Je ráno v parku v Miami na břehu Biscayne Bay, zálivu, který od Atlantiku odděluje poloostrovní kosa s městem Miami Beach. Peter sem chodí venčit svého psíka Leona.

Peter není rodilý Floriďan. Přistěhoval se ze státu New York na severu, odkud s přítelkyní odjeli v době přetrvávajících protipandemických opatření. Nechtěl prý snášet omezení tamního guvernéra a vlády. Odmítali se s přítelkyní nechat očkovat, a tak nemohli skoro nikam chodit. Do práce, do restaurací, kamkoli, kde bylo víc lidí. Na Floridě byl mnohem liberálnější covidový režim. Proto se přestěhovali sem.

Peter nemá Donalda Trumpa zrovna rád, protože s ním mají špatné zkušenosti někteří členové jeho širší rodiny, kteří s ním měli co do činění ve stavebnictví v New Yorku. Jenže, ani Joe Biden nebyl podle Petera bez poskvrnky. Moc nechápe, proč lidé Trumpa tolik nenávidí. Asi se na tom dost podílejí média, myslí si Peter.

„Teď, když máme za sebou dva měsíce jeho vlády, bych ještě počkal s hodnocením. Víte, když se v Argentině dostal k moci Javier Milei, tak tím lidé také zprvu nebyli nadšení. Ale teď po skoro dvou letech udělala ta země velký obrat. Zvedl se jí hrubý domácí produkt, inflace začala klesat. Takže výsledky nemohou být vidět hned. Moje taktika je vyčkávat a sledovat, co bude dál,“ říká pro Český rozhlas.

Peter poukazuje na to, že za předchozích vládních garnitur byly Spojené státy v jakési permanentní válce někde ve světě. Ať už šlo o otce a syna Bushovy, nebo prezidenty Clintona, Obamu a Bidena. Nechápe, proč se stále bezvýhradně pomáhalo Izraeli v blízkovýchodním konfliktu. Taky hledá vysvětlení invaze do Iráku v roce 2003, kde zahynulo nejméně 600 tisíc civilistů a další čtvrt milion jich hledal útočiště ve Spojených státech.

Povídali jsme si také o Trumpově politice zeštíhlování vlády a omezování výdajů. Peter s ní celkem souhlasí, ale upozornil, že když se používá taktika spálené země, tedy ruší se celé státní úřady, je třeba pamatovat, aby se to nedotklo těch hodně zranitelných. Jeho zajímá hlavně otázka veteránů a jejich rodin. Peterův otec totiž zahynul ve vietnamské válce.

„Opravdu si myslím, že se věci ve vládní byrokracii musejí předělat. Ale jestli k tomu potřebujeme někoho, pro koho se vytvoří zvláštní funkce a ještě k tomu je to nejbohatší muž na světě, tak to si fakt nejsem jistý,“ dodává.

Elon Musk, Trumpův poradce a šéf zvláštního odboru pro efektivní vládnutí je pro Petera velká neznámá. Necítí k němu nějakou zvláštní zášť, ale má prostě nedůvěru k lidem, kteří točí tak velké peníze ve světě a měli by teď silnou rukou ovládat federální vládu. Pro Trumpovy kritiky je podle Petera to, že si vybral někoho takového k reformě vlády, věc, na kterou mohou snadno poukazovat. Vzniku nějaké diktatury, nebo autoritářské vlády, se ale Peter nebojí.

„Žijeme v zemi, kde jsou prezidentské volby každé čtyři roky. Pokud se Demokratická strana rozhodne zase si vybudovat mosty k voličům, tak může vyhrát. Není šance, že by se mohl Trump stát diktátorem. To je nemožné. On není úplně napojený na republikánské stranické struktury. Lidé v Kongresu si nenechají sáhnout na svůj díl moci. Když budou mít pocit, že je ohrožuje, zahájí proti němu impeachment a odstraní ho z úřadu,“ domnívá se Peter z Miami na Floridě, který nevěří ani v to, že by se chtěl prezident Trump případně udržet u moci s pomocí armády. To je podle něj úplný nesmysl. Chce dát prezidentovi čas, aby ukázal, jak své sliby dané Američanům před volbami vyplní.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít