Šampionát za ostnatými dráty
A dávej tam na sebe pozor!!! Nevím přesně, kolikrát v životě už jsem tu větu zaslechl, ona totiž může člověku zvyklému žít v relativně klidné části světa docela dobře splývat s obligátními odjezdovými formulkami typu „chovej se slušně" nebo ještě obyčejnějším „nashledanou", aniž by dotčený vnímal nějakou bezprostřední hrozbu.
Ale teď, před odletem do Jihoafrické republiky jsem to cítil poněkud jinak. Jednak se s těmi, kteří mě takto upozorňovali, tak trochu roztrhl pytel, a pak také, nedivím se jim.
Přece jen podávání chleba se solí je v zemi, která bude od pátku pořádat nejvýznamnější sportovní akci planety, dost často nahrazováno jinými uvítacími ceremoniály.
Takže se dozvídáme o oloupených a unesených turistech, a to ještě v tom lepším případě. „Když tě tady neokradou, tak jsi tu nebyla", dostalo se před lety utěšení mé švagrové, která tedy v Jižní Africe „BYLA", protože ji sebrali platební kartu a ještě k tomu hotovost.
„Nemalujte si obrázek JAR podle novinových titulků", píše se dost často v cestovatelských příručkách, jenže věřte tomu, když jen o několik stránek dál narazíte na sáhodlouhý seznam informací, které mají výletníkům pomoci přečkat pobyt bez úhony.
„Nesmíš tam, vyvaruj se toho, nechoď s tím, nebav se s těmi, nepohybuj se sám", ….. zní průvodcovská mantra, která Vám poznávací obzory v nové krajině už dopředu zúží na minimum. A mám obavy, že to tak bude i s celým šampionátem.
Žádné společné juchání fanoušků dlouho do časných ranních hodin, či více či méně poklidné klábosení s lidmi z tábora protivníků.
Hned po zápase šup do taxíku nebo pronajatého auta, a ze stadionu rychle do hotelu nebo penzionu v bezpečném teritoriu, hezky za ostnatý drát pro jistotu ještě živený elektrickým proudem.
