Talentované fotbalisty za malé peníze hledejte v Africe
Timothy Mwitwa zahynul před dvaceti lety při leteckém neštěstí s celým národním týmem Zambie. V dějinách českého fotbalu zůstane tenhle bývalý hráč Sparty prvním Afričanem v nejvyšší soutěži.
Od jeho dob navázala na zambijského pionýra řada dalších afrických hráčů a v poslední době se jim daří zviditelňovat právě ve Spartě.
Právě na Letné na něj hlavně v posledních letech úspěšně navázali útočníci Bony Wilfried a Leonard Kweuke. I jejich příklady povzbuzují české kluby k tomu, aby své posily lovily právě mezi Afričany.
"Je to neskutečné množství levné pracovní síly s neskutečným talentem. Když jsem tam jel, netušil jsem, co čekat, co uvidím. Domorodci trénují, trénují a trénují. Jsou tam desetitisíce kluků, kteří chtějí do Evropy," popisuje svou zkušenost Milan Holub.
Teď pracuje jako vyhledávač talentů pro londýnský Fulham, ale před třemi lety se vydal do Ghany ještě ve službách severočeského Mostu, který se snažil na africké hráče hodně sázet. Nejchudší kontinent překypuje množstvím mladíků s vynikajícími fyzickými dispozicemi a fotbalovým potenciálem. Stačí si jen vybrat, což je ovšem často tvrdý oříšek.
"Jakmile se místní dozvědí, že přijel někdo od fotbalu, ze všech jsou najednou manažeři a všichni začnou přivážet neskutečné množství hráčů, organizovat turnaje, pořád vás tahají z místa na místo a ukazují vám víc a víc fotbalistů. Skoro každý za námi chodil a říkal: ,Vemte mě a mého bráchu do Evropy.´ Potom chodili jejich rodiče a další chasníci vydávající se za agenty a slibovali, že všechno zařídí," vypráví Milan Holub své zážitky z Afriky.
Africký trh s fotbalisty je na rozdíl třeba od jihoamerického dobře dostupný i pro české kluby a jejich omezené rozpočty. Ale vyhráno ještě nemáte ani ve chvíli, kdy si z velkého množství afrických talentů přímo na místě vyberete. Ještě těžší než v záplavě hráčů najít fotbalový klenot je vybrousit z něj v českých podmínkách skutečný diamant.
Problémem může být jazyk i strava
"Pro Afričana je to ekonomicky atraktivní, otázkou je, jak s nimi umíme zacházet. Pro ně to není jednoduché: kulturní šok, jazyková bariéra. Není to jen fotbal, ten mladý člověk by měl dostat nějaké vzdělání. Když někdo nemá vůli dokončit školu, těžko ji bude mít na hřišti," říká Milan Holub, na čem také ztroskotal mostecký projekt výchovy afrických fotbalistů.
A problém není podle Milana Holuba jenom v adaptaci mimo hřiště, ale i na něm.
"Tréninkové objemy jsou tady mnohem menší, než na co byli zvyklí tam. K jídlu tam toho tolik neměli, takže všichni byli hubení, svalnatí, vyrýsovaní, dala se na nich učit anatomie. Pamatuju si na jednoho Keňana v Mostu, který byl taky hubený a rychlý, ale pak se seznámil s cheeserburgry a nutelou a přibral dvanáct kilo," popisuje fotbalový pozorovatel Milan Holub těžkosti, které obnáší adaptace Afričanů na evropské fotbalové prostředí.
Ale i přesto zůstává černý světadíl pro české kluby atraktivní studnicí, kam se dá sáhnout pro zahraniční posily.
