Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní ale odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.

Praha 23:13 22. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Potřebuje české zdravotnictví vyšší spoluúčast pacientů?
Milan Kubek: Naše zdravotnictví potřebuje především větší množství peněz, protože vydáváme na zdravotnictví 8,8 procenta českého hrubého domácího produktu, sousední Němci 12,5. Česko je hluboko za průměrem vyspělých evropských zemí, ale přitom chceme mít naše zdravotnictví kvalitní a dostupné. Za stávající peníze to není možné.

Vláda, není to jen tato, odmítá vesměs řešit ten nepoměr, kdy občané mají ze zákona – což je jistě správně, Amerika nám to závidí – velice široký nárok na zdravotní péči. Díky tomu jsou výsledky českého zdravotnictví kvalitní, ale pojišťovny nejsou schopny zaplatit za péči v reálných cenách. Platí to, co rozhodují politici, a ti drží nás, zdravotníky, pod krkem. Vydírají nás. 

Na spoluúčast se nemůžeme dívat jako na další zdroj peněz, protože ona zatěžuje obyvatele nerovnoměrně. U nás zatěžuje spíš seniory, je především orientovaná na léky. Spoluúčast má spíš efekt výchovný.

Jakub Hlávka: Řekl bych, že to může být dobrý sluha, zlý pán. Česko patří mezi tři země na světě, které mají nejnižší finanční bariéry dostupné péče, což je velmi unikátní. Samozřejmě máme trošku podfinancované zdravotnictví, ale zdroje se tam v posledních letech zásadně navýšily. Není to jen otázka peněz, ale jak ty peníze využíváme. 

Kdybychom za současných podmínek, kdy zdravotnictví nefunguje zcela efektivně, hledali další zdroje, například skrze spoluúčast, tak by se nám to mohlo vymstít. Peníze by tam sice přišly, ale nevedly by k nejlepším výsledkům. Navíc pro některé skupiny obyvatel může být navyšování spoluúčasti opravdu rizikové.

Ještě bych rád zmínil, že my máme pocit, že platíme za zdravotnictví málo. Ale třeba ve vztahu k výdajům domácností platíme víceméně stejně jako Američané, kolem tří procent ročních výdajů.

Výchovný charakter

A co ten výchovný charakter spoluúčasti?
Kubek: To aby lidé zdravotní péči nezneužívali. Jsou to ty klasické zbytečné výjezdy zdravotnickou záchrannou službou. Česká lékařská komora už před více než dvěma lety upozornila, že 90korunový poplatek už dávno nemá tu hodnotu a že by se měl valorizovat alespoň na úroveň 200 korun, aby zůstala zachována jeho regulační úroveň. 

4:13

Nepostradatelní asistenti skládají radiologům přesný obraz těla. Střídají se na rezonanci, CT i rentgenu

Číst článek

Ale je určitě neracionální vytvářet takové bariéry, které budou určitou část populace odrazovat od čerpání zdravotní péče. Ne všichni jsou zneužívači, myslím si, že většina jsou slušní lidé.

Pro nás je varováním, co se stalo ve stomatologii, kdy si sice ze zákona všichni platíme zdravotní pojištění a nárok na zdravotní i stomatologickou péči, ale ve skutečnosti řada lidí vůbec nesežene stomatologa, který by byl ochotný pracovat na smlouvu s pojišťovnou.

Když se podíváte na ústa chudých lidí v Česku, tak vidíte, kam by to nemělo dospět. To určitě není cesta pro klasickou velkou medicínu.

Pane Hlávko, jak rozšířený je problém nadužívání zdravotní péče?
Hlávka: To bychom všichni rádi věděli. Nejsou data, každý lékař má anekdotické zkušenosti, ale jak zmiňoval pan Kubek, je pravděpodobné, že většina pacientů systém nezneužívá.

A kvůli dvěma třem až pěti procentům lidí není dobré nastavit politiku, která by měla ohrozit ten zbytek. Takzvané zneužívače by ani moc neohrozila, protože to jsou lidé, které pětistovka za návštěvu urgentu kvůli předpisu, který nechtějí řešit v pracovní době, asi úplně neodradí.

Zlepšení prevence?

Ještě prosím jeden úhel pohledu na možnou vyšší spoluúčast. Myslíte, že by mohla vést k tomu, že by lidé více začali dbát o své zdraví, aby nemuseli víc platit?
Kubek: Pár lidí ano, ale většina určitě ně. Jsme lidé a jsme lidé chybující. Víme, co nám škodí, a přesto to děláme a budeme dělat dál, protože nám to chutná, líbí se nám to a baví nás to.

Ale primární prevence je opravdu pole neorané. Není to jenom včasná diagnostika a preventivní vyšetření, ale opravdu primární prevence, výchova ke zdravém životnímu stylu. 17. června děláme jako lékařská komora veřejnou debatu se stínovými ministry politických stran, které mají reálnou šanci se dostat do Sněmovny. 

Jako moderátor se jich budu ptát na to, co udělají pro primární prevenci a výchovu ke zdravému životnímu stylu. Například proč se děti na školách neučí výchovu ke zdraví. Učí se spoustu nesmyslů, ale to, co má stěžejní význam pro jejich budoucí život i ekonomiku a udržitelnost našeho státu, se neučí.

Hlávka: V zahraničí to bohužel také moc nefunguje. Co ale funguje, je, když jsou lidé v méně vyloučených lokalitách. Například když bohatneme jako společnost, tak vyšší ekonomický příjem domácnosti vede k tomu, že ta domácnost si potom může koupit lepší potraviny nebo má více prostředků na zdravý životní styl a tak dále.

3:48

Někdy je to pěkný adrenalin. Je to náročné po psychické i fyzické stránce, říká porodní asistentka

Číst článek

Takže to, co funguje v zahraničí, je snižování překážek, aby se lidé mohli rozhodovat co nejzdravěji. Jak říká pan doktor Kubek, třeba zdravotní gramotnost je dostatečná jenom asi u poloviny české populace. Takže opravdu edukace bude dávat smysl.

Ale je to i edukace lékařů. Často vidíme lékaře, kteří se nechovají podle moderní medicíny. Například odrazují některé pacienty od očkování proti chřipce. A to je velmi neefektivní intervence. Patříme mezi země, které jsou téměř nejméně proočkovány na chřipku a pak z toho vidíme respirační problémy, které se propisují do ekonomiky jako takové.

Takže tam se schovává třeba několik miliard, ne-li desítek miliard korun ročně kvůli preventabilním onemocněním respiračního typu.

A zde bych apeloval na to, aby lékařská komora i další odborníci přemýšleli nad tím, že to nemůžeme hodit na pacienty, kteří se snaží nějak zdravě žít, někdo víc, někdo méně. Není dobré někoho osočovat. To na lidi moc nezabírá. Cesta je snižování překážek.

Kde ohledně zdravotnictví selhala česká vláda? Jaké služby by si mohli pacienti v nemocnicích připlatit? Poslechněte si celý pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus v audiu v úvodu článku.

Jan Bumba, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít