Uspořádá někdy fotbalové MS třeba Katar nebo Austrálie?
Devatenácté mistrovství světa ve fotbale začalo v Jihoafrické republice. Jubilejní dvacáté přijde na řadu za čtyři roky v Brazílii. O pořadatelích dalších turnajů ještě rozhodnuto není, ale už teď se dá docela dobře odhadnout podoba fotbalové mapy budoucnosti.
Píše se rok 2010 a fotbalový fanoušek chtivý cestování za zážitky aby si nechal na míru vyrobit diář na dvanáct let dopředu. A do něj si může - zatím radši pouze obyčejnou tužkou - napsat následující údaje: 2018 Anglie, 2022 Austrálie. Proč právě tyto země a v tomto pořadí?
Jasným signálem je čerstvé rozhodnutí Austrálie stáhnout kandidaturu na rok 2018 a soustředit se na volbu organizátora šampionátu v roce 2022. Po Jihoafrické republice 2010 a Brazílii 2014 je skoro jisté, že se mistrovství světa po dvanácti letech vrátí do Evropy. Anglie je přitom marketingově nejzajímavější volbou, fotbal je tam doma a světový šampionát se hrál za kanálem La Manche poprvé a naposledy v roce 1966.
Navíc po londýnské olympiádě bude Albion aspoň zčásti připravený i co se týče infrastruktury. Společné kandidatury Nizozemska s Belgií a Španělska s Portugalskem by neměly být pro Angličany hrozbou, stejně jako ta americká. Snad jen projekt šampionátu v Rusku může mít silnou lobby a podporu.
No a po Evropě v souladu s principem rotace kontinentů bude na řadě další světadíl, přičemž ten australský jako jediný fotbalové mistrovství světa ještě nehostil. Ale při volbě pořadatele takovéto megalomanské akce jde o spoustu peněz a zákulisí volby tomu obvykle odpovídá.
Takže se klidně můžeme dočkat i pouštního šampionátu v Kataru, který by se tak stal suverénně nejmenší zemí, kde se tahle akce konala. Představa, že by deset obřích stadionů, které dnes neexistují, vyrostlo a vtěsnalo se na území o velikosti Středočeského kraje, je vskutku bizarní. Jenže uskutečnit se může.
