Možná redefinovat, rozhodně ale zachovat. Válka na Ukrajině mění i pohled Švýcarů na jejich neutralitu
Švýcarsko, symbol neutrality. Tradiční postoje alpské země se ale v souvislosti s vývojem na Ukrajině a geopolitickou situací mohou měnit, již v minulosti se připojila k protiruským sankcím a šéf ozbrojených sil nevyloučil účast vojáků na ukrajinské mírové misi. Zároveň se otázka nestrannosti stále častěji stává předmětem debat, zdali již současný statut není překonaný až zastaralý. Přibližně polovina Švýcarů by vítala i užší spolupráci s NATO.
Menší obec Moudon leží ve frankofonní části Švýcarska, schovaná mezi dvěma jezery. Podzemí domů s typickou alpskou architekturou doplňuje i část, kterou by turisté nejspíše nečekali – atomové kryty. Ačkoli často platily za terč vtipů, musí jimi disponovat každý dům, celkově v nich je dokonce víc míst než samotných obyvatel. Počítá se i s cizinci a uprchlíky.
Povinné jsou od dob studené války. Přestože podléhají pravidelné revizi, značná část potřebuje modernizaci a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu i nepředvídatelnou geopolitickou situací se jejich funkčnost a podoba stále častěji dostávají na přetřes. Například velitel civilní ochrany v kantonu Vaud Louis-Henri Delarageaz podle Reuters potvrzuje, že se ho na kryty od února 2022 ptá stále více lidí.
Švýcarská vláda po ruském vpádu na Ukrajinu balancovala mezi zachováním tradiční neutrality a příklonem k odsouzení agrese a unijním sankcím. Odvetná opatření nakonec v rámci svých možností následovala. Slovy tehdejšího prezidenta Ignazia Cassise šlo o „unikátní a těžký krok“.
„Ještě před válkou na Ukrajině si země stále více uvědomovala různá nebezpečí spojená s majetky ruských oligarchů, respektive i s ruskými investicemi, jejichž ekonomický přínos byl sporný. Celkem koncem roku 2022 zmrazila oligarchům majetek v hodnotě 7,5 miliardy franků (asi 196 miliard korun). Kreml považuje dané kroky za nepřátelské, neslučující se se statutem neutrální země. Současné rusko-švýcarské vztahy jsou tak na bodu mrazu a Rusko hodlá i nadále ignorovat švýcarské mírové iniciativy a odmítá jeho diplomatické nabídky ke zprostředkování jednání,“ popisuje pro iROZHLAS.cz sociolog a expert na německojazyčné země Miroslav Kunštát z FSV UK.
Upravit možná, zachovat určitě
Spolková rada podle něj bezprostředně po vypuknutí invaze, kdy se připojila k většině unijních protiruských sankcí, konstatovala, že „přepadením Ukrajiny Rusko ,brachiálně’, tedy násilně, porušilo elementární hodnoty v soužití mezi státy, kdy zcela neutrální postoj již není zcela možný“.
Švýcarsko povolí třetím zemím posílat zakoupené zbraně na Ukrajinu. Dál ale budou platit omezení
Číst článek
Na jeho zachování se nicméně Bern dlouhou dobu odvolával při dodávání zbraní Ukrajině a stejně tak na základě přísné legislativy blokoval vývoz i dalším státům, které techniku od něj získanou chtěly Kyjevu poskytnout. Postoj pozměnil až s polovinou roku 2023, kdy Rada kantonů dala exportu do „zemí majících stejné hodnoty“ zelenou, byť s řadou omezení.
Jakými způsoby dávat neutralitu najevo, co vůbec v případě Švýcarské konfederace obnáší a není-li už její pojetí překonané až zastaralé, je od začátku „speciální vojenské operace“ stále častějším předmětem debat.
Odborník poukazuje, že Švýcaři jsou obecně přesvědčeni, že jistá redefinice je s ohledem na mezinárodní dění na stole, nejistota však panuje okolo formy neutrality. Její zachování je ale na každý pád pro drtivou většinu z nich zásadní.
„Ani ústava ji v moderním znění z roku 1999 přesněji nedefinuje, pouze ji zmiňuje jako ,trvalou ozbrojenou neutralitu’. V koncepčních dokumentech se pak zdůrazňuje, že musí být ,humanitárně orientována’ a provázána s ,dobrými službami’, jako jsou zprostředkování míru, diplomatické iniciativy a podobně,“ vyjmenovává sociolog z Institutu mezinárodních studií a připomíná konferenci o poválečné rekonstrukci Ukrajiny, již Švýcaři hostili v červenci 2022.
,Revize’ neutrální politiky
Obavy z budoucího vývoje v Evropě společně s Putinovými územními ambicemi na straně jedné a nevypočitatelnou americkou administrativou na straně druhé se ze společenských debat přirozeně přelívají do politických kruhů a jak poukázal Miroslav Kunštát, vláda po invazi uznala, že dění nemůže celkově přehlížet.
Když bude Rusko chtít, může se zúčastnit summitu o míru příště, říká náměstek po jednání ve Švýcarsku
Číst článek
„Většina politických stran chápe, že v současné geopolitické situaci není striktní neutralita možná,“ upozorňuje. Stát se dnes podle něj v podstatě vrací k politice takzvané diferencované neutrality, která „umožňovala členství v tehdejší Společnosti národů a případný podíl na hospodářských sankcích“, což u většiny protiruských unijních a amerických postihů činí.
Podle webu Politico se tlak na vyjasnění postojů Bernu po ruském útoku stupňuje. Odvolává se tím na zprávu expertní skupiny diplomatů, úředníků i bývalého šéfa švýcarské armády, jež vyzývá k „revizi“ tradičně neutrální politiky, účasti na společné obraně s Unií a NATO a zrušení zákazu reexportu zbraní. Jedním z podnětů je právě i silná role Švýcarska ve zbrojařském průmyslu.
Švýcaři na mírové misi?
Experti také vyzvali k prohloubení vazeb s NATO v oblasti společného výcviku či obrany proti balistickým střelám, v otázce připojení k Alianci se ale drželi zpátky. Vzhledem k silně zakořeněnému neutrálnímu statutu je navíc podobný scénář jako v případě Finska či Švédska málo pravděpodobný.
„Plíživé sbližování,“ jak vztahy Bern–NATO označil deník Le Monde, v poslední době každopádně přitahuje pozornost. Nedávno například sever Swissinfo informoval o souhlasu vlády s účastí země na projektu s raketovými systémy Patriot řízeného agenturou spadající pod Alianci. „Švýcarsko se v zájmu posílení bezpečnosti přibližuje k NATO,“ uvedl server.
„Asi polovina Švýcarů si přeje těsnější spolupráci s Aliancí, i s ohledem na vývoj na Ukrajině. V politickém kontextu ale větší vstřícnost vůči ní zůstává citlivým tématem a jednou ze základních štěpných linií. Země ale nyní významně navyšuje již beztak vysoké zbrojní výdaje, občané souhlasili s nákupem nových stíhaček F-35, v běhu jsou přípravy na rozšíření služební povinnosti v armádě a k dalšímu zdokonalení civilní obrany,“ vyjmenovává expert.
Alpská země se sice už přes dvě stě let odvolává na to, že v otázkách konfliktů jede na nestranné notě a přídomek neutrální platí v její souvislosti s trochou nadsázky za synonymum, v duchu hesla „chceš-li mír, připravuj se na válku“ ale disponuje jednou z nejkvalitněji vybavených armád na světě.
Náčelník švýcarských ozbrojených sil Thomas Süssli také koncem února nastínil, že by vojáci mohli participovat na případné mírové misi na Ukrajině, „pokud by o to bylo požádáno a vláda by souhlasila“, stejně jako se jí účastní například v Kosovu.
Švýcarská neutralita
Neutrální status Švýcarsku zakotvil Vídeňský kongres v roce 1815. Haagské úmluvy z roku 1907 mu pak v případě konfliktu zapovídají samotnou účast, předávání vojenských informací jedné z válčících stran či obchod s válečným zbožím. Aktuální podoba neutrality se však v posledních letech stává součástí stále více debat, a to především v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a protiruskými sankcemi.