České akvabely bojují o přízeň rozhodčích. Pomáhají jim zlepšené výkony a novicka v týmu
Synchronizované plavkyně čeká Světový pohár v Kanadě, který je letos jedinou celosvětovou akcí, na které mohou začít sbírat sympatie rozhodčích, kteří budou následně rozhodovat o rozdělení letenek na olympijské hry v Rio de Janeiru. S velkými očekáváními tak za oceán vyrazí i česká dvojice Soňa Bernardová a Alžběta Dufková.
I díky vystoupení na srpnovém mistrovství Evropy si čtrnáctý pár z olympijského klání v Londýně potvrdil, že jde v posledních měsících tou správnou cestou, a že třeba za dva roky v Brazílii by mohl vůbec poprvé myslet na postup do závěrečného olympijského finále.
„Věřím tomu, že si rozhodčí už zvykli, že naše výkonnost je stabilní a rozhodně nejde o nějaký výkyv. Limitem je trochu top šestka, ale my jsme těsně za tou branou a pevně věříme, že se nám do ní dříve nebo později podaří dostat,“ komentuje Soňa Bernardová společné 7. místo na letošním mistrovství Evropy.
Dvacet let byla Soňa Bernardová hlavní tváří českého synchronizovaného plavání, v bazénech už ale objevila případnou náhradnici
Právě výsledek ze šampionátu v Berlíně byl pro české synchronizované plavání nejlepším výsledkem za posledních 17 let.
Dostat se nyní do oné nejlepší šestky by zároveň znamenalo zapojit se stabilně do bojů medaile, a to třeba nejen v evropské konkurenci. Tomuto cíli se rozhodly jít brněnské akvabely naproti a do svého týmu tak včlenily nově mladičkou Elišku Skácelovou.
„Do týmu dodalo zařazení Elišky úplně jinou dynamiku. Pokud vydrží trénink a ten dril, tak má šanci mě nahradit. Soňa je tady posledních 20 let, ale nemusí tady být navždy (smích),“ prozrazuje čtyřnásobná olympijská účastnice Bernardová, jakým směrem se v posledních týdnech ubíralo její myšlení.
V českých podmínkách se tato povoláním advokátka pustila do výchovy nového talentu synchronizovaného plavání, který by mohl, a třeba i místo ní ukázat, své kvality přímo v brazilském Riu.
„Plavu, protože mě to baví a mám ten sport ráda. Rio by pro mě bylo pátou olympiádou a pro Bětku třetí. Závodit tam ale může s Bětkou klidně i Eliška. A pevně věřím, že si nominaci vybojuje třeba i jiný pár,“ říká Soňa Bernardová.
Úspěch závisí i na rozhodčích
Ať už bude za dva roky v Riu reprezentovat se skřipcem na nose kdokoliv, u rozhodčích začnou pro české synchronizované plavání budovat v tomto ohledu silnou pozici právě Bernardová s Dufkovou.
A to už na začátku října na Světovém poháru v Kanadě. Úspěch akvabel je totiž, například jako u krasobruslařů, na přízni sudích výrazně postaven. A v olympijském cyklu to platí dvojnásobně.
„Postupně se ta politika už začíná vytvářet, proto si myslím, že se už pomalu rozdávají karty na příští olympiádu. Pro nás je teď tedy důležitý Světový pohár, abychom se ukázaly ve světové špičce a ukázaly, že se s námi musí počítat,“ slibuje konkurenci i za své dvě kolegyně nestárnoucí Soňa Bernardová.