„Budeme usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, případně jeho části, do ústavního pořádku ČR,“ odcitovalo ministerstvo financí z programového prohlášení současné vlády.

Resort financí nyní odeslal do meziresortního připomínkového řízení konkrétní návrh. Navrhuje doplnění Ústavy o nový článek 8a, který obsahuje princip rozpočtové odpovědnosti: „Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“.

„Zakotvení rozpočtové odpovědnosti přímo do Ústavy České republiky je klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace,“ uvedl k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Návrhu podle resortu předcházela široká diskuse odborníků, která proběhla letos v lednu. Zúčastnit se jí měl například bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela, který je zároveň poradce prezidenta Petra Pavla.

„Debatovali jsme o několika možnostech, jak rozpočtovou odpovědnost do Ústavy zakotvit, a chtěli jsme slyšet názor, jaká forma je nejvhodnější,“ řekl Stanjura.

Zakotveno v řadě zemích

Zároveň dodal, že řada zemí Evropské unie již podobné principy či pravidla na ústavní úrovni zakotveno má.

Cílem návrhu je podle ministerstva zajistit zdravé a udržitelné finance, které poskytnou státu dostatečný prostor při realizaci rozpočtové a fiskální politiky, a zajistí respektování mezinárodních závazků.

Ustanovení by mělo podle resortu posílit obezřetné hospodaření veřejných financí, včetně posílení jejich transparentnosti a efektivnosti a ve výsledku také podpořit stabilitu a konkurenceschopnost české ekonomiky.

Návrh nyní míří do vnějšího meziresortního připomínkového řízení. Jeho účinnost je plánována na leden 2026.

Pro schválení ústavního zákona by vláda ve Sněmovně potřebovala podporu alespoň části opozice. Schválení vyžaduje hlasy 120 poslanců, koalice jich má 104.

„Měli s tím přijít na začátku volebního období. Určitě se žádnému jednání bránit nebudeme, ale v tuto chvíli to v tomto volebním období nestihnou,“ říká místopředsedy sněmovny Aleš Juchelka z hnutí ANO.

Opoziční hnutí SPD je ochotné o návrhu jednat, bude ale požadovat úpravy.

„Finanční odpovědnost v Ústavě by nám nevadila. Myslím, že by to mělo být součástí finančního pořádku. Mělo by to mít ale jasné obrysy a patrnou vymahatelnost, tohle je naprosto bezzubé prohlášení. Pokud bychom měli něco takového schvalovat, tak bychom to určitě chtěli definovat trochu konkrétněji,“ uvedl poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Pokud by zákon měl začít platit, museli by ho navíc poslanci schválit před sněmovními volbami, které se uskuteční v září či na počátku října.

Rozpočtová odpovědnost

V Česku v současnosti platí zákon o rozpočtové odpovědnosti, který stanovuje nejvyšší možnou úroveň strukturálního deficitu veřejných financí, tedy výsledků hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu.

V letošním roce by schodek neměl překročit 2,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v příštím roce má být nanejvýš 1,75 procenta HDP a v roce 2027 maximálně 1,25 procenta HDP. V následujících letech by měl být strukturální deficit do jednoho procenta HDP.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti také nastavuje takzvanou dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Ke konci loňského roku byl dluh sektoru vládních institucí 43,3 procenta HDP.

Jakub Vik, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít