Legendární pražský Ďolíček je zachráněn. Zastupitelé hlavního města Prahy rozhodli, že od soukromého investora koupí pozemek, na kterém stojí stadion Bohemians 1905. Odkup podporoval i herec a fanoušek Ivan Trojan, který po úspěchu na zasedání zastupitelstva pospíchal na představení.

22:45 31. března 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vy sám jste na dnešním jednání magistrátu od rána byl a podporoval návrh, aby zastupitelstvo s koupí stadionu souhlasilo. Jaké jste použil argumenty?

Bohemka ve Vršovicích funguje už víc než jedno století. V roce 1932 pan Danner postavil stadion pro klub, pro fanoušky, pro fotbal. Zdá se mi dobře, aby klub nezanikl, aby znovu patřil fotbalu a fanouškům tak, jak to pan Danner myslel.

Zájmem majitelů, kteří se ke stadionu dostali v 90. letech, byly spíš lukrativní pozemky, na kterých stadion stojí. Nešlo jim o Bohemku.

Ďolíček je tedy pro fanoušky symbolem klubu? Bohemka nemůže hrát nikde jinde?

Nemůže. Už v roce 2005 Bohemka šla do konkurzu a vypadalo to, že přestane existovat. Fanoušci udělali velkou sbírku a klub zachránili, to je příběh, který je v celém světě ojedinělý.

Jen teď jsme už na to nestačili. Neměli jsme žádného Číňana ani Inda, který by nám v téhle situaci pomohl, tak jsme se obrátili na magistrát. Myslíme si, že to je dobré nejen pro Bohemku, ale i pro obyvatele Prahy 10.

Praha koupí Ďolíček. Pro pořízení stadionu Bohemians byla většina zastupitelstva

Číst článek

Jak dlouho jste fanouškem fotbalu? A jak dlouho přímo Bohemky?

Můj táta mě vzal na Bohemku v roce 1968, to mi byly 4 roky. Takže fandím Bohemce 46 let a celou dobu na Bohemku chodím.

Ovlivňujete svou vášní třeba potomky?

Ano. Na Bohemce je to tak, že si z generace na generaci dědíme příjmení a příslušnost ke klubu.

Vy jste za klub dokonce hrál. Byly to asi 4 minuty v červnu 2009 v zápase proti Ústí nad Labem. Máte ambici za klub opět nastoupit?

Vzhledem k tomu, že se asi tři minuty nastavovaly, tak to bylo asi sedm nebo osm minut. Dnes už by mi to zdravotní stav neumožnil. Ale dokládá to, že v příběhu Bohemky je i tohle možné. Má to i lidskou nadstavbu, děláme to hlavně jako zábavu pro lidi.

Petr Dudek, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít