci připravit na sezonu, tak se musím rozhodnout, jestli chci jet za rodinou nebo pilovat hokej. Ne vždy se můžete rozhodnout a vybrat si to, co chcete. Když jsem například zraněný, tak to musím dohnat tady. Ale většinou se po dvou letech se vždy ukážu zpátky.
Takže Ostrava a Havířov vám nechybí?
To zase ne, pořád mám v sobě českou krev. Vidím to hlavně na jídle, někdy mi chybí třeba klasické polévky. Mám české návyky a něco mi pořád chybí.
Co neumí v Americe a Kanadě uvařit tak dobře jako Češi?
Polévky, to jim vůbec nejde. Přijde mi, že často ani neví, co dělat. Když přijedu domu, tak se těším na polévku.
Hokej a studium
V českém hokeji je stále aktuální debata o tom, jakou cestu do NHL by si mladí hráči měli zvolit. Vy jste se prokousal univerzitním hokejem v zámoří, v týmu se ale jistě bavíte i s hráči, kteří prošli tradičnější kanadskou juniorkou. Co se vám zdá jako lepší volba?
Na univerzitní cestě nejsou žádné minusy, možná menší počet zápasů, hrajete jich jen 40. Myslím, že je to správné, protože Kanaďané se právě koukají většinou na naše ligy. Čím více Evropanů chodí do amerických univerzit, protože si uvědomují, že je důležité mít vzdělání. A když se zraníte nebo se neprosadíte, tak máte otevřenou jinou životní cestu.
USHL a NCAA
Dobeš v posledních letech okusil dvě americké juniorské soutěže - USHL a NCAA. První soutěž, která je považovaná za nejlepší ligu juniorské kategorie v USA, si zahrál za tým Omaha Lancers. Přes 70 zápasů poté odchytal v dresu univerzity Ohio State v NCAA, která je propojená se studiem na vysoké škole. NCAA je známá i v basketbalu, americkém fotbalu nebo baseballu.
Platí i v univerzitním hokeji to, že evropští hokejisté můžou být často přehlížení? Nebo je jedno, odkud hráč pochází?
Konkrétně u gólmanů se týmy koukají hodně do Evropy, evropská škola je dobrá. Nevím jak u hráčů v poli, ale na brankáře si tady potrpí. V NHL je mnoho gólmanů z Ruska, Česka nebo Švédska a nebojí se tak sáhnout po evropském gólmanovi.
Máte už dostudováno?
Zbývají mi ještě dva roky. Studuji mezinárodní obchod a je to bohužel těžké dělat přes počítač, jediná možnost je osobně. Jednou si to dodělám, ale teď se do třídy nedostanu. Lítat každý týden tam a zpět, toho prostě nejsem schopný.
Alespoň máte příjemnou výmluvu. Takže se studium dá přerušit a dodělat v následujících letech?
Ano.
Máte od vedení Montrealu signál, jaká bude vaše budoucnost?
My se s vedením vídáme každý den, ale hlavně proto, že s námi hodně cestují. Zatím je to v pohodě, dokud budu chytat dobře, tak to mám ve svých rukou. Nemůžete se dívat příliš dopředu.
