Hokejista Petr Vrána si na výjezdu s pražským Lvem oživil vzpomínky na dlouhé přelety

Pouť po Dálném východě za soupeři v Kontinentální lize zakončili hokejisté Lva Praha na ledě Chabarovsku. S domácím Amurem prohráli 0:3. Na zápas se přitom obzvlášť těšil útočník Petr Vrána. Vrátil se do míst, kde před dvěma lety sám působil. Rozpovídal se nejen o problematice létání spojené s místem působnosti klubu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Vrána (vpravo) bojuje o puk s Rekisem z Dinama Riga

Petr Vrána (vpravo) bojuje o puk s Rekisem z Dinama Riga | Zdroj: ČTK

Kvůli častému pobytu v letadle hráči praktiky netrénovali.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hokejisté pražského Lva zakončili cestu po Dálném východě. Především o létání mluvil s Petrem Vránou Pavel Petr

"Trénovalo se hodně málo. Když se přiletělo z Chabarovsku na západ do Moskvy, tak trénovali jenom ti, co nehráli. Ostatní šli rovnou na hotel a na večeři. Na led šli až ráno," vzal si slovo útočník Petr Vrána.

Týmy cestující do Chabarovsku zůstávají obvykle na svém čase. Obráceně to příliš dobře nešlo.

"My jsme nezůstávali na chabarovském čase. Kam jsme přijeli, tam jsme se naladili na místní čas. V sezóně se nám dařilo, takže jsme to ani moc nevnímali. Nedokážu si ale představit, že by se týmu moc nedařilo. Cestovat na tak dlouhých štacích by asi nebylo nic jednoduchého. Člověk si to ani neuvědomuje, když je v takovém kolotoči. Vše dojde až po sezóně."

Při takovém počtu nalítaných kilometrů už by se zdálo, že na člověka jdou mdloby. Na letadlo už hráči museli mít averzi.

Pět bodů je málo, říká o sérii na Dálném východě obránce Lva Praha Ondřej Němec

Číst článek

"Lítali jsme běžnými linkami, neměli jsme vlastní letadlo. Bylo docela náročné, když člověk měl kolem sebe malé děti. Ne že by vadili, ale když chcete spát a všude křičí malé děti, tak to je prostě nepříjemné."

Tragédii v Jaroslavli si Vrána nepřipouštěl

V souvislosti s neštěstím týmu Lokomotiv Jaroslavl, od kterého v září uplynuly dva roky, se v případě Kontinentální ligy hodně diskutuje také o otázce bezpečnosti letecké dopravy v Rusku a vybavení jednotlivých strojů.

"Linková letadla byla opravdu velká. Byly to boeingy a airbusy, které jsou docela moderní a pohodlné. V sedadlech byl i zábavný systém, takže cesta nebyla tak hrozná. V charteru to už ale nebylo tak žhavé. Lítali jsme tupolevy a jednou i jakem, hned po tragédii, co se stala. Bylo to trochu nepříjemné."

Strach ale nepřicházel v úvahu. Vysvětlení je logické.

"Člověk si na to bezprostředně po nehodě vzpomenul. Kdybych ale měl strach, tak bych v Rusku nehrál a nelítal. I v autobuse se kolikrát stane neštěstí, když lidi jedou na dovolenou."

Čtyřikrát kolem zeměkoule

A možná je i lepší nepočítat čas strávený v letadle během jediné sezóny Kontinentální hokejové ligy.

"Nepočítal jsem to, kvůli tomu jsem pak byl na sebe po sezóně naštvaný. Bylo by zajímavé psát časy, kolik jsme strávili v letadle. Vím, že Honza Lašák něco zhruba počítal. Jestli nelžu, tak to bylo přes 200 hodin. Celkově jsme prý obletěli čtyřikrát zeměkouli. Už bychom mohli dostat začátečnickou licenci na létání do kosmu," říká na závěr s nadsázkou Petr Vrána.

Po skončení duelu v Chabarovsku zároveň věděl, že si počet nalítaných kilometrů výrazně rozšíří při zpáteční cestě Lva přes Jekatěrinburk do Prahy.

Pavel Petr, Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme