Jsou ‚alfou a omegou‘ míru, naplánovat je ale jde těžko. Co víme o bezpečnostních zárukách pro Kyjev?
Ukrajina je chce co nejsilnější, ruský agresor co nejslabší nebo raději žádné. Představy o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu se však liší i napříč evropskými státy a dalšími zeměmi takzvané koalice ochotných. Stále tak není jasné, jakou by měly mít podobu. Variant na stole je víc, hlavní překážkou ale zůstává Rusko, které „není ochotno akceptovat jakoukoliv formu garance, která by měla sebemenší šanci fungovat“, říká expert Jakub Drmola.
„Všechno stojí a padá na bezpečnostních zárukách,“ uvedl o hojně diskutovaných garancích pro Ukrajinu odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál. „Toto téma považuji opravdu za alfu a omegu dosažení míru na Ukrajině, protože Ukrajina nemůže bez bezpečnostních záruk do budoucna fungovat,“ dodal koncem srpna analytik.
20:56
Bříza: Agresivita Ruska dál roste. Sériová výroba raket Flamingo vyvolává v Moskvě obavy
Číst článek
Jak moc jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu důležité, naznačuje také aktuální průzkum společnosti Rating Group, provedený na Ukrajině mezi 21. a 23. srpnem. Podle něj se 75 procent ukrajinské veřejnosti domnívá, že by jejich země měla souhlasit s příměřím, ovšem pouze za předpokladu, že Ukrajina obdrží mezinárodní bezpečnostní záruky.
Respondenti přitom identifikovali tři hlavní formy takovýchto garancí: pokračující financování a dodávky zbraní od partnerů (52 procent), závazek spojenců v případě dalšího ruského útoku vojensky zasáhnout (48 procent) a mezinárodní ochrana ukrajinského vzdušného a námořního prostoru (44 procent).
Bezpečnostní záruky, které mají po budoucím uzavření příměří odrazovat Rusko od dalších útoků, jsou středobodem diplomatických rozhovorů takzvané koalice ochotných už dlouhé měsíce.
Státy tohoto uskupení, které sdružuje země podporující Ukrajinu, má o garancích opět jednat ve čtvrtek. Je však otázkou, zda nadcházející jednání dokáže nabídnout jasnější obrázek.
Představy o tom, jakou podobu by záruky měly nakonec mít, se totiž i nadále velmi liší jak na straně evropských zemí, tak i Spojených států, nemluvě o postojích na straně ruského agresora.
Ukrajina stupňuje útoky na ruské rafinérie ve ‚správnou‘ dobu. Rusové čelí palivové krizi
Číst článek
„U každé ze stran, a to nejen mezi Ruskem a Ukrajinou, ale také mezi jednotlivými evropskými státy a USA, jsou představy hodně odlišné. Samozřejmě další komplikací je i to, že se řeší něco, co je předčasné a co nastane až v případě mírového uspořádání. Neznáme finální poválečný stav, těžko se tedy plánuje, jak by záruky měly vypadat,“ podotýká pro i ROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně.
„Samozřejmě není chybou, že se to plánuje. Určitě je to záhodno, ale nečekal bych od toho žádný brzký a stále ještě ani reálný výsledek, vzhledem k tomu, že není možné něco takového realizovat, dokud konflikt přinejmenším v horké fázi neskončil. A ten pravděpodobně neskončí ještě hodně dlouho,“ míní expert, podle kterého jsou proto debaty o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu zatím spíše cvičením.
Vágní článek 5
Analytici se vesměs shodují, že zdaleka nejúčinnější bezpečnostní garancí pro Ukrajinu by bylo členství v NATO.
To se ale v tuto chvíli jeví jako vyloučené nejen kvůli postoji Spojených států, které členství napadené země v Alianci odmítají. Kyjev se svými spojenci se tak snaží vyřešit otázku, jak Ukrajině zajistit dostatečně silné bezpečnostní záruky, které budou zároveň realistické.
12:07
Demilitarizované pásmo na Ukrajině by mohla hlídat soukromá armáda, souhlasí s Trumpem Mičánek
Číst článek
Jak by mohly garance pro Ukrajinu vypadat, nastínila v nedělním rozhovoru pro list The Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zástupci evropských zemí podle ní pracují na plánech týkajících se „nasazení mnohonárodních vojsk a podpory ze strany Američanů“.
Součástí těchto sil pod evropským velením by byly desetitisíce vojáků z evropských zemí, kterým by Washington nabídl podporu ve formě zpravodajských informací nebo systémů pro řízení a velení.
Návrh popisovaný listem The Financial Times také uvádí, že by na Ukrajině mohla vzniknout demilitarizovaná zóna, kterou by hlídaly mírové jednotky třetí země, s jejíž účastí by souhlasily Moskva i Kyjev. Ve druhé linii by pak byly umístěny ukrajinské jednotky a ve třetí evropské síly podpořené Washingtonem a jeho zpravodajskými informacemi.
„Prezident Trump nás znovu ujistil, že americká přítomnost bude součástí pojistky,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru pro The Financial Times, po kterém se na šéfku Evropské komise snesla kritika ze strany německého ministra obrany Borise Pistoriuse.
Podle něj nemá von der Leyenová mandát nasazení jednotek na Ukrajině komentovat a označil za chybu, že o plánech veřejně hovoří před tím, než spolu jednotlivé strany usednou k jednacímu stolu.
Právě zapojení Spojených států je přitom jedním z největších otazníků bezpečnostních garancí. Řada zemí, které vyjádřily ochotu vyslat na Ukrajinu své síly, opakovaně volala po tom, aby Spojené státy v misi figurovaly jako určitá „pojistka“.
USA by v takovém případě poskytly takzvaným zajišťovacím silám na Ukrajině například podporu ze vzduchu či zpravodajské informace, postoj Washingtonu se však v průběhu uplynulých měsíců měnil a není jisté, jaké bude jeho konečné stanovisko.
Reagovat musí, způsob je už ale na nich. Co všechno členům NATO ukládá ,mušketýrský’ článek 5
Číst článek
Velmi diskutovaným scénářem je nyní varianta, že by Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 alianční smlouvy NATO, který spojence zavazuje k pomoci v případě napadení jednoho z nich.
Odborník Masarykovy univerzity nicméně upozorňuje, že garance uvnitř NATO není formulovaná tak, že napadení členského státu automaticky znamená vstup ostatních partnerů do války.
„Článek je napsán celkem vágně a nechává poměrně dost prostoru pro interpretaci. Vyžaduje reakci ze strany aliančních partnerů, ale není tam napsáno, že by tou reakcí muselo být to, že okamžitě pošlou na pomoc veškeré své vojenské síly. Mohou si to interpretovat tak, že pošlou agresorovi nějakou důrazně formulovanou diplomatickou nótu a tam to třeba skončí,“ varuje Drmola.
Analytik proto upozorňuje, že pokud by měly smluvní garance fungovat na podobném principu, Ukrajině by to nemuselo stačit.
„Pokud by tam bylo napsáno jen to, že v případě napadení Ukrajiny poskytnou smluvní partneři napadené straně pomoc dle svých sil a uvážení, asi by se jim to úplně nelíbilo. Záleželo by ale na tom, jaké všechny státy by do toho byly zakomponovány. Variantou by mohlo být i rozmístění předsunutých sil, což by se dalo interpretovat jako silnější záruka. Státy by tak byly ochotné rozmístit své vojáky do míst, kde se na ně dost možná začne střílet a pak by měly mnohem silnější motivaci do konfliktu vstoupit,“ dodává.
26:16
Bahenský: Žádný stát NATO nechce jít do války s Ruskem. Kyjev se míru přiblížil jen mikroskopicky
Číst článek
Členství v EU jako garance?
Kolik a jaké země se k případnému vyslání vojáků na Ukrajinu nakonec přihlásí, je jedním z dalších bílých míst budoucích bezpečnostních garancí.
Podle informací agentury Bloomberg nyní vyjadřuje ochotu vyslat své vojáky na ukrajinské území přibližně desítka zemí v čele s Francií a Velkou Británií. Vedle nich tuto možnost veřejně zvažují také státy jako Austrálie, Belgie, Kanada, Estonsko nebo Litva.
Nejednoznačné stanovisko zatím zaznívá od Německa, které se k této možnosti zpočátku stavělo velmi odmítavě. Možnou německou účast nicméně v srpnu připustil kancléř Friedrich Merz, který se dříve sám stavěl proti. Dodal ale, že je zatím příliš brzy na to, aby Berlín sdělil definitivní odpověď. Německé angažmá je tedy zatím jen hypotetickou možností, už jen pouhá Merzova zmínka však v zemi „s hluboce zakořeněnou pacifistickou kulturou“ způsobila další polarizaci, píše deník Le Monde.
Ať už rozhovory o vyslání západních vojáků na Ukrajinu dopadnou jakkoliv, zdaleka nejdůležitější bezpečnostní garancí však bude silná Ukrajina, míní odborník Masarykovy univerzity. Právě tento faktor bude z dlouhodobého hlediska mnohem důležitější než papírové garance ze strany západních spojenců.
„Nemohou se spoléhat na to, jak dlouho by západní vojáci byli na Ukrajině rozmístěni, ani jak by byly smlouvy interpretovány a dodržovány. Jediné, na co se mohou stoprocentně spoléhat, jsou vlastní síly. Takže nejlepším odstrašujícím prostředkem bude co nejsilnější Ukrajina, která by byla tak silná, že by Rusku nestálo za to to zkoušet znovu. To znamená vojenskou, ekonomickou a také demografickou obnovu, tedy aby se podařilo dostat co největší množství uprchlíků zpátky na Ukrajinu,“ míní Drmola.
Mírová mise na Ukrajině: Francie a Británie by vojáky vyslaly, Německo jedná a Meloniová je razantně proti
Číst článek
Další potenciální možností, která by Ukrajině přinesla jisté bezpečnostní garance, by byl případný vstup země do Evropské unie. Bezpečnostní analytik přitom zdůrazňuje, že ustanovení o kolektivní obraně je v případě evropských smluv „napsáno o něco silněji a jednoznačněji“ než v případě NATO.
„Další potenciální variantou, která by se mohla stát, by byl vstup Ukrajiny do Evropské unie. To je nyní trochu sci-fi, ale garance to je. Je to sice bez přítomnosti Spojených států, formulace článku o kolektivní obraně je ale silnější než v NATO. Je to přinejmenším teoretická varianta a podle toho, co jsme slyšeli od zástupců Ruska, neznějí vůči členství Ukrajiny v EU až tak alergicky jako v případě NATO,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Drmola ale zároveň připouští, že horizont případného členství Ukrajiny v Evropské unii je zřejmě příliš vzdálený na to, aby mohlo hrát roli v krátkodobých poválečných vyjednáváních včetně debat o bezpečnostních garancích.
Rusko jako hlavní problém
Případné nasazení zahraničních vojenských sil na Ukrajině zatím nemá jasné kontury, pokud ale mají bezpečnostní garance Rusko skutečně odradit od dalšího útoku, bez účasti západních jednotek se podle ukrajinského listu The Kyiv Independent zcela jistě neobejdou.
Je tu však jeden zcela klíčový zádrhel a to je postoj Moskvy, která jakoukoliv vojenskou přítomnost jednotek zemí NATO na území Ukrajiny striktně odmítá. Odborník na bezpečnost a ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana tak Rusko vnímá jako „největší problém“ bezpečnostních záruk a stejně to vidí také analytik Masarykovy univerzity.
„Největším problémem pro bezpečnostní garance je zdroj, kvůli kterému jsou vůbec potřeba, což je samozřejmě Rusko. Zároveň je to aktér, který garance v jakékoliv formě odmítá. Jedinou variantou, kterou byli ochotní akceptovat, bylo, že by se Rusko stalo jedním z garantů. To už je samo o sobě velmi zvláštní, zároveň ale chtělo být garantem s právem veta v případě, že by garance měla být aktivována,“ připomíná Drmola.
26:12
Analytik: Putin se se Zelenským nesejde, dokud bude válka pro Rusko výhodná. Změnit by to mohly sankce
Číst článek
Tyto podle analytika „zcela zcestné a nepoužitelné návrhy“ zaznívaly ze strany ruských představitelů už během istanbulských jednání, která se konala několik týdnů po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. I nyní však Moskva trvá na tom, že o bezpečnostních zárukách není možné jednat bez zapojení Ruska.
„Dá se to shrnout tak, že Rusko není ochotno akceptovat jakoukoliv formu bezpečnostní garance pro Ukrajinu, která by měla sebemenší šanci fungovat,“ upozorňuje Drmola.
Podle amerického odborníka na Rusko Petera Rutlanda tak jakékoliv debaty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu naráží na zásadní dilema. Pokud budou příliš slabé, neposkytnou Kyjevu skutečné odstrašující prostředky potřebné k odvrácení další ruské agrese. Pokud ale budou příliš přísné, Moskva na ně nikdy nepřistoupí.
V komentáři zveřejněném na zpravodajském serveru The Conversation proto Rutland píše, že se „jako dlouholetý pozorovatel ruské politiky staví skepticky vůči tomu, že jsou bezpečnostní záruky skutečně klíčem k nastolení míru“.
Odborníci oslovení listem The Kyiv Independent nicméně namítají, že by západní země neměly nechat Moskvu, aby do těchto debat zasahovala. A podobně to vnímá i Drmola. „Proč by Rusko mělo být tím aktérem, který bude rozhodovat o tom, jaké bezpečnostní záruky by měla mít Ukrajina? To by mělo být mezi Ukrajinou a aktéry, kteří jí mají něco garantovat,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Summit Zelenskyj–Putin by znamenal ‚výbuch‘. Kreml se mu snaží vyhnout ze dvou důvodů, míní expert
Číst článek
Přestože se tedy Rusko staví k jakýmkoliv funkčním bezpečnostním zárukám odmítavě, neměly by západní státy na tyto debaty rezignovat, myslí si odborník Masarykovy univerzity.
„Měly by probíhat, ale nemuseli bychom jim možná věnovat až takovou pozornost a tak silně je prožívat. Zatím je to spíš politicko-diplomatické cvičení, které je sice potřebné, ale nemůžeme očekávat, že to teď dopadne. I kdyby se nyní evropské státy a USA na něčem dohodly, nehraje to roli, protože konflikt stále běží a situace se bude měnit,“ míní Drmola.
Debaty o bezpečnostních zárukách tak podle něj jsou „určitě potřeba“, ale musí se na ně nahlížet s rezervou.
