O fotbal je velký zájem i mezi ženami, za rok budou mít své Euro
Fotbalové Euro, to je výhradně mužský svět. Hráči, trenéři, rozhodčí, maséři. Všude jen muži. Přesně za rok budou mít ale své Euro také ženy. Připravují se na něj už teď.
Dvacet dívek si právě vyslechlo, co je dnes čeká za trénink. Berou si balóny a začínají rozklusáním. Proč si tyto půvabné slečny vybraly zrovna fotbal?
„Protože moc ráda hraji fotbal. Na základní škole mi to ještě maminka zakázala, tak jsem chodila na házenou. Ale teď už žiji jen fotbalem,“ říká mi drobná blondýnka Amanda Siwik. Ptám se, proč ji maminka fotbal nechtěla dovolit.
„Tvrdila mi, že budu mít křivé nohy. Vím, že to je hloupé vysvětlení, ale mám naštěstí pět bratrů a ti mě fotbal i přes zákaz naučili.“
Díky sourozencům se k fotbalu dostala i Joanna Wroblewska, členka polské ženské reprezentace.
„Fotbal se mi líbí kvůli tomu, že je v něm všechno. Bitva, stres, emoce, radost z vítězství a smutek z porážky, která vás hodně naučí. Ale o tom ženském se moc nemluví.“
To potvrzuje i trenér ženského týmu.
„V Polsku je to určitě téma, které se přehlíží. Do ženského fotbalu se taky neinvestují žádné velké peníze. Ale dívky mají o fotbal obrovský zájem, neustále nám volají rodiče a ptají se, jestli máme místo pro jejich dcery. Momentálně teď trénuji tak čtyřicet fotbalistek.“
Polsko dnes žije fotbalem. Mladé fotbalistky sledují v televizi každé utkání.
„Nejraději se dívají na zápasy týmů, kde jsou hezcí fotbalisti. To je pro ně jeden z hlavních argumentů při hodnocení mužského fotbalu. To já ale nedokážu posoudit," přiznává trenér.
„Můžu se například hodně naučit ze hry Španělů. Hlavně techniku s míčem. Zajímá mě, jak hráči na hřišti myslí,“ říká mi sedmnáctiletá fotbalistka. A je myšlení fotbalistů a fotbalistek zásadně jiné?
„Ne, myslím si, že na hřišti ne. Ale v životě je to samozřejmě úplně jinak."
